Článek
Část tuzemských domácností si nemůže dovolit pořádně zatopit. V zimě například vytápějí jen jednu místnost, profukující okna ucpávají dětskými plyšáky, shánějí koberce, aby nešel chlad od podlahy, a každý měsíc řeší, jestli peníze půjdou na energie, jídlo, nebo léky.
Zdaleka přitom nejde o okrajovou skupinu. Podle odhadů vědců z Ostravské univerzity se energetická chudoba týká přibližně 12 procent populace, tedy zhruba každého osmého Čecha.
„Může to být domácnost, která se významně omezuje ve vytápění. Mohou čelit nedoplatkům za energie, mají potíže uhradit náklady. Někdy spadají do dluhových pastí, například při ročním vyúčtování. Nebo musí zvažovat, na co dají své výdaje,“ přibližuje výzkumnice Hedvika Koďousková z Masarykovy univerzity (MUNI).
Vede tým, který energetickou zranitelnost zkoumá dlouhodobě. Výzkumníci nyní vytvořili interaktivní mapu, z níž si může každý zjistit, jaká je v tomto ohledu situace v okolí jeho bydliště.
Mapa vychází z rozsáhlé analýzy dat z drtivé většiny obcí v Česku – celkem jich pokrývá přes 6250. Propojuje sociální, ekonomické, technické i klimatické faktory, které mohou riziko energetické chudoby zvyšovat.
Mapa ukazuje, které obce Česka jsou nejvíce ohrožené energetickou chudobou.
Výzkumníci rozdělili obce do osmi skupin podle jejich charakteristik. Na jedné straně stojí „Ostrovy jistoty“, které vykazují nejnižší míru zranitelnosti. Sem patří například Praha či území mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Na opačném konci jsou typy jako „Na hraně odolnosti“ či „Stáří v chladných krajích“, kde se kombinují socioekonomické problémy, horší stav bydlení a náročnější klimatické podmínky.
Dvojnásobný nárůst
„Před krizí na tom byla Česká republika relativně dobře, na úrovni Německa nebo Rakouska. Podíl domácností v energetické chudobě byl relativně nízký. Ale během energetické krize v letech 2021 až 2023 se situace výrazně zhoršila,“ upozorňuje Koďousková.
Ukazují to i konkrétní data. Domácností, potažmo lidí, kterých se energetická chudoba týká, totiž v posledních letech významně přibylo. Zatímco v roce 2020 jich bylo v Česku 770 tisíc, o tři roky později se toto číslo téměř zdvojnásobilo – spadá sem 1,3 milionu lidí, kteří musejí omezovat vytápění nebo například ohřev vody.
Extrémní energetická chudoba pak dopadá na 440 tisíc osob. Ty mají zdaleka nejvyšší podíl výdajů spojených s energiemi, nemohou dostatečně vytápět byt nebo mají problém splácet zálohy a faktury za plyn či elektřinu. Jde o domácnosti, které se již musejí omezovat.
Další kategorie domácností jsou pádem do chudoby ohroženy – například při růstu cen nebo při náhlé změně životní situace. „Identifikovali jsme 27 procent obcí v České republice, které považujeme za energeticky zranitelné,“ upozorňuje výzkumník Dominik David, který se na projektu podílel.
Typicky může jít o osoby, které mají nižší příjmy, vysoké náklady na energie nebo energeticky neefektivní bydlení.
K propadu části obyvatel přispěla i válka na Ukrajině nebo krach skupiny Bohemia Energy v roce 2021, která nechala bez dodávek elektřiny a plynu na 900 tisíc odběrných míst.
Dopady přitom mohou být závažné. Nedostatečné vytápění se odráží na zdraví, lidé bývají častěji nemocní. Vliv může mít energetická chudoba i na psychický stav.
„Domov by měl být bezpečné prostředí, ale pokud se stává zátěží, odráží se to na psychickém stavu i sociální izolaci. Například domácnost, která má v zimě doma 14 či 15 °C, si nezve návštěvy. Pokud jsou problémy s bytem – táhnou okna, je tam plíseň, vlhkost –, má to vliv i na sociální život,“ vysvětluje Koďousková.
