Článek
Donald Trump je mezi Američany velmi neoblíbený. Naznačují to všechny průzkumy veřejného mínění, a to včetně těch zadaných konzervativními organizacemi. Jeho oblíbenost přitom spadla pod 40 procent. Podle agentury AP dokonce na hrozivých 33 procent.
Respondenti přitom vznášejí tvrdé soudy. Současného prezidenta považují za charakterově, intelektuálně i emočně nestabilního, ostře kritizují jeho ekonomickou, imigrační i zahraničněpolitickou agendu a nadále ho pokládají za neupřímného člověka, kterému se nedá věřit.
A aby toho nebylo málo, od Trumpa se odklánějí skupiny voličů, které ho v roce 2024 vynesly do Bílého domu. Konkrétně mladí a Latinos. Jak ovšem naznačuje nedávná sondáž stanice CNN, republikán ztrácí i u svých skalních příznivců - bílých Američanů bez univerzitního vzdělání.
Zdá se přitom, že s Trumpovými čísly nijak zásadně zatím nehnul ani pokus o atentát z 25. dubna, kdy se na galavečeři novinářů akreditovaných v Bílém domě, kde měl s projevem vystoupit sám prezident, pokusil dostat ozbrojený muž. Do sálu ale nepronikl.
Tento incident se sice zatím v sondážích plně neprojevil, přesto například na dotazy v průzkumu Washington Post, ABC News a společnosti Ipsos respondenti odpovídali už po atentátu.
Ze současných ponurých čísel přitom pro prezidenta a potažmo republikány, kteří letos na podzim budou bojovat o kontrolu nad Kongresem, je zřejmě politicky nejhrozivějším hodnocením z této sondáže téma takzvané dostupnosti, tedy životních nákladů.
Na 76 procent respondentů odpovědělo, že je pro ně život za Trumpa příliš drahý, 72 procent pak má za to, že prezident nedokázal snížit inflaci. Do průzkumů se v posledních týdnech opakovaně promítá také nepopulární válka v Íránu, kterou většina Američanů považuje za „chybu“.
„Jeho čisté skóre za tento týden činí minus 25,4 bodu. Pro představu: to je podstatně horší výsledek než ten, který zaznamenal bývalý prezident Biden ve svém nejhorším období (minus 19,8 bodu) v týdnech po katastrofální prezidentské debatě s Trumpem, kdy ho jeho vlastní strana tlačila k odstoupení z volebního klání,“ napsal minulý pátek na serveru The Hill Chris Stirewalt.
Datový analytik, jehož kdysi dlouhá léta zaměstnávala pravicová televize Fox News, dodává, že Trumpa zachraňuje stále silná podpora mezi republikánskými voliči, která se pohybuje kolem 80 procent. Bez těchto voličů by podle něj měl prezident jen zhruba 20procentní podporu.
Je ale otázkou, zdali Trumpa tato čísla zajímají. On sám tvrdí, že průzkumy jsou vylhané. Časopis The Atlantic k tomu nabízí ještě jiný pohled: šéf Bílého domu se prý přesunul za hranice všedních starostí o politickou popularitu a vstoupil do fáze, kdy mu jde o zápis do historie. Trump podle časopisu usiluje o to, stát se jedním z „velkých mužů“.
„Je schopen dělat to, co je skutečně správné, spíše než to, co je v jeho nejlepším politickém zájmu,“ řekl na prezidentovu adresu jeden z Trumpových lidí.
„Neplní sliby“
Průzkumy ale Trumpovi spíše říkají, že jeho prezidentování - alespoň prozatím - vstoupí do historie jako jeden velký debakl. Voliči ho navíc nepokládají za skvělého člověka hodného následování, jak například naznačuje série sondáží zhotovených společností Pew Research Center.
„K nejvýraznějšímu poklesu došlo u podílu Američanů, kteří tvrdí, že Trump ‚plní své sliby‘,“ píší autoři průzkumu s tím, že pouze 38 procent respondentů na tuto otázku odpovědělo kladně. V listopadu 2024 přitom sociologové téže společnosti zaznamenali číslo 51 procent.
Propad zaregistrovali i u kategorií „duševní bystrost“ (z 55 na 44 procent), „poctivost“ (ze 42 na 34 procent) nebo „vzor hodný následování“ (z 34 na 26 procent).
Průzkum Pew Research Center přinesl snad jen jeden pozitivnější trend. Většina Američanů (64 procent) má za to, že se Donald Trump snaží o dosažení věcí, kterým věří. Možná lze zde vysledovat jeho údajné pošilhávání po historickém odkazu.
Republikán také možná doufá, že získá určité body za „soucit“ ve spojení s výše uvedeným pokusem o atentát, a to v pořadí už třetím, který na něj měl být spáchán.
Podle odborníků ale očekávané mírné zvýšení popularity - zřejmě s ohledem na historii - nevydrží. Například prezidenti Harry Truman nebo Gerald Ford (oba čelili atentátníkům) se populárnějšími nakonec nestali. Výjimkou by mohl být Ronald Reagan, který byl v březnu 1981 postřelen, jeho republikáni ale o rok později ve volbách do Kongresu výrazně prohráli.
„Pokusy o atentát na úřadující prezidenty obvykle prohlubovaly jejich politické problémy a izolovaly je od veřejnosti. Namísto toho, aby oživily upadající popularitu prezidenta, negativní hodnocení spíše ještě více zesílila,“ napsali ve sloupku pro deník The New York Times historici Matthew a Robert Dallekovi.
