Tajný audit: Po přepsání údajů si ředitel nemocnice polepšil o 85 tisíc za měsíc

Počátkem roku přinesly Seznam Zprávy řadu zjištění o pochybném chodu nejstaršího špitálu v Praze – Nemocnice Na Františku (NNF). Přestože tehdejší ředitel David Erhart v reakci na texty rezignoval, vedení městské části Prahy 1, která nemocnici spravuje, prohlašovalo, že si počká na výsledky auditů, jež v nemocnici po medializaci kauz zadalo.

Nemocnice pak začala hrozit předžalobní výzvou jak lékaři, jenž mimo jiné popsal, jak musel odnášet zdravotnický materiál do soukromé praxe ředitele Erharta, tak redakci.

Zatímco minulý týden městská část na svých sociálních sítích uvedla, že interní audit, jež prováděli zaměstnanci Prahy 1, na žádné významné pochybení nepřišel, auditem externím – zpracovaným nezávislou společností – se politická reprezentace nechlubí. Přestože ho má už minimálně týden.

Audit totiž posiluje závažná zjištění předložená redakcí a významně podporuje podezření, které Seznam Zprávy v sérii textů předložily.

Nejenže nezávislí auditoři odhalili „fixlování“ s docházkou zaměstnanců, přišli ale například i na významné nesrovnalosti v platu bývalého ředitele Erharta.

„Doporučujeme provést samostatné právní posouzení (…) k možnosti o náhradu vzniklé újmy vůči dotčeným a zvážit další postup, pokud by doklady nasvědčovaly přesunu věci do trestněprávní roviny,“ napsali auditoři v neveřejné kontrolní zprávě, kterou redakce prostudovala.

Zaměstnanci na čachry v nemocnici v minulosti upozorňovali radního Prahy 1 pro zdravotnictví Michala Müllera (ODS) i starostku městské části Terezii Radoměřskou (TOP 09). Oba dva ale nijak nekonali. Dlouhodobě odmítají odpovědnost za svou nečinnost.

Starostka Radoměřská svůj postoj potvrdila i nyní. „Ze závěrů auditů nevyplývá, že bych jako starostka něco zanedbala či porušila. V tuto chvíli proto nevidím žádný důvod k rezignaci,“ napsala politička Seznam Zprávám.

Radní Müller ani bývalý šéf nemocnice Erhart na dotazy nereagovali. Exředitel redaktorce pouze sdělil, že „ho otravuje“, a položil telefon.

Doporučení k možnému vymáhání škod auditoři předložili v souvislosti s vyplácením mzdy gynekoložce Haně Kašpárkové. Seznam Zprávy v lednu informovaly, že nemocnice pod Erhartovým vedením Kašpárkovou téměř čtyři roky vyplácela, aniž by lékařka skutečně chodila do práce. Brala přitom i 130 tisíc korun měsíčně.

Redakce zjištění opřela o svědectví někdejšího primáře gynekologie Filipa Hrona a fyzické důkazy včetně knihy docházky.

Stejně tak auditoři nenašli důkazy, že by Kašpárková v rámci kontrolovaného období (2023–2025) do práce chodila nebo například plnila roli konzultantky.

„Žádný zaměstnanec, se kterým auditoři hovořili, neuvedl, že by byl svědkem přítomnosti Hany Kašpárkové v nemocnici,“ podotkli kontroloři s tím, že lékařka se právně zavázala k výkonu práce pro nemocnici, „nelze tedy jakkoli ospravedlnit, aby k výkonu fakticky nedocházelo“.

Platební nárok, tedy dokumenty sloužící ke každoměsíční výplatě, přitom nevyplňovala Kašpárková, ale dlouholetá vedoucí personálního a mzdového oddělení Yvona Vlčková. Ta kontrolorům přiznala, že výkazy vždy vyplňovala podle „šablony“. K tomuto postupu jí dal podle jejích slov ústní pokyn ředitel Erhart, který peníze pro Kašpárkovou následně schvaloval.

„Upozorňujeme, že uvedené může odůvodňovat úvahu o trestněprávní rovině – možné neoprávněné nakládání s majetkem nemocnice skrze výplat platů na základě podkladů, u kterých nebyl skutečný výkon práce spolehlivě prokázán,“ uvedli auditoři a dodali, že „solidární odpovědnost“ na možné způsobené újmě nese jak lékařka Kašpárková a účetní Vlčková, tak exředitel Erhart.

Bývalý šéf nemocnice, přestože veřejně i na jednáních zastupitelstva Prahy 1 prohlašoval, že se ničeho nedopustil a vše vysvětlí, dotazy kontrolorů odmítl a nemluvil s nimi. Stejně jako Kašpárková.

