Článek
Novozélandský soud ve čtvrtek zamítl odvolání muže, který v roce 2019 při útoku na dvě mešity zabil 51 lidí. Tříčlenný soudní senát odmítl jeho tvrzení, že se k teroristickým činům přiznal kvůli duševní poruše a drsným podmínkám, kterým čelil ve vězení, informují tiskové agentury.
V současnosti jednatřicetiletý Brenton Tarrant dostal v roce 2020 doživotní trest. Jeho přiznání, stejně jako čtvrteční zamítnutí odvolání, umožnilo vyhnout se zdlouhavému procesu, kterého se obávali příbuzní obětí, napsala agentura AP.
Tarrant za útok, který byl motivován záští proti muslimům, dostal v roce 2020 nejtvrdší trest, se kterým počítají zákony na Novém Zélandu, jímž je doživotí bez možnosti předčasného propuštění. Soud ho uznal vinným z 51 vražd, několika desítek pokusů o vraždu a terorismu.
Tarrant však později podal odvolání, v němž tvrdil, že je duševně nemocný a že se přiznal nedobrovolně pod tlakem mučivých podmínek ve věznici. Podle soudců ovšem nejsou důkazy, že by trpěl mentální poruchou. Nedosvědčili to ani pracovníci věznice, psychologové či jeho dřívější právníci.
Odsouzený muž se navíc odvolal až více než 500 dní po vypršení zákonné lhůty, konstatoval soud, který odvolání zamítl.
Tarrant na mešitu a islámské centrum v Christchurchi na novozélandském Jižním ostrově zaútočil při pátečních modlitbách 15. března 2019. Pravicový radikál na lidi střílel z poloautomatických zbraní. Svůj krvavý útok Australan nahrával a vysílal v přímém přenosu na internetu.
Krátce před činem Tarrant také rozeslal obsáhlý manifest, v němž se označil za rasistu. Napsal, že ho k útoku přivedly protiimigrační motivy a že k myšlenkám na odplatu dospěl během cesty po Evropě, kde ho rozhněvali migranti. Za svůj hlavní zdroj inspirace označil norského ultrapravicového atentátníka Anderse Breivika, který v roce 2011 v norské metropoli Oslo a na ostrově Utoya zabil 77 lidí.