Kdo je ohrožen
Energetická chudoba označuje stav, kdy si domácnost nemůže zajistit základní energetické služby, jako je vytápění, ohřev vody, osvětlení či provoz nezbytných spotřebičů.
Energeticky zranitelná domácnost je taková domácnost, která je zvýšeně ohrožena úpadkem do energetické chudoby, např. při růstu cen energií nebo změně životní situace.
Energeticky zranitelná obec je obec, kde je toto riziko pro domácnosti nejvyšší. Znamená to, že zde domácnosti mohou do energetické chudoby snáze upadnout nebo že se v ní již významná část obyvatel nachází.
Zdroj: FSS MUNI
Vytápění na 17 stupňů
Přemýšlení veřejnosti o energetické chudobě je podle výzkumníků často zatíženo stereotypy. Třeba tím, že je chudoba výsledkem nehospodárnosti.
„Často se to chápe tak, že pokud má někdo tyto problémy a žije v energetické chudobě, jde o chudé domácnosti, které neumí dobře hospodařit s energiemi, plýtvají jimi, jsou nezodpovědné a podobně,“ popisuje David.
Nicméně situace je podle něj často opačná: Domácnosti v energetické chudobě bývají naopak energeticky uvědomělé a snaží se svou situaci zlepšovat drobnými opatřeními, která mají k dispozici. Jejich možnosti jsou však omezené, zejména v nájemním bydlení.
„Měli jsme případ, kdy maminka samoživitelka kolem okna, které profukovalo, skládala vždy v zimě plyšáky, aby necítili průvan. Jiná rodina vytápěla byt jen na 17 stupňů,“ popisuje případy z výzkumu na MUNI.
Problém se netýká jen pohraničí
Další zjednodušenou představou mnoha lidí je, že potíže se týkají pouze pohraničních oblastí. Ani to ale neplatí.
Mapa totiž ukazuje jakési shluky zranitelných obcí, mimo chudší regiony. Tyto „kapsy“ uvnitř jinak prosperujících oblastí se nacházejí třeba na pomezí krajů – například na hranicích Jihomoravského, Pardubického či Olomouckého kraje nebo Kraje Vysočiny.
V těchto regionech je vysoký podíl seniorů a osob s invalidním důchodem. Zároveň v nich často bývá vyšší nadmořská výška, náročnější zimy a delší topná sezona. Lidé tedy mají ve výsledku nižší příjmy a zároveň vyšší výdaje.
Tyto oblasti navíc často opouštějí mladí lidé s rodinami, kteří se přesouvají do měst. „Všude je pro ně daleko – do Olomouce, Brna, Pardubic. Je obtížnější najít dobře placenou práci, což vede k odchodu lidí do větších měst. Menší je i nabídka služeb, zdravotnictví. Lidé se cítí jistěji ve městě, kde mají lékaře nebo rychlou dostupnost pomoci,“ popisuje David.
Nejzranitelnější obce z pohledu energetické chudoby. Do kategorie, kterou výzkumníci nazvali „Stáří v chladných krajích“, jich spadá 317.
Univerzální řešení? „Není možné“
Ovšem příčiny energetické zranitelnosti jsou složitější. Jak ukazuje i nová interaktivní mapa, stojí za ní vždy kombinace faktorů.
„Proto není možné přijít s nějakou jednou univerzální politikou, že bychom řekli: ,Tak teď budeme podporovat hlavně rekonstrukci těch starých nezateplených domů a to vyřeší všechny problémy,“ varuje Dominik David s tím, že předně je potřeba pochopit, jak moc je problém komplexní.
Jednoduchá řešení neexistují. „Věnovali jsme se například dotačním programům Oprav dům po babičce a Nová zelená úsporám Light. Částečně pomoci mohou, ale v Česku asi 40 procent energeticky chudých domácností žije v nájmu. Ty na tyto programy nedosáhnou. Tím se automaticky vyřazuje velká část lidí,“ vysvětluje.
„Na dotace navíc častěji dosáhnou spíše ti, kteří mají více zdrojů a kompetencí, než ti nejohroženější,“ dodává.
Pomoci by proto podle něj mohla cílená pomoc podle konkrétních regionů. Vedle podpory úspor energií zmiňuje i potřebu rozvoje sociálního bydlení, lepší ochrany nájemníků nebo přesnějšího nastavení sociálních dávek.