Před publikací série textů se snažil odpovědnost za její vyplácení shodit postupně na bývalého primáře Hrona a své náměstky.

Byl to přitom právě Hron, který na nečinnost Kašpárkové v nemocnici soustavně vedení nemocnice upozorňoval. Namísto toho, aby manažeři řešili smlouvu s lékařkou, podíleli se na následném odvolání Hrona.

Nesrovnalosti ve vyplácení kontroloři identifikovali i u Erharta. Například loni v březnu podle platebního výkazu odpracoval 236 hodin, zaplaceno ale dostal za více než 300 hodin. Následující měsíc mu pak nemocnice proplatila téměř o sto hodin více, než uváděl výkaz.

Nesoulady mezi vykázanou a proplacenou dobou označili auditoři za „významná zjištění“. K tomu ještě zdůraznili, že evidence pohotovostí, jež lékaři slouží, obsahovala „výrazné ruční zásahy“ s „bezprostředním dopadem do vyplacených částek“.

Zmíněné se opět týká Erharta. Například jeho platební výkaz za prosinec 2024 uváděl, že odsloužil 34 hodin pohotovosti v pracovní dny, o víkendech ani o svátcích pak podle původních údajů nesloužil.

Auditoři podotkli, že po přepsání údajů měl Erhart odsloužit poslední měsíc roku 2024 na pohotovosti 200 hodin v pracovních dnech a 288 hodin o svátcích a víkendech. Rozdíl v platu mezi původní a přepsanou verzí docházky tak za daný měsíc činil zhruba 85 tisíc korun.

Předložená zjištění podle auditorů významně oslabují „průkaznost mzdové a personální agendy NNF (Nemocnice Na Františku) a mohou zakládat odpovědnost osob, jež podklady připravovaly, upravovaly nebo schvalovaly“.

To, že Erhart běžně v pracovní době nebýval Na Františku, ale ve své soukromé dejvické ambulanci, redakci sdělila někdejší hlavní sestra nemocnice Hana Veselá. „Býval tam často a samozřejmě i v pracovní době. Kvůli tomu nebyl mnohokrát Na Františku vůbec přítomný a k sehnání,“ řekla Veselá.

Právě na Erhartovu soukromou praxi se auditoři rovněž zaměřili – Seznam Zprávy totiž přinesly svědectví někdejšího primáře a náměstka pro léčebně-preventivní péči chirurgických oborů Lubomíra Zelenky.

Podle jeho slov jej Erhart nutil pracovat v jeho dejvické ambulanci i v době, kdy měl být Na Františku. Z nemocnice jej pak podle jeho svědectví nutil odnášet zdravotnický materiál, který lékaři využívali v Erhartově soukromé praxi.

Auditoři zjistili, že se Zelenkova vykázaná pracovní doba zčásti překrývala. Ke stejnému zjištění dospěli i v případě lékařky Barbory Englcové, jež v nemocnici a zároveň i pro Erharta pracuje dodnes.

Podle auditorů možný časový překryv vede k pochybnostem jednak o evidenci docházky, ale hlavně o souladu jiné výdělečné činnosti. Což poukazuje na riziko „neoprávněného odměňování“.

Byla to přitom právě Englcová, která na jednom z jednání zastupitelstva vystoupila s projevem na Erhartovu podporu. „Opravdu odmítám nařčení, že bychom tam chodili v pracovní době. Vždycky jsme po službě, máme náhradní volno, bereme si na to volno nebo dovolenou,“ tvrdila před politiky lékařka.

Rovněž vylučovala, že by se v soukromé ambulanci používal materiál z Nemocnice Na Františku. I to se auditoři snažili prozkoumat, narazili ale na masivní systémová pochybení v evidenci léků – i u přípravku Depo-Medrol, který Zelenka podle svých slov k Erhartovi „nosil po krabicích“.

Evidence léků podle kontrolorů skončila ve chvíli, kdy byly přípravky vyskladněny na konkrétní pracoviště, „nikoli jeho skutečnou aplikací nebo jiným doloženým způsobem spotřeby či likvidace“.

„V tomto ohledu bylo identifikováno významné riziko z hlediska transparentnosti nakládání s léky a zdravotnickým materiálem, jakož i z hlediska ochrany majetkových hodnot NNF,“ upozornili auditoři.

Slova lékaře Zelenky o vynášení nemocničního materiálu do Erhartovy ambulance podporuje i svědectví někdejší zaměstnankyně nemocnice. Se ženou redaktorky hovořily v únoru, kvůli obavám ze msty její jméno redakce nezveřejňuje. Žena je nicméně připravena svá slova zopakovat na policii.

