Článek
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta, kde je od prosince. Samotné rozhodnutí finanční trhy nepřekvapilo. Větší pozornost se proto soustředila na doprovodné prohlášení měnového výboru a následnou tiskovou konferenci šéfa Fedu Jeroma Powella.
Fed v prohlášení uvedl, že americká ekonomika dál roste solidním tempem, přírůstky pracovních míst ale zůstávají v průměru nízké a míra nezaměstnanosti se v posledních měsících výrazněji nezměnila. Inflace podle centrální banky zůstává zvýšená, částečně kvůli nedávnému růstu globálních cen energií. Výbor zároveň upozornil, že vývoj na Blízkém východě přispívá k vysoké nejistotě ohledně dalšího ekonomického výhledu.
Fed tak zůstává v nepohodlné pozici. Na jedné straně zvýšená inflace a dražší energie mluví pro opatrnost při případném snižování sazeb. Na druhé straně slabší tvorba nových pracovních míst zvyšuje tlak na to, aby centrální banka měnovou politiku příliš neutahovala.
Výbor pro měnovou politiku byl přitom ve svém hlasování nejrozpolcenější od roku 1992. Pro ponechání sazeb beze změny hlasovalo osm členů, čtyři byli proti. Stephen Miran prosazoval okamžité snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Beth Hammacková, Neel Kashkari a Lorie Loganová sice souhlasili s ponecháním sazeb beze změny, odmítli ale zařazení náznaku budoucího uvolnění měnové politiky do prohlášení.
To ukazuje, že debata ve Fedu se už nevede jen o tom, zda sazby snižovat, ale také o tom, jaký signál má centrální banka vyslat trhům.
„Zajímavé je vymezení několika centrálních bankéřů, kteří nechtěli připustit možnost snížení sazeb, ačkoli komentář k rozhodnutí tuto možnost nepřímo připouští,“ komentuje pro SZ Byznys Jan Berka, hlavní ekonom investiční platformy Portu.
Powell zůstane u rozhodování
Pro Powella šlo pravděpodobně o poslední tiskovou konferenci po měnovém zasedání v roli předsedy nejvlivnější centrální banky světa. Jeho mandát v čele Fedu končí už 15. května, zatímco další řádné zasedání měnového výboru je naplánováno až na červen.
Powell na tiskové konferenci zároveň oznámil, že po konci předsednického mandátu z Fedu neodejde. „Po skončení mého mandátu předsedy budu dál působit jako guvernér po dobu, která bude teprve určena,“ řekl. Dodal také, že jako guvernér má v plánu držet se spíše v ústraní.
Funkce předsedy a členství v Radě guvernérů Fedu jsou na sobě nezávislé. Powellovi sice v polovině května končí mandát šéfa centrální banky, jeho samostatné funkční období guvernéra ale trvá až do 31. ledna 2028. Jako guvernér se tak bude moci dál podílet na rozhodování o úrokových sazbách a dalších otázkách měnové politiky, i když už nebude Fed navenek vést.
Jeho rozhodnutí má i politický význam. Powellovo setrvání omezuje prostor Bílého domu rychle proměnit složení Rady guvernérů, protože jeho místo se pro dalšího kandidáta neuvolní. Berka z Portu míní, že trhy by takový krok mohly ocenit. „Riziko politizace americké centrální banky totiž patří mezi ta hlavní,“ uvedl.
Jde ale o neobvyklý krok. Agentura AP už dříve připomněla, že končící šéf Fedu naposledy zůstal v Radě guvernérů po skončení svého předsednického mandátu v roce 1948. Powell se tak vydává podobnou cestou jako někdejší šéf Fedu Marriner Eccles, který v centrální bance zůstal i po konci svého předsednického období.
„Grilování“ kandidáta
Powell, kterého do čela Fedu původně nominoval Donald Trump a kterého později na druhé funkční období navrhl Joe Biden, končí jako předseda po osmi letech. Jeho nástupcem má být Kevin Warsh, bývalý člen Rady guvernérů Fedu.
