Článek
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,2 procenta, uvedl v úterý měnový fond v jarním výhledu globální ekonomiky.
Ještě loni na podzim počítal s růstem české ekonomiky o dvě procenta. S růstem o 2,2 procenta prognóza počítá i na příští rok. Fond nicméně varuje před závažnějšími scénáři, pokud válka na Blízkém východě potrvá déle. Problémem by podle měnového fondu bylo i to, kdyby v důsledku současného konfliktu na Blízkém východě byla výrazněji poškozena energetická infrastruktura. To by se negativně podepsalo i na tuzemském hospodářství.
Ministerstvo financí minulý týden letošní výhled české ekonomiky zhoršilo právě v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Hrubý domácí produkt se podle něj zvýší o 2,1 procenta, zatímco lednová prognóza očekávala růst o 2,4 procenta. Inflace v letošním roce podle MMF v Česku mírně klesne a dosáhne 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá inflaci 2,2 procenta. Průměrná roční inflace loni v Česku dosáhla 2,5 procenta.
Nezaměstnanost si Česká republika udrží na historicky nízkých hodnotách. Fond letos počítá s tříprocentní mírou nezaměstnanosti a v příštím roce s poklesem na 2,9 procenta. Schodek běžného účtu platební bilance podle prognózy letos dosáhne 1,5 procenta HDP a v roce příštím 1,3 procenta.
Ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4) si Česká republika nejlépe vede právě u nezaměstnanosti a inflace. V tempu hospodářského růstu ji překonává Polsko, jehož ekonomika letos podle MMF vykáže růst o 3,3 procenta a v příštím roce o 2,4 procenta.
Slovenská ekonomika letos vykáže růst o 0,6 procenta a v příštím roce o 1,6 procenta, předpovídá MMF. Růst maďarské ekonomiky, který loni činil 0,4 procenta, v letošním roce podle prognózy měnového fondu zrychlí na 1,7 procenta a příští rok na dvě procenta. Inflace bude v ostatních státech V4 vyšší.
Základní prognóza MMF předpokládá, že konflikt na Blízkém východě zůstane omezený, a to jak v délce trvání, tak v intenzitě. V případě nepříznivého scénáře v podobě delšího a rozsáhlejšího konfliktu by ceny ropy ve druhém letošním čtvrtletí byly ve srovnání s lednem v průměru o 80 procent vyšší a nadále by se držely kolem 100 dolarů za barel. Ceny zemního plynu v Evropě by se zvýšily o 160 procent proti úrovni před válkou.
Česko by jako čistý dovozce energií a vyspělá ekonomika takovým otřesem citelně utrpělo. Růst HDP vyspělých ekonomik by nepříznivý scénář letos podle odhadů MMF snížil o 0,6 procentního bodu, a to z 1,8 přibližně na 1,2 procenta. Globální inflaci by to zvýšilo o 1,5 procentního bodu na 5,4 procenta, přičemž riziko nekontrolovatelné inflace by centrální banky donutilo k dalšímu zvyšování úrokových sazeb, a tím i k dalšímu utlumení ekonomické aktivity.
Měnový fond navíc varuje před ještě závažnější variantou, v níž by konflikt výrazně poškodil klíčovou energetickou infrastrukturu. Globální růst by v takovém případě klesl na dvě procenta, což je na hranici globální recese. Celosvětová inflace by pak v roce 2027 přesáhla šest procent.
Globální výhled se zhoršil
Výhled globálního růstu ekonomiky měnový fond naopak zhoršil, a to kvůli situaci na Blízkém východě. Odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok klesl o 0,2 procentního bodu na 3,1 procenta. Výhled na příští rok zůstal beze změny, hrubý domácí produkt (HDP) by se tak podle MMF mohl zvýšit o 3,2 procenta.
Měnový fond uvedl, že nyní místo standardní prognózy pracuje s takzvaným referenčním scénářem, který předpokládá, že konflikt bude omezený a jeho dopady odezní do poloviny tohoto roku. Bez konfliktu na Blízkém východě by byl růst globální ekonomiky letos vyšší, než měnový fond předpokládal v dosavadním výhledu. Dosáhl by zhruba 3,4 procenta. Nyní je výhled nižší, negativní dopady ale částečně tlumí příznivá data z poslední doby a také nižší cla.
Dopady jsou navíc velmi nerovnoměrné. Zatímco vyspělé ekonomiky zůstávají relativně stabilní, rozvíjející se a rozvojové země - hlavně ty, které dovážejí komodity - čelí výraznějšímu zpomalení. Pro tyto ekonomiky MMF zhoršil výhled letošního růstu o 0,3 procentního bodu, zatímco u vyspělých zemí zůstal výhled v zásadě beze změny.
V případě nepříznivějšího vývoje by se situace mohla výrazně zhoršit. Pokud by ceny energií rostly déle a výrazněji, globální růst by zpomalil na 2,5 procenta a míra inflace by dosáhla 5,4 procenta, zatímco nyní MMF čeká letošní inflaci 4,4 procenta. Ještě horší scénář, například při poškození energetické infrastruktury, by znamenal pokles tempa růstu zhruba ke dvěma procentům a inflaci nad šesti procenty. Dopady by přitom byly téměř dvojnásobné v rozvíjejících se ekonomikách proti vyspělým zemím.
Rizika dalšího zhoršení výhledu ale podle MMF převažují. Patří mezi ně možné prohloubení geopolitického napětí až do podoby největší energetické krize moderní doby, obchodní spory či tlak na veřejné finance a zadlužení. Negativně by mohlo působit rovněž oslabení důvěry v centrální banky nebo korekce na finančních trzích, například v souvislosti s přehodnocením očekávání kolem umělé inteligence (AI). Naopak pozitivní vývoj by mohl přinést další růst investic do AI, strukturální reformy nebo zmírnění obchodních sporů, dodal MMF.
Ekonomika Spojených států podle měnového fondu letos vykáže růst o 2,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než MMF čekal v lednu. Růst podpoří fiskální politika a doznívající efekt snížení úrokových sazeb v loňském roce, negativně naopak působí vyšší obchodní bariéry a částečně i konflikt na Blízkém východě. Dopad konfliktu však není tak výrazný, protože Spojené státy jsou čistým vývozcem energií. V příštím roce by měl růst v USA zpomalit na 2,1 procenta, bude však o 0,1 procentního bodu vyšší, než uváděla lednová prognóza fondu.
V případě eurozóny MMF zhoršil odhad růstu na letošní i příští rok o 0,2 procentního bodu. Letos ekonomika eurozóny vykáže podle fondu růst o 1,1 procenta, příští rok o 1,2 procenta.
