Potíže Ficovy ekonomiky. Řecký scénář nevylučují ani státní experti

Čistý dluh Slovenska loni stoupl na historicky nejvyšší úroveň. Když se vláda Roberta Fica dostala před třemi lety k moci, státní kasu přebírala s dluhem ve výši 55,8 procenta HDP. Ke konci loňského roku už dosáhl 61,39 procenta.

Tam se ale slovenský dluh nemusí zastavit.

„Kdybychom nic nedělali, dluh by podle našich propočtů překročil sto procent v roce 2038 a v padesátiletém horizontu by se přiblížil ke 400 procentům HDP. To by reálně nenastalo, protože finanční trhy by přestaly financovat potřeby Slovenska už při nižších hodnotách a nastal by řecký scénář,“ vysvětluje předseda státní Rady pro rozpočtovou zodpovědnost Ján Tóth.

Řecko je v zadluženosti stále výrazně před Slovenskem s dluhem ve výši 150 procent HDP.

„Ale to neznamená, že tam nesměřujeme, i velmi dlouhá cesta začíná prvními kroky. Ty symptomy jsou stejné, máme větší výdaje než příjmy a i naše sociální politika je nastavena štědřeji, než si můžeme dovolit,“ poznamenává ekonom Slovenské akademie věd Vladimír Baláž.

Problém je i v tom, že Slovensko má nízký ekonomický růst, který dusí i vládní opatření na konsolidaci, jež jsou převážně postavená na zvyšování příjmů státu prostřednictvím vyšších daní a odvodů. Vidět je to už i v číslech – minulý rok stát vybral na daních o 1,2 miliardy eur méně, než s kolika počítal v odhadech.

To, že se Slovensko vydalo řeckou cestou, připouští i Národní banka Slovenska. Jako důvod uvádí zejména nárůst sociálních výdajů a výdajů na platy státních zaměstnanců. Na výdaje na sociální systém dává Slovensko dnes už více než Řecko před dluhovou krizí v roce 2008.

Před dvěma lety se výdaje na sociální systém (tedy invalidní i starobní důchody, sociální dávky či rodičovské přídavky) rovnaly na Slovensku 40,9 procenta příjmů státu. V Řecku v roce 2008 to bylo méně – 39,4 procenta, ukazují data Národní banky.

O řeckém scénáři v souvislosti s vývojem slovenské ekonomiky tak mluví stále více odborníků.

„Je to kouzelný příběh. Slovensko má za sebou třetí vlnu konsolidace, která sice nepomohla, ale zpomalila ekonomiku,“ upozornil před časem v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já sociolog Michal Vašečka. „Mnozí ekonomové říkají, že pokud se to nezastaví, Slovensko má našlápnuto na druhé Řecko,“ dodal.

Co to ale znamená? Řecko v roce 2008 mělo mnohem vyšší deficity, než okolnímu světu přiznávalo, a když přišla globální ekonomická krize, nedokázalo dále refinancovat svůj dluh a nemělo si jak dál od investorů půjčit, zemi hrozil krach.

Nakonec se díky pomoci ve výši 289 miliard eur od Evropské unie a úsporám nařízeným Mezinárodním měnovým fondem krachu vyhnulo. Bylo to ale za cenu výrazného poklesu životní úrovně.

„Omezili sociální transfery, snížili důchody i mzdy veřejných zaměstnanců. Šetřit museli i ve zdravotnictví, aby celkové výdaje státu v eurech klesly o čtvrtinu. Ekonomika padla, nezaměstnanost vyletěla na 28 procent. Medián příjmů Řeka byl ještě v roce 2024 nižší než v roce 2010,“ popsal analytik bratislavského ekonomického think tanku INESS Martin Vlachynský. Od roku 2018 už je Řecko mimo záchranný program.

Několik podobností mezi současným stavem slovenské ekonomiky a řeckým před krizí vidí i v Národní bance.

„Za posledních sedm let se slovenské hospodaření dostalo z primárních přebytků do vysokých deficitů zejména v důsledku nárůstu sociálních výdajů a výdajů na platy veřejných zaměstnanců,“ upozorňují hlavní ekonom NBS a bývalý ministr financí úřednické vlády Michal Horváth a analytik Martin Nevický.

Mírné primární přebytky, tedy rozpočtové přebytky bez státního dluhu, Slovensko vytvářelo naposledy v ekonomicky příznivých letech před pandemií koronaviru. I tehdy ale byly slovenské veřejné finance celkově deficitní, protože bylo nutné splácet předchozí dluhy.

Drobné primární přebytky vykazovalo v dobrých časech od roku 2017 do začátku pandemie. V březnu 2020 Slovensko krátce zažilo i situaci, kdy si nedokázalo půjčit od investorů na refinancování státního dluhu. Zasáhla však Evropská centrální banka. Dnes je primární deficit Slovenska čtyři procenta HDP.

Tlak na veřejné finance bude podle analytiků Národní banky v nejbližších letech vytvářet odchod populačně silných ročníků do důchodu spolu s tím, že už současné výdaje na sociální systém jsou na Slovensku vysoké.

„Je třeba si všímat toho, že se už velmi málo vytvářejí nová pracovní místa, už sem nepřicházejí noví investoři kromě Volva, a to oznámilo příchod už dřív. Nezaměstnanost je momentálně nízká, ale to je spíše z demografických důvodů. Jsme malá otevřená ekonomika, která žije z exportu. Pokud nebudou přicházet noví investoři, nebudeme mít co vyrábět, vyvážet a mít příjmy do veřejných rozpočtů na vyplácení sociálních dávek a podobných věcí,“ vyjmenovává Baláž věci, které nezlepšují vyhlídky Slovenska.

