Článek
Každý den Severoatlantická aliance čelí ze strany Ruska úmyslným provokacím, hybridním a především kybernetickým útokům. Francouzský generál Jean-Pierre Perrin upozorňuje, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem nebyla nikdy tak tenká jako dnes.
„Pro Rusy v tom není žádný rozdíl, oni nerozlišují mezi mírem, krizí a konfliktem. Už teď to hodnotí tak, že jsou ve válce s NATO,“ varuje pro Seznam Zprávy důstojník, který nyní slouží na aliančním velitelství v nizozemském Brunssumu.
Je to jedno ze tří operačních center NATO, která mezi sebe mají rozdělený severoatlantický prostor a každé z nich dohlíží na svou část, ve které plánuje a řídí operace. Generál Perrin a další alianční důstojníci v Brunssumu mají na starost střed a severovýchod Evropy, kam spadá i takzvané východní křídlo NATO, tedy pás zemí v blízkosti ruských a běloruských hranic.
Jean-Pierre Perrin
Generálporučík Jean-Pierre Perrin je francouzský důstojník, který od října 2023 zastává významnou pozici náčelníka štábu na aliančním Velitelství spojeneckých sil v nizozemském Brunssumu. V armádě slouží už téměř 40 let, má za sebou taky řadu zahraničních misí. Kromě Afghánistánu a Jugoslávie se opakovaně vracel do Afriky, kde sloužil v Čadu, Rwandě nebo Gabonu.
„Pracuju s lidmi ze všech států NATO a je zajímavé pozorovat, že ti, kdo znají Rusy nejlépe, nejméně stojí o to být jejich bratry nebo i jen jejich přáteli,“ podotýká v souvislosti s baltskými zeměmi, které zažily dekády sovětské okupace.
NATO na ruské provokace zatím reaguje zvýšenou aktivitou právě na východním křídle. „Spustili jsme operaci Východní hlídka poté, co dvacet dronů (na podzim 2025) narušilo vzdušný prostor Polska, a taky operaci Baltská hlídka, když bylo úmyslně přerušeno příliš mnoho podmořských kabelů v Baltském moři,“ vysvětluje Perrin.
Mír něco stojí
Francouzský generál zdůrazňuje, že i když si válku nikdo nepřeje, je potřeba se připravit na všechny scénáře. „Mír je k nezaplacení, ale taky něco stojí – a někdy to znamená, že se musíte bránit. Válka se týká celé společnosti, nejen armády,“ zdůrazňuje Perrin, který přijel na začátku týdne do Prahy na alianční konferenci o civilně-vojenské spolupráci.
Právě představa o tom, co to je civilně-vojenská spolupráce, prochází podle Perrina v posledních letech výraznou proměnou.
„Dřív to bylo o pomoci lidem v místě konfliktu, kde jsme ale my byli cizinci. Řešili jsme taky, jak zlepšit jejich vnímání toho, že jsou na místě vojáci NATO,“ vzpomíná Jean-Pierre Perrin například na dvacetileté působení spojenců v Afghánistánu, kde sám sloužil - poprvé v roce 2003, podruhé o pět let později.
Jenže podle NATO je nyní – vedle mezinárodního terorismu – největší hrozbou právě Rusko. A pokud by se Moskva rozhodla zaútočit, konflikt nebude probíhat v tisíce kilometrů vzdálené zemi, ale přímo na území evropských států. Aliance proto před třemi lety schválila nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.
Věděli byste, komu zavolat?
Svou roli v nich hraje každá ze 32 členských zemí. NATO mezi ně také rozdělilo úkoly, co mají zajistit na společnou obranu.
Tyto závazky jsou z větší části tajné, ale třeba Česko by vzhledem ke své poloze ve středu Evropy sloužilo jako tranzitní země pro ostatní spojence, a proto je jedním z jeho úkolů zajistit „podporu hostitelské země“, neboli servis pro projíždějící vojáky, jako je třeba nocleh nebo pohonné hmoty.
„Budeme od civilní společnosti potřebovat, aby podporovala armádu, ale taky s ní bude sdílet infrastrukturu jako silnice, železnice nebo energie a tak dále. Bude to o tom, aby civilisté pomáhali armádě a zároveň armáda bude pomáhat vlastním lidem na našem území,“ nastiňuje generál Perrin propojení vojenského a civilního světa v případě konfliktu.
Takovou spolupráci je podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky nezbytné navázat ještě předtím, než se něco stane.
„Pokud by zítra začala velká krize, věděli bychom, komu zavolat? Rozuměli bychom tomu, kdo vlastní a provozuje kritickou infrastrukturu? Dokázali bychom účinně koordinovat postup napříč institucemi? Věděli bychom, jak komunikovat s veřejností důvěryhodně a včas? A jak udržet důvěru pod tlakem?“ ptal se ve svém proslovu, kterým zahájil zmíněnou konferenci.
Oba generálové se shodují, že nezbytným předpokladem pro vojenský úspěch je odolná civilní společnost. „Odolnost je nastavení mysli. Důležité je vidět, co se skutečně děje. Vnímat hrozbu neznamená někoho strašit. Je to o budování sebevědomí. A to se nestane tím, že budeme realitu popírat. Je důležité vidět věci jasně a nebýt naivní,“ vysvětluje Perrin.
Protože, jak upozorňuje, i když Rusko válku na Ukrajině prohraje, bude dál nebezpečné a navíc posílené o zkušenosti z boje.
