Hlavní obsah

Zajímavé letní brigády se nabízejí teď. V červnu už bude trh přebraný

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Letní brigády firmy využívají jako rychlé řešení strukturálního nedostatku pracovníků. Nabídka míst v hlavní sezóně rychle roste - ty nejlepší pozice ale mizí dřív, než většina studentů vůbec začne hledat.

Článek

Každý den se v hlavní sezóně objeví až dva tisíce nových brigádních nabídek. Přesto spousta studentů v červnu zjistí, že to nejlepší už je pryč.

Poptávka firem po brigádnících má v roce 2026 stabilní, ale opatrný charakter. Z dat serveru JenPráce.cz vyplývá, že v prvním čtvrtletí roku na brigády připadalo jen necelých pět procent nabídek.

Není to překvapivé - problém s obsazením volných míst podle dat společnosti Manpower hlásí až 61 procent zaměstnavatelů. Firmy se soustředí na hledání zaměstnanců na hlavní pracovní poměr a brigády fungují jako rychlá pomoc tam, kde klasický nábor nestačí. Z trhu práce totiž odchází více lidí, než na něj přichází.

Jak shrnuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup, letní brigády firmám zároveň umožňují testovat nové zaměstnance bez dlouhodobého závazku.

Podle datového analytika JenPráce.cz Michala Španěla poptávka po brigádnících začíná výrazněji růst od konce dubna, kdy firmy nabírají posily na začínající sezónu, na různé jednorázové akce a také plánují zástupy za dovolené. Druhá špička poptávky přichází na podzim, zejména v září a říjnu. Oproti tomu prosinec bývá podprůměrný - předvánoční nábor totiž nastává už v listopadu.

Sezónní nástup poptávky je přitom dobře předvídatelný, a firmy, které už brigádníky hledají, mají jasnou výhodu.

Část zaměstnavatelů podle Španěla nicméně začíná brigádníky hledat až na poslední chvíli a ve stresových termínech pak musí brát prvního uchazeče, který se přihlásí. Tím se zvyšuje pravděpodobnost nevhodného výběru. V létě navíc personální oddělení bývají oslabena dovolenými, což nábor dále komplikuje.

Kde je nejvíc brigád

Nabídka brigád zůstává podle agentury Manpower letos široká a v hlavní sezóně dokonce výrazně roste – z 1 600 na 2 000 nabízených pozic denně napříč obory.

Největší podíl nabídek podle dat Manpoweru dlouhodobě drží obchod se službami a logistika s výrobou, každý sektor téměř třetinu. Gastronomie tvoří přibližně čtvrtinu trhu. Výrazně roste podíl administrativy, marketingu a zákaznického servisu, které už dnes představují kolem 15 procent nabídek. Firmy tedy podle Halbrštáta nehledají flexibilní kapacity jen do provozu, ale stále častěji i do kancelářských rolí, což ještě před několika lety nebylo běžné.

V létě se opakovaně zvyšuje také počet nabídek v cestovním ruchu, na koupalištích a sportovištích nebo na festivalech a dalších nárazových akcích. Firmy v administrativě a zákaznickém servisu zase řeší zástupy za dovolené, čímž vznikají příležitosti i pro ty, kdo hledají něco klidnějšího než práci ve skladu či v restauraci.

Data JenPráce.cz sestavená na vzorku 17 400 brigád ukazují, jak živý je zájem o konkrétní typy letních brigád už během jara. Například pozice tazatel/účastník marketingového výzkumu láká průměrně 130 uchazečů na jeden inzerát, vedoucí dětského oddílu 114 a pracovník inventury 91 uchazečů. Podle Španěla se tak s hledáním brigády nevyplácí příliš otálet.

„Dřívější reakce na inzeráty může znamenat konkurenční výhodu, zejména u lépe placených a kancelářských brigád. Studenti, kteří začnou hledat až v červnu, často narážejí na zbytky nabídky po těch, kdo reagovali v dubnu,“ vysvětluje.

Zdravotnictví studenty nechce

Některé obory ale i přes vysokou potřebu brigádníkům dveře příliš otevřít nemohou. Slabinou na trhu brigád je podle Španěla například oblast zdravotnictví a sociální péče.

„Přestože zde je chronický personální nedostatek, brigády jsou v tomto sektoru legislativně i organizačně komplikované a studenti je obtížně hledají. Přitom právě školy se zdravotnickým zaměřením produkují každoročně tisíce studentů, kteří by zkušenosti přivítali,“ vysvětluje Španěl.

Mezi obory, kde je vysoká poptávka, ale velmi omezená nabídka, podle něj patří i například administrativní, kreativní a digitální pozice. „Roste zájem studentů právě o tyto obory, ale jejich dostupnost na trhu brigád je výrazně omezená. Jinými slovy: student, který sní o brigádě v marketingovém studiu nebo v IT podpoře, musí být trpělivý a aktivní – volných míst je málo a konkurence velká,“ dodává.