Vláda Roberta Fica už třetí rok po sobě konsoliduje veřejné finance. Celkově představila balíčky za 7,36 miliardy eur.

„Vliv vládních opatření, včetně hospodaření v roce 2025, odhadujeme na nulu. Vliv konsolidačních opatření byl eliminován jinými opatřeními vlády,“ říká Ján Tóth z Rady pro rozpočtovou zodpovědnost.

Zázraky neočekávají ekonomové ani ve volebním roce 2027. „Vláda a parlament zpravidla v předvolebním roce nepřijímají konsolidační opatření, ale stav veřejných financí se obvykle zhoršuje. Po třech balíčcích, které zatížily občany i firmy, je tu únava z konsolidace,“ dodává Tóth.

Vláda na letošek neplánuje další šetření, minulý měsíc ale upravila svůj odhad dluhu a upustila od dodržení vlastních konsolidačních cílů.

Podle ministra financí Ladislava Kamenického za situaci mohou předchozí kabinety. „Vláda Matoviče, Hegera a Ódora zadlužila Slovensko tak, že veřejné finance se za jejich vlády dostaly nad všechna sankční pásma takzvané dluhové brzdy, přičemž cesta zpět je neuvěřitelně těžká,“ řekl.

Premiér Fico vidí za neúspěšnou konsolidací světovou situaci, na kterou podle něj pomalu reaguje Evropská unie. „Je škoda, že na evropské úrovni nejsme schopni přijmout urgentní kroky proti vysokým cenám energií, které nejvíce oslabují naši konkurenceschopnost. Na národní úrovni na to nemáme dostatečné zdroje,“ vysvětlil.

V porovnání se zeměmi Evropské unie by v příštím roce mohlo Slovensko skončit v hospodaření na konci žebříčku.

I zde je možné porovnat Slovensko a Řecko. Zatímco podle očekávání Evropské komise se deficit na Slovensku mezi roky 2025 a 2027 nesníží pod 4,6 procenta HDP, prognóza pro Řecko počítá ve stejném období se dvěma přebytkovými a jedním vyrovnaným rozpočtem.

Míru rizika bankrotu a stavu ekonomiky vyhodnocují ratingové agentury. Ta nejprestižnější - S&P - v dubnu snížila Slovensku rating o jednu pozici. Kamenický však odmítá, že by snížení mělo znamenat dražší financování státního dluhu.

Slovensku momentálně pomáhá i to, že je součástí měnové unie. „Stále si půjčuje levněji než Česká republika, přitom Česko je ve všech parametrech lepší – má menší dluh, lepší deficit, výrazně vyšší ekonomický růst a nižší nezaměstnanost. Kdybychom nebyli součástí eurozóny, jistě bychom platili více. A pokud se porovnáváme v rámci eurozóny, máme druhé nebo třetí nejvyšší rizikové přirážky, takže se nedá říct, že by naše úrokové sazby byly nízké. Pomáhá nám euro, ale nadále jsme mezi nejhoršími,“ říká analytik Rady pro rozpočtovou zodpovědnost Martin Šuster.

Jeho kolega Juraj Kotian dodává, že Slovensko je součástí evropského stabilizačního mechanismu. „Kdyby si Slovensko nedokázalo půjčit, je tam pojistka. Ta úroveň veřejného dluhu není tak vysoká, že by si vyžádala restrukturalizaci dluhu, ale bylo by to doprovázeno nějakým programem ozdravení a je otázka, zda naši politici chtějí, aby o struktuře opatření rozhodovaly třetí strany, nebo zda si uděláme pořádek s veřejnými financemi sami.“

Ekonomové se však shodují, že dokud má Slovensko nastavování konsolidačních opatření ve svých rukou, může směřování otočit.

Otázkou je, co by se stalo, kdyby Slovensko přišlo o eurofondy. Europoslanci minulý měsíc vyzvali Evropskou komisi, aby vůči Slovensku spustila tzv. mechanismus podmíněnosti pro neschopnost ochránit evropské peníze před korupcí.

Europoslanci kabinetu Roberta Fica vyčítají rušení národní kriminální agentury, speciální prokuratury i snahy o zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů. Takovou procedurou si doposud prošlo jen Maďarsko v roce 2022.

Eurofondy jsou významným zdrojem investic na Slovensku. Pokud by země chtěla dorovnat průměr investic zemí V4, musela by v minulém roce investovat o 1,6 miliardy eur více.

„Náš rozpočet z domácích zdrojů dává mnohem méně na investice než na přejídání, na běžné výdaje. O to důležitější jsou eurofondy. V minulém a předminulém roce dokázaly udržet růst ekonomiky nad nulou, znamenají výrazný příjem do takto podfinancované ekonomiky, kde nejsme ochotni dávat na investice tolik, co v okolních zemích,“ vysvětluje Tóth.

„To, co eurofondy znamenají pro Slovensko, jsme měli možnost vidět v posledních třech letech v Maďarsku, které stagnovalo a bylo nejhůře rostoucí ekonomikou v regionu. Máme tu příklady zemí, které doplatily na to, že ztratily přístup k eurofondům,“ pokračuje Kotian.

Členství v EU a přístup k eurofondům zmiňuje i agentura S&P jako kotvu, která zavazuje hospodářskou politiku vlády.