„Zhruba jednou měsíčně jsem na žádost bývalé vrchní sestry chirurgie a doktorky Englcové ze sálu vydávala zdravotnický materiál pro soukromé potřeby ambulance ředitele Erharta,“ potvrdila žena. Jednalo se podle ní převážně o formaldehyd, sterilní rukavice, operační čepice a šicí potřeby.

Kontrolorům se podařilo v určeném období let 2023 až 2025 identifikovat sedm lékařů včetně Erharta, kteří zároveň pracovali v nemocnici i pro ředitelovu soukromou praxi. Přestože někteří z nich nedisponovali souhlasem vedení nemocnice se souběhem těchto činností, Erhart to neřešil.

Lékaře, který pracoval jinde a od nemocnice neměl podepsaný souhlas, ovšem vyhodil. Podle kontrolorů to ukázalo na „nerovné zacházení k zaměstnancům“.

Seznam Zprávy na začátku roku upozornily, že podle svědectví někdejších zaměstnanců i doložených nahrávek Erhart ponižoval personál. Auditoři proto zjišťovali, zdali v nemocnici funguje systém whistleblowingu – tedy oznamování neetického, případně protiprávního jednání.

Zjistili, že tato oblast spadá do gesce technického náměstka Václava Machka. I na něj si přitom podle zjištění redakce zaměstnanci stěžovali, že se k nim chová hrubě a neplní své povinnosti.

„Ředitel Erhart mi na výhrady vůči chování pana Machka řekl, že s ním všichni měli problém, ale všichni si na něj zvykli. Ona to ale není pravda, lidé se ho prostě báli, proto s ním radši do sporu ani nešli,“ řekla někdejší manažerka kvality nemocnice Dana Petráková.

S Machkem se opakovaně snažila řešit nedostatečnou požární ochranu či problematické únikové východy. „Řekl, že tady 600 let nehořelo, tak proč by mělo teď? Proč bychom měli nacvičovat nácvik evakuací,“ vzpomínala Petráková. Její slova potvrdila i někdejší hlavní sestra Veselá.

Podle kontrolorů může být právě nízká důvěra personálu v Machka „relevantní ve vztahu k praktické důvěryhodnosti systému oznamování“.

Nemocnice si Machka zvolila za „styčnou osobu“ v komunikaci a nápomoci auditorům. I tak ovšem kontroloři i v jeho technickém úseku nalezli nesrovnalosti ve vyplácení zaměstnanců. Machek přitom tvrdil, že za pochybení nemůže, pod mzdovými výkazy byl ale podepsán. Kontroloři doporučili Machkovy chyby v oblasti docházky řešit „minimálně“ výtkou.

Kontrolní zpráva zároveň vyloučila, že by se v případě nesrovnalostí ve vyplácení jednalo o excesy.

Seznam Zprávy doložily, že na pochybné vyplácení gynekoložky Kašpárkové nebo odnášení léků do Erhartovy soukromé ambulance zaměstnanci nemocnice v minulosti opakovaně upozorňovali politickou reprezentaci Prahy 1. A to jak radního pro zdravotnictví Michala Müllera, tak starostku Terezii Radoměřskou.

„S radním jsem měla schůzku v roce 2023 u něj v právní kanceláři. Informovala jsem ho o problémech s náměstkem Machkem a on mi řekl: ‚No, víte, my tyhle informace potřebujeme, protože my vlastně nevíme, co máme v té nemocnici kontrolovat. Za námi chodí spousta lidí, kteří si stěžují, že mají problémy s panem ředitelem, že mají problémy s panem Machkem, že se tam křičí a tak dále,‘“ řekla někdejší manažerka kvality Petráková.

Radního Müllera upozorňovali na chování ředitele Erharta i bývalá sestra Veselá a lékař Zelenka. Ten mluvil i se starostkou.

Všechny snahy zaměstnanců nemocnice však vyšly naprázdno. Starostka s radním s podezřeními nijak nepracovali a Erharta ve funkci nadále podporovali.

Müller začátkem roku po publikaci textů sice nejdříve nabídl radě svou rezignaci, poté si to ale rozmyslel s odůvodněním, že ve funkci radního vlastně „nemohl nic dělat“. „Jak jsem jako měl konat? Jak si to představujete? Ve chvíli, kdy dostanete informaci ústní, není s tím jak naložit,“ obhajoval se na lednovém zastupitelstvu Prahy 1.

Jednat podle něj měli lékaři, kteří jej na možné nepravosti upozorňovali. Například tak, že by podali písemnou stížnost – k Machkovi.

Starostka pak za svou nečinnost necítí žádnou zodpovědnost.