Půjčka od evropských spojenců Ukrajině pomůže, na obranu ale stačit nebude

„Patová situace je u konce. Ruská ekonomika je pod rostoucím tlakem, zatímco Ukrajina získává výraznou podporu,“ napsala před týdnem šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Komentovala tak fakt, že EU 23. dubna definitivně schválila dvouletý balík půjček pro bránící se zemi.

Polovinu z 90 miliard eur má Kyjev dostat ještě letos, přičemž zhruba 33 miliard má jít na vojenské výdaje a dalších 20 miliard na civilní potřeby.

Byť má Ukrajina zajištěno klíčové dlouhodobé financování, koncem dubna se ocitla v kritické rozpočtové situaci. Bezprostřední tlak na veřejné finance zůstává kvůli nákladům války extrémní a ani tak rozsáhlý balík nedokáže pokrýt všechny potřeby země.

Schodek státního rozpočtu na letošní rok se odhaduje na zhruba 1,9 bilionu hřiven (asi bilion korun), přičemž podle ekonomů tento odhad podhodnocuje skutečné náklady. Hlavním důvodem deficitu jsou vysoké válečné výdaje.

Peníze od evropských partnerů tak postačí na zajištění chodu státu do konce roku, ale nepokrývají plně financování války.

Vláda v Kyjevě ještě před schválením balíku varovala, že bez nové pomoci by už na jaře nemusela být schopná financovat klíčové výdaje. Také ekonomové upozorňovali, že pokud by unijní půjčka nedorazila včas, Ukrajině by už v létě začaly docházet peníze, což by si vynutilo výrazné škrty ve veřejných službách.

Schválení unijního balíku proto mezi Ukrajince přineslo citelnou úlevu. První peníze by měl Kyjev podle předpokladů dostat na přelomu května a června.

„Modlila jsem se za to. Všechno extrémně zdražuje a život v Kyjevě se stává čím dál méně dostupný. Já si ještě můžu dovolit byt jen díky tomu, že pracuji pro mezinárodní firmu. Moje rodina ale takovou možnost nemá,“ řekla Seznam Zprávám šestadvacetiletá Ljuba, která pracuje jako asistentka v mediální firmě.

Jak vysvětlil šéfredaktor ukrajinského deníku Kyiv Post Bohdan Nahajlo, který je v debatě o veřejných financích považován za jednoho z hlavních expertů na Ukrajině, peníze z nové půjčky mají tentokrát - na rozdíl od předchozích úvěrů - pomoci udržet v chodu také ukrajinskou ekonomiku.

„Po pěti letech války pohlcuje velkou část státních výdajů armáda, zatímco civilní sektor je oslabený – chybí peníze na důchody, chod státu i základní infrastrukturu,“ přiblížil Nahajlo.

Podle ministra financí Serhije Marčenka je silná ekonomika klíčovou podmínkou pro udržení obranyschopnosti země. „Naše silná armáda závisí na silné ekonomice, protože všechny domácí zdroje směřujeme na obranu státu. Jsme vděční za podporu ze zahraničí, ale největší podíl na financování armády nesou ukrajinští daňoví poplatníci,“ uvedl.

Ukrajina už v prosinci 2024 poprvé od začátku války zvýšila daně, a to včetně daní z příjmů, malých podniků i finančního sektoru. I díky tomu mají domácí zdroje letos přinést do státní pokladny zhruba 2,8 bilionu hřiven (asi 1,6 bilionu korun), meziročně o 15 % více. Ani to však dohromady s evropským úvěrem nezalepí veškeré státní potřeby.

Největší tlak se podle ekonomů přesouvá právě do oblasti obrany.

Podle odhadů Evropské komise zůstává pro rok 2026 i po započtení přislíbené unijní pomoci ve výši 90 miliard eur stále mezera ve financování obrany kolem 19,6 miliardy eur (asi 477 miliard korun). To znamená, že zatímco běžný chod státu má být díky zahraničním půjčkám zajištěn, obranné výdaje zůstávají dlouhodobě podfinancované.

Experti hodnotí půjčku pozitivně v tom, že přinese výraznou úlevu ukrajinskému obrannému rozpočtu. Ještě v březnu totiž odhady naznačovaly, že by peníze na armádu mohly dojít už během června.

