Článek
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
Meziroční růst byl podpořen výhradně domácí poptávkou. „Zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní vývoj pozitivně ovlivnila především rostoucí tvorba hrubého kapitálu. Také v tomto případě mělo negativní vliv saldo zahraničního obchodu.
K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce přispěl především průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. „Vývoj hrubé přidané hodnoty v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnila většina odvětví služeb. Negativní vliv měl především průmysl,“ uvedl ČSÚ.
„V loňském roce byly tahouny růstu HDP zpracovatelský průmysl a finanční sektor, zatímco stavebnictví se projevovalo v důsledku tříprocentního poklesu spíše jako brzda. Do roku 2026 tuzemská ekonomika vstoupila s rozběhnutou domácí spotřebou a konečně rychleji rostoucími reálnými mzdami, nicméně negativně se na ní projevily dopady konfliktu na Blízkém východě. Výsledek HDP za první kvartál by totiž byl bez války v Iránu meziročně vyšší zhruba o 0,2 až 0,3 procentního bodu,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
„V absolutním vyjádření jde o ztrátu reálného výkonu v řádu nižších desítek miliard korun jen za první kvartál. Při pokračujícím scénáři vývoje cen ropy okolo 90–110 dolarů za barel může kumulativní dopad za celý letošní rok dosáhnout vyšších desítek, možná i stovek miliard korun,“ dodal Kymlička.
Zaměstnanost se podle statistiků ve srovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila. Meziročně byla vyšší o 0,7 procenta.
„Další vývoj naší ekonomiky bude do značné míry odrazem nejistoty na trzích. Inflace je zatím pod kontrolou a do konce roku bude mít na výkon hospodářství jen slabý vliv. Klíčová je ochota spotřebitelů utrácet a firem investovat. Index důvěry se ovšem v dubnu už mírně snížil na 101,3 bodu, a pokud se geopolitická nervozita přelije do firemních rozpočtů a do nálady domácností, budou to právě odložené investice a defenzivní spotřebitelé, nikoli ceny komodit, co bude ekonomiku brzdit nejvíc,“ uvedl Kymlička.
