Je to země jako žádná jiná. Po unikátním vzestupu Emirátům hrozí pád

Necelý měsíc vydržel klid ve Spojených arabských emirátech.

V pondělí na zemi v Perském zálivu znovu mířily íránské rakety. Cílily na překladiště ropy v přístavu Fudžajrá.

Právě tam končí ropovod, který emirátům umožňuje vyhnout se blokádě Hormuzského průlivu, protože Fudžajrá leží dále na východ, už na pobřeží Ománského zálivu.

Na mobilech obyvatel SAE se tak poprvé od příměří 8. dubna objevily varovné SMS zprávy, upozorňující na nálet. A letiště v Abú Dhabí a Dubaji znovu nepřijímala letadla.

Válka USA a Izraele proti Íránu, která začala 28. února, tak ohrožuje úspěchy, kterých kdysi chudá pouštní země dosáhla.

Spojené arabské emiráty vznikly koncem roku 1971, kdy se území vzdala Velká Británie. Tamní obyvatelé si dlouho vydělávali na živobytí jako rybáři a lovci perel, než nastal ropný boom. Ten nastartoval vzestup, který ze SAE udělal unikátní zemi.

Na internetu se tak často objevují srovnávací fotografie, na nichž lze vidět, jak to na stejných místech vypadalo před zhruba padesáti lety a nyní.

Vedení SAE ale nespoléhá jen na ropu. Závislost na ní naopak omezilo a ekonomika se rozvíjela jinými způsoby. Z emirátů se stalo finanční a bankovní centrum Blízkého východu.

Nulová daň z příjmu lákala movité lidi a podnikatele z celého světa, takže dnes z jedenácti milionů obyvatel, kteří mají trvalý pobyt, tvoří původní Arabové jen zhruba dvanáct procent.

Je to moderní Babylon, kde lze v restauraci nebo kavárně potkat lidi jakékoliv rasy, náboženství nebo národnosti odkudkoliv a nikomu to nepřipadá zvláštní.

Vláda nabízí profesionálům, vysoce kvalifikovaným pracovníkům a podnikatelům takzvané zlaté vízum, které jim umožňuje se v zemi usadit. Tento model převzal americký prezident Donald Trump, když se loni zmínil o možnosti lákat do USA movité cizince na takzvanou zlatou kartu.

Spojené arabské emiráty mají jako první stát na světě ministerstvo pro umělou inteligenci, místní firma DP World zajišťuje zhruba desetinu globální lodní dopravy. Dubaj je druhým nejvytíženějším letištěm planety. Obzvláště Dubaj ohromoval svět bombastickými projekty, jako je umělé souostroví Džumejra nebo nejvyšší budova světa Burdž Chalífa.

Letošní válka vyvolala obavy, jaká je budoucnost „pouštního zázraku“.

Prezident SAE Muhammad Záhid Nahján se v březnu procházel ulicemi Dubaje a jedl v nákupním centru, aby ukázal, že země se jen tak nepoddá strachu a špatné náladě. „Máme silnou kůži a hořké maso. Nejsme snadnou kořistí,“ řekl v nemocnici při návštěvě pacientů zraněných během íránského ostřelování.

Minulý týden se vláda rozhodla po šedesáti letech vystoupit z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Nechce být nadále svázána kvótami na těžbu v době, kdy to pro ni není výhodné.

„Saúdská Arábie a Rusko diktovaly rozhodnutí ostatním zemím vyvážejícím ropu. Nikoho neposlouchaly, hájily jen své zájmy,“ zdůvodnil pro agenturu Reuters rozhodnutí vystoupit z OPEC emirátský analytik Abdalchálík Abdalla.

Podobně před pěti lety emiráty jako první země v Perském zálivu navázaly diplomatické vztahy s Izraelem a nadále je udržují. Nyní Izrael dokonce posílá do SAE obranné systémy proti dronům a raketám odpáleným z Íránu.

Lidskoprávní organizace naproti tomu emiráty kritizují za podíl na občanské válce v Súdánu. Abú Dhabí finančně pomáhá súdánským milicím, které vraždí civilisty v provincii Dárfúr kvůli dolům na zlato, které se v tomto regionu nacházejí.

Teď ale válka ohrožuje samotné emiráty. „Íránské útoky otřásly pověstí SAE jako bezpečné a stabilní zóny. Mnozí z těch, kteří odjeli kvůli válce, si nejsou jisti, zda se vrátí,“ napsal deník The Times v reportáži o Britech, kteří z Dubaje a jiných míst odešli po mnoha letech pobytu.

Přitom ještě tři týdny před začátkem války USA a Izraele proti Íránu hostilo Abú Dhabí rozhovory o míru mezi Ruskem a Ukrajinou.