To ostatně potvrdil i sám Zelenskyj. „Tyto peníze velmi potřebujeme,“ řekl americké stanici CNN. Zároveň upozornil, že půjčka umožní pokrýt zhruba 60 % kapacit domácího zbrojního průmyslu a jen část dalších potřeb, například obnovu energetické infrastruktury po ruských útocích.

Zároveň ale Kyjev stále potřebuje další miliardy na klíčové položky, včetně protivzdušné obrany. „Nemůžeme ochránit všechno, i když musíme. Tak kde na to vzít peníze?“ uvedl Zelenskyj.

Oficiální ukrajinský rozpočet letos počítá s vojenskými výdaji ve výši zhruba 2,77 bilionu hřiven (asi 1,5 bilionu korun). Podle ministerstva obrany by ale země k úspěšné realizaci své strategie na zastavení ruské agrese potřebovala až 4,8–5,0 bilionu hřiven (asi 2,8 bilionu korun). Rozdíl chce Kyjev pokrýt další zahraniční pomocí.

Podle novináře Nahajla je situace velmi proměnlivá a těžko předvídatelná, Ukrajinci ale spoléhají na to, že pokud se podaří zajistit krátkodobé financování, budou schopni postupně hledat další zdroje. „A už se jim to daří. Ještě před rokem by si málokdo dokázal představit, že budou uzavírat dohody se státy Perského zálivu,“ říká.

Ukrajina se v současnosti potýká s výrazně větším tlakem i kvůli utlumení americké pomoci, která byla za administrativy Joea Bidena jedním z hlavních pilířů jejího financování a vojenské podpory.

Zatímco dříve Spojené státy pokrývaly značnou část vojenské i humanitární pomoci, její omezení znamená, že větší odpovědnost nyní leží na evropských státech, které se snaží vzniklé mezery alespoň částečně vyplnit.

Loni přitom evropské země poskytly téměř veškerou vojenskou, finanční i humanitární podporu Kyjevu, zatímco americká pomoc podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku klesla o 99 procent.

Tento posun dlouhodobě podporují i někteří američtí politici z republikánského tábora, kteří volají po omezení rozsahu pomoci a větším zapojení Evropy. Patří k nim i viceprezident J. D. Vance, který nedávno uvedl, že je na omezení americké pomoci Ukrajině hrdý. „Řekli jsme Evropě, že pokud chce nakupovat zbraně, může, ale Spojené státy už je nebudou kupovat a posílat na Ukrajinu,“ uvedl.

Evropští spojenci tak zůstávají v situaci, kdy se snaží nahradit výpadek americké podpory, ale jejich kapacity jsou omezené.

„Evropa je v této fázi do značné míry sama a snaží se zalepit to, co je ještě možné, abychom mohli pokračovat v boji, a jsme jí za to nesmírně vděční. Na dosažení vítězství to ale nestačí,“ uvedl pro Seznam Zprávy pod podmínkou anonymity jeden z bývalých členů ukrajinské prezidentské kanceláře.

To ostatně před týdnem potvrdila i šéfka unijní diplomacie Kallasová. Podle ní Evropa nese hlavní tíhu podpory Ukrajiny, zároveň ale vnímá, že mimo evropský rámec je mezinárodní solidarita omezená.

Celkově má nová evropská půjčka podle Bruselu pokrýt zhruba dvě třetiny vnějších finančních potřeb Ukrajiny na vojenské i civilní výdaje v příštích dvou letech, které Brusel odhaduje na 124,8 miliardy eur (asi 3,2 bilionu korun). Zbývající třetinu mají doplnit další instituce, například Mezinárodní měnový fond.

Finanční pomoc je ale zároveň podmíněná pokračováním reforem. Část prostředků je vázána na jejich plnění a bez pokroku v oblastech, jako je boj proti korupci nebo reforma justice, hrozí zpomalení či omezení dalších výplat, jak už dříve popsaly Seznam Zprávy.

Právě v tom však Ukrajina naráží na problémy. Některé reformy se opožďují a část závazků se nedaří naplnit v plánovaném tempu, což může v budoucnu omezit nejen evropské financování, ale i postup v přístupových jednáních s EU.

„Pro Ukrajinu je to zásadní problém, protože evropské peníze jsou přímo vázány na plnění těchto reforem. Pokud některé z nich nesplníme, dostaneme méně finanční podpory,“ potvrzuje pro Seznam Zprávy Oleksandra Betliyová z Ústavu pro ekonomický výzkum, která v minulosti pracovala jako poradkyně ukrajinského ministra financí.