Komplikovaný je podle něj ale také absolventský přechod. Čerstvý absolvent, který hledá brigádu odpovídající jeho kvalifikaci před tím, než nastoupí do prvního zaměstnání, naráží na nedostatek nabídek. „Trh nabízí buď plnohodnotné pracovní poměry, nebo manuální brigády – ten pomyslný most pro kvalifikované absolventy, kteří nechtějí ani jedno, je příliš úzký. A to je mimochodem příležitost, které si firmy stále dostatečně nevšímají,“ dodává.

Kolik si brigádníci vydělají

Hodinové sazby se liší podle oboru i regionu. V Praze se běžné mzdy pohybují mezi 150 a 170 korunami za hodinu, masové sezónní práce jako sklady nebo logistika pak kolem 170 až 200 korun. U fyzicky náročných, nočních nebo urgentních směn nabízejí zaměstnavatelé v Praze i přes 200, výjimečně až 250 korun.

V regionech jsou sazby o něco nižší, obvykle v rozmezí 135 až 160 korun. Data zároveň ukazují, že plošný růst mezd zpomaluje a firmy stále častěji odměňují cíleně podle toho, jakou hodnotu brigádník přináší. Průměrná odměna je podle portálu Indeed aktuálně v republikovém průměru 164 korun, v Praze pak 167 korun.

„Růst minimální mzdy a změny v odvodech zvyšují reálné výdělky brigádníků a zároveň posouvají očekávání na obou stranách. Uchazeči jsou náročnější, firmy musí být rychlejší a flexibilnější,“ doplňuje Halbrštát. Data navíc ukazují, že růst mezd zpomaluje a firmy spíš odměňují cíleně, podle přidané hodnoty brigádníků.

Novinky pro brigády v roce 2026

1. Speciální režim DPP pro sezónní zemědělství

Od 1. dubna do 30. listopadu se u vybraných činností, jako je sklizeň, péče o porosty, třídění, balení a podobně, zvýšil maximální rozsah práce z běžných 300 hodin na 1 280 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Jde o cílenou výjimku pro ovocnářství a zelinářství. Navíc je možná sleva na pojistném, brigádník si tak může vydělat více a zaměstnavatel má nižší náklady.

2. Vyšší hranice příjmu u DPP pro pojistné

Nová hranice pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění je 12 000 korun měsíčně. Do této částky brigádník pojistné neodvádí. Tento limit je stanoven jako 25 % průměrné mzdy a je zaokrouhlen na celé pětisetkoruny dolů.

3. Vyšší minimální mzda

Od ledna 2026 vzrostla minimální hodinová sazba na 134,40 koruny, což platí i pro dohody a krátkodobé práce.

4. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Od dubna 2026 musí přihlašovat své zaměstnance a podávat za ně měsíční hlášení. To platí i pro pracovníky na dohodu.

V Praze a ve velkých městech je zároveň mnohem pestřejší nabídka práce a firmy tak musí podle Halbrštáta o zájem brigádníků soutěžit, například i zvýšením ohodnocení. V menších městech nebo regionech s vyšší nezaměstnaností naopak klesá nabídka a roste konkurence mezi uchazeči.

Španěl dodává, že regionálně je poptávka firem silná hlavně tam, kde jsou sklady a výrobní provozy. Tedy v okolí Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Plzně.

Práce musí dávat smysl

Data Manpower také ukazují, že se mění profil samotných brigádníků. Ti už dnes často nehledají práci čistě kvůli výdělku, ale chtějí, aby pozice dávala smysl a přinesla jim také kariérní posun. Zároveň mají podle Halbrštáta nejsilnější vyjednávací pozici v historii, jelikož pocházejí z populačně slabších ročníků.

O brigády podle něj ale nemají zájem pouze mladí lidé a studenti - přivydělávají si tak také lidé v důchodu a dočasně je využívají i lidé, kteří přišli o práci.

S rostoucí popularitou brigád se objevují také stinné stránky. Mezi nejčastější problémy patří nelegální zaměstnávání, nedůvěryhodné pracovní agentury a nedodržování pracovních podmínek. Podle Halbrštáta to platí zejména v odvětvích s vysokou fluktuací, jako je gastronomie, stavebnictví nebo logistika.

Letní brigády v roce 2026 jsou podle něj barometrem trhu práce. Odrážejí demografický tlak, měnící se očekávání mladých lidí i neschopnost části firem plánovat dopředu. „Flexibilita přestává být benefitem a stává se standardem, který propojuje firmy i pracovníky napříč generacemi. V prostředí, kde se podle globálních odhadů do roku 2030 promění téměř 40 procent dovedností, se právě schopnost rychle reagovat a kombinovat práci s rozvojem stává důležitou konkurenční výhodou,“ uzavírá.

Doporučované