Článek
Tuarežští separatisté z Fronty za osvobození Azavádu (FLA) chtějí dobýt klíčová města na severu Mali. Tvrdí, že ofenziva, kterou zahájili v sobotu, povede k pádu vládnoucí junty. Uvedla to ve čtvrtek agentura AFP. Povstalci a Skupina podporující islám a muslimy (JNIM), která je napojená na teroristickou síť Al-Káida, o víkendu podnikli sérii bezprecedentních útoků po celé zemi. Zabili malijského ministra obrany Sadia Camaru a 23 lidí z řad civilistů a vojáků.
„Kidal jsme osvobodili, Taoudeni byl už pod naší kontrolou, Gao, Timbuktu a Menaka budou také našimi dalšími cíli, které osvobodíme,“ prohlásil ve středu mluvčí FLA Mohamed Elmaouloud Ramadane, který je teď na návštěvě Paříže. Dodal, že tamní režim dříve či později padne.
Prohlášení mluvčího je podle AFP přímou reakcí na úterní projev malijského prezidenta a vůdce tamní junty Assimiho Goïtu. Ten po třech dnech mlčení prohlásil, že bezpečnostní situace v zemi je podle něj pod kontrolou.
Islamisté, kteří se v sobotu večer přihlásili k útokům na několik vojenských objektů i letiště v Bamaku, poprvé spolupracovali s povstalci z FLA.
Skupina JNIM už dříve uvedla, že převzala kontrolu nad městem Mopti na severu a že ovládá většinu města Gao na severovýchodě a Sévaré v centrální části země. Separatisté z FLA po víkendových bojích oznámili, že plně kontrolují klíčové město Kidal.
Tuarežští separatisté už roky bojují za vytvoření nezávislého státu na severu Mali a město Kidal bylo dlouho jejich baštou, než ho v roce 2023 dobyly malijské a ruské síly. Povstalci po útoku vyzvali Rusko, aby přehodnotilo svou podporu poskytovanou vojenské juntě.
Rusko ve čtvrtek oznámilo, že v Mali nadále zůstanou jednotky bývalé Vagnerovy skupiny, píše AFP. Jednotky ruské žoldnéřské skupiny, v současné době nazývané Africa Corps, podporují ústřední vládu, kterou vede armáda.
Mali se od roku 2012 potýká s útoky radikálních islamistických skupin, místních zločineckých gangů a také separatistických Tuaregů. V letech 2020 a 2021 provedla malijská armáda dva puče, ale bezpečnostní situace v zemi se nezměnila.
Malijská junta dříve slíbila, že do března 2024 předá moc civilistům, což se ale nestalo. Jako prezidenta země vybrala Goïtu, jemuž vojenský režim schválil pětiletý prezidentský mandát, který lze prodlužovat tak dlouho, „dokud to bude potřeba“. Vláda také do odvolání zastavila činnost politických stran a přijala represivní opatření vůči médiím.