Politicky nejcitlivější součástí změny ve vedení Fedu je otázka, zda Warsh dokáže udržet nezávislost centrální banky na Bílém domě. Právě to bylo jedním z hlavních témat jeho slyšení v Senátu konaného minulý týden. Demokraté mu připomínali, že Donald Trump dlouhodobě tlačí na nižší úrokové sazby a že Warshova nominace přichází v době, kdy se prezident s Fedem opakovaně střetává.
Senátorka Elizabeth Warrenová při slyšení citovala Trumpův výrok, podle něhož úroky klesnou, „až tam bude Kevin“, a dodala, že prezident podle ní udělal z Warshe svého člověka pro prosazení nižších sazeb. Warsh se proti tomu bránil.
„Prezident mě nikdy nepožádal, abych se zavázal k jakémukoli konkrétnímu rozhodnutí o úrokových sazbách,“ řekl podle přepisu slyšení. Dodal, že názory prezidenta na sazby jsou veřejně známé, ale kroky Fedu musí zůstat rozhodnutím centrální banky. Warsh při slyšení čelil nejen otázkám na svou nezávislost, ale také pochybnostem o svých investicích a možných konfliktech zájmů.
Kevin Warsh, nominant amerického prezidenta Donalda Trumpa na příštího šéfa Fedu, vypovídá při potvrzovacím slyšení před senátním bankovním výborem ve Washingtonu, 21. dubna 2026.
„Opakovaně odmítl sdělit podrobnosti některých svých finančních investic, čímž si od demokratických senátorů vysloužil obvinění z nepřiznaných konfliktů zájmů,“ poznamenal Michal Skořepa, ekonom z České spořitelny. Warsh podle agentury Reuters slíbil, že v případě potvrzení do funkce prodá aktiva v hodnotě přes 100 milionů dolarů.
Trumpův favorit pod tlakem
Skořepa zároveň upozorňuje na paradox Warshovy nominace. Warsh býval podle něj známý spíše jako měnový jestřáb, tedy centrální bankéř, který obvykle preferuje vyšší sazby a přísnější boj s inflací. Nyní si od něj Trump slibuje výraznější snížení sazeb.
Ještě výraznější změnu by Warsh mohl přinést ve způsobu fungování samotného Fedu. Agentura Reuters po slyšení napsala, že Warsh otevřel možnost úprav v počtu měnověpolitických zasedání i v režimu tiskových konferencí. Dnes Fed zasedá osmkrát ročně, zákon vyžaduje nejméně čtyři zasedání.
Warsh již mluvil o „režimové změně“ v centrální bance. Kritizuje, že Fed příliš dopředu naznačuje své budoucí kroky a že jeho představitelé příliš často veřejně komentují budoucí vývoj měnové politiky.
„Fed je podle něj příliš otevřený,“ uvedl Skořepa. Warsh zpochybnil například zveřejňování anonymních projekcí sazeb od členů měnového výboru i současnou frekvenci zasedání o sazbách.
Warshova cesta do čela Fedu se přitom ve středu výrazně posunula. Senátní bankovní výbor schválil jeho nominaci a poslal ji do pléna Senátu. Hlasování bylo možné poté, co republikánský senátor Thom Tillis přestal nominaci blokovat.
Svůj souhlas dříve spojoval s vyjasněním kauzy kolem rekonstrukce sídla Fedu a vyšetřování Jeroma Powella. Poté, co americké ministerstvo spravedlnosti trestní vyšetřování ukončilo, jedna z hlavních překážek padla.
Definitivní rozhodnutí ale ještě nepřišlo. Warsh se novým šéfem Fedu může stát až poté, co jeho nominaci schválí celé plénum Senátu. Podle agentury Reuters se očekává, že senátoři budou hlasovat v týdnu od 11. května, tedy krátce před koncem Powellova mandátu.
Berka z Portu míní, že Powellova éra má i přes chyby silnou bilanci. „Powell během svého mandátu udělal řadu chyb. Zároveň ale vedl centrální banku v období několika výrazných nabídkových šoků, a přesto dokázal dostat inflaci níž, aniž by ekonomiku uvrhl do hluboké recese,“ uvedl.
Podle ekonoma Powell navíc čelil historicky nevídanému politickému tlaku, a proto mu náleží uznání.
Aktualizace: Text jsme doplnili o rozhodnutí Fedu a vyjádření Jeroma Powella.
