Článek
Íránská vláda po dvou měsících znovu zapnula internet, ale jen pro někoho. Rozhodnutí má pomoci firmám a podnikům, které obchodují se zahraničím. „Jde o opatření, jehož cílem je zmírnit problémy pro byznys,“ uvedla mluvčí kabinetu Fátemeh Mohadžerínová.
Režim vypnul internet nejprve 8. ledna, když po celé zemi zesílily protesty proti špatné ekonomické situaci. Za několik týdnů internet zase začal fungovat, ale od 28. února následoval nový blackout kvůli americkému a izraelskému útoku.
Nefungující internet je jednou z mnoha příčin hospodářské krize, která se prohlubuje. Americká blokáda Hormuzského průlivu neumožňuje Íránu vyvážet ropu.
Televize CNN s odvoláním na své zdroje v Íránu informuje o prudkém nárůstu nezaměstnanosti. O práci přicházejí například řidiči kamiónů, pracovníci v textilním průmyslu a turistickém ruchu i v ocelárnách.
„Mnoho firem přerušilo provoz kvůli dopadům války, inflace, recese a nedostatku poptávky,“ cituje televize CNN Hadi Kahalzadeha, experta na íránskou ekonomiku z výzkumného centra Quincy Institute.
Íránská ekonomika měla už před válkou problémy generovat dostatek pracovních míst, válka tuto krizi vyostřila. Íránská měna klesla ve středu nejníže v historii, za jeden dolar se platí 1,8 milionu ríjálů, před rokem to bylo 800 tisíc.
Nejen ropa, ale i pistácie
Kromě ropy blokáda ničí i vývoz dalšího íránského artiklu, kterým jsou pistáciové oříšky. Írán je – nebo spíše dosud byl – spolu s Tureckem největším světovým vývozcem (pěstují se však také například v Kalifornii nebo Španělsku, ale v menším množství). Loni exportoval přes 200 tisíc tun pistáciových oříšků, po nichž vzrostla globální poptávka kvůli popularitě takzvané dubajské čokolády.
„Nemůžeme se s producenty pistáciových oříšků ani spojit a zjistit, jaká je situace, protože tam nefunguje internet,“ říká Behnam Heydaripour z Borna Foods. Londýnské firmy, která balí a prodává různé druhy oříšků a pochutin.
Malá část produkce se vyváží po zemi přes Turecko a Pákistán, většinu dříve Írán odesílal na lodích z přístavu Bandár Abbás v Perském zálivu. A to teď kvůli americké blokádě nemůže.
Íránskou ekonomiku a export do značné míry ovládají Islámské revoluční gardy. Původně ozbrojená elitní složka režimu, ze kterého se ale v průběhu let stal jakýsi stát ve státě. Kontrolují například stavebnictví, potravinářské firmy, provoz přístavů a letišť.
„Gardy ovládají tak zhruba šedesát, možná až sedmdesát procent íránského trhu. Nejen ropu, ale i řekněme normální podniky. Třeba továrny na výrobu kuchyňského oleje, když mám uvést jeden příklad. Gardy dosazují své lidi do manažerských funkcí,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy íránista Šimon Lehovec, který v zemi studoval a pracoval jako turistický průvodce.
Podle deníku The Wall Street Journal je americký prezident Donald Trump připravený pokračovat v blokádě Hormuzského průlivu další týdny, i když to má negativní dopad také na americkou ekonomiku a ceny benzínu u amerických čerpacích stanic.
Trump je přesvědčený, že íránská ekonomika zkolabuje a režim pak přistoupí při jednání na americké podmínky, jako je například zrušení jaderného programu.
Hormuzský průliv po začátku amerických a izraelských úderů původně blokoval Írán, aby znemožnil dopravu ze zemí, které hostí americké základny. Tedy Saúdské Arábie, Kuvajtu nebo Spojených arabských emirátů. Pak Trump rozhodl, že americké námořnictvo přistoupí k jakési kontrablokádě a neumožní proplouvat íránským lodím.
