Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Válečná operace USA a Izraele proti Íránu s nejasným cílem a koncem v nedohlednu zvedla ceny ropy a pohonných hmot zatím zhruba o třetinu. Babišův kabinet se ocitl pod tlakem, aby zabránil dalšímu zdražování a pohonné hmoty zlevnil.
Vláda vedená hnutím ANO se v tomto případě stala obětí vlastního politického marketingu, který před čtyřmi lety po vpádu Ruska na Ukrajinu ANO naplno využívalo proti tehdejšímu Fialovu kabinetu. Vedoucí figury hnutí se v té době fotily na čerpacích stanicích před stojany s cenami a opakovaně vyzývaly Fialu, aby zakročil. Letos tedy mohla Babišova vláda jen stěží doufat, že zdražování nafty a benzinu ustojí bez zásahu.
V době, kdy na zdražování cen různým způsobem reagovaly vlády řady evropských zemí, přistoupilo české Ministerstvo financí k věci zdrženlivě a omezilo se jen na monitorování marží čerpacích stanic.
Z výsledků vyplynulo, že průměrné marže se u benzinu Natural 95 pohybovaly těsně nad dvěma korunami a u nafty kolem 80 haléřů. Pak se ale premiér Babiš vydal na návštěvu Karlovarského kraje a po cestě si všiml, že dálniční benzinky mají vyšší ceny než ty v malých městech a u okresních silnic. Obvinil proto čerpadláře, že zneužívají situace a účtují si nepřiměřené marže.
Vláda se poté rozhodla k radikálnějšímu kroku. Snížila spotřební daň z nafty o necelé dvě koruny na litr, prodejcům zastropovala marže na 2,50 koruny na litr a začala na každý den stanovovat maximální ceny nafty i benzinu.
Regulace bezesporu zafungovala. Ceny klesly a podle ministryně Schillerové motoristům šetří při natankování plné nádrže až 400 korun. Zároveň ale tvrdě dopadla na prodejce pohonných hmot.
Problém spočíval ve způsobu výpočtu zastropované ceny. Ministerstvo financí ji založilo na průměrných velkoobchodních cenách obou komodit a ceně na rotterdamské burze z předchozího dne. Menší čerpací stanice, které nakupují palivo jen jednou nebo dvakrát týdně, se tak ocitly v situaci, kdy měly zásobníky plné nafty a benzinu, které nakoupily za víc, než za kolik je mohly prodávat.
Když na to Seznam Zprávy upozornily, snesl se na autora těchto řádků hněv řady čtenářů, kteří jej obvinili, že pracuje v žoldu pumpařů, již jen spekulují na růst ceny. Redakce ale mohla nahlédnout do účetnictví několika menších provozovatelů a může potvrdit ztráty, které se v některých případech pohybovaly kolem třech korun na litru.
Některé pumpy, zejména takové, které kromě prodeje pro veřejnost zásobují například dopravní nebo zemědělské podniky, proto zcela přerušily veřejný prodej. Ministryně Schillerová to bagatelizovala s tím, že šlo pouze o jednotlivé případy.
„Včera mně otloukali o hlavu, že město Děčín má dopravní podnik, to má čerpačku, a zavřelo. Já jsem si nechala tu informaci přes kolegy zjistit a dostala jsem informaci, že to chtěli víc využívat pro svůj dopravní podnik a že dneska normálně otevřeli,“ uvedla Schillerová v polovině dubna v Senátu.
Děčínský dopravní podnik ale opakovaně přerušil prodej nafty pro veřejnost právě kvůli tomu, že by mu vznikla ztráta. „Vzhledem k aktuální regulaci cen, kdy je naše nákupní cena vyšší než maximální cena stanovená Ministerstvem financí, nebude bohužel možné na naší čerpací stanici dočasně tankovat diesel (motorovou naftu),“ uvedl podnik 10. dubna na svém webu. Tento krok schválilo představenstvo podniku složené ze dvou zástupců hnutí ANO a jednoho člena nominovaného hnutím SPD.
Andrej Babiš opakovaně zmiňoval marže ve výši devíti nebo deseti korun. To jsou podle informací redakce extrémní případy některých dálničních čerpacích stanic, které ovšem z těchto marží platí nejen vysoké nájmy na lukrativních místech, ale také relativně vysokou režii pokrývající nepřetržitý provoz. Marže mimo dálnice u nezávislých pumpařů se za normálních okolností pohybují kolem třech korun.
Ministerstvo financí se regulací vystavilo žalobám ze strany prodejců a rozhodlo se proto změnit způsob stanovování maximálních cen. Místo cenového výměru Ministerstva financí je bude určovat přímo vláda svým usnesením, které nelze napadnout správní žalobou. Příslušný zákon sice odmítl Senát, Sněmovna jej ale minulý týden přehlasovala a legislativu teď dostane na stůl prezident.
Ministerstvo financí zároveň vyslyšelo nejčastější stížnosti pumpařů týkající se výpočtu maximální ceny, které zahrnovaly pouze jednodenní průměr velkoobchodních cen. Od května bude vycházet z třídenního klouzavého průměru. Pumpaři, kteří naftu a benzin nakupují několikrát týdně, tak uniknou z dosavadní regulační pasti.
Asociace nezávislých petrolejářů, která sdružuje menší prodejce, i někteří pumpaři redakci v uplynulých dnech sdělili, že kvůli regulaci chystají na Ministerstvo financí žaloby. Podle posledních informací se zatím k žádné neodhodlali, z postupu ministerstva je ale zřejmé, že si nedostatky svého postupu uvědomilo a celý systém změnilo.
Vládní regulace nicméně na malé pumpaře dopadla ještě jinak. Ceny benzinu a nafty jsou nyní více méně stejné na dálničních čerpacích stanicích i na vesnických pumpách. Řidiči už nemají důvod vyhledávat menší benzinky, které tím přišly o zásadní konkurenční výhodu. Proti tomu se ale prodejci žádnou žalobou bránit nemohou.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
