Dárek pro Rusko. Moskva poplach v Litvě využije, říká novinářka

Výstraha v telefonu a zamířit do krytu. To byla středeční realita v litevském Vilniusu, kde úřady zaznamenaly přelet dronu.

Prozatím není jasné, odkud bezpilotní letoun přiletěl. Podle litevského ministerstva obrany mířil k městu Lentvaris, které leží v blízkosti hlavního města, jen několik desítek kilometrů od hranice s Běloruskem. Neví se ani, kde letoun skončil. Stíhačky NATO podle litevské armády dostaly rozkaz dron zničit, ale nenašly ho.

Incident se stal den poté, co nad Estonskem sestřelila stíhačka NATO bezpilotní letoun a sousední Lotyšsko vyhlásilo poplach kvůli dronu v oblasti u hranic s Ruskem. V Pobaltí se už několikrát objevily ukrajinské drony, které měly směřovat k cílům v Rusku.

Seznam Zprávy se spojily s novinářskou litevské veřejnoprávní stanice LRT Jurgou Bakaite, která ve Vilniusu bydlí. V rozhovoru popisuje, jak poplach probíhal i co takový incident znamená pro bezpečnost v regionu.

Bylo to poprvé za desítky let, kdy lidé v Litvě dostali výzvu, aby šli do krytu. Kde jste byla, když letecký poplach začal?

Vlastně jsem měla štěstí, že jsem byla doma, protože jsem se dneska rozhodla pracovat z domova skoro na poslední chvíli. Nejdřív jsme slyšeli, že je poplach, ale byl v jiném regionu, ne v hlavním městě. Někde na východě Litvy.

Pak mi přišlo upozornění na telefonu, takový hodně hlasitý signál, který dostáváme většinou jen při extrémním počasí, třeba extrémních teplotách nebo silném větru. Ale tohle bylo poprvé, kdy to byl letecký poplach.

A měla jste dostatek informací, co v takové situaci dělat?

Měla, protože o tom jako novináři hodně píšeme. Zůstala jsem doma, dál od oken, protože jsme zároveň museli pracovat, takže jsem nešla do sklepa ani ven. Ale zároveň je třeba říct, že někteří lidé to ignorovali.

Na druhou stranu spousta lidí šla do krytů. Moji kolegové v kanceláři museli jít do krytu uvnitř budovy. A děti ve školkách a školách byly také odvedeny do krytů. Pravidlo, když zazní poplach, říká, že máš jít buď pryč od oken, nebo do krytu, pokud jsi venku.

Problém je, že některé kryty byly zamčené, protože jsme tu situaci asi dřív znali hlavně teoreticky, i když se na to Litva připravovala. Lidé teď řeší ty zamčené kryty a média se ptají, proč se to stalo.

Jak byste popsala reakci úřadů? Přece jen v litevské politice se často ozývá, že je třeba být připravený na vše.

Moc jsme neslyšeli politiky, prezidenta ani premiéra, protože byli také v krytech. Ale nejdůležitější byla podle mě komunikace armády, protože ona posílala ty varovné zprávy.

Bylo to vlastně velmi rychlé. Instrukce od armády byly velmi jasné. Všichni dostali zprávu a pak také informaci, že je po všem.

A důležité je i to, že v posledních dnech se podobné incidenty s drony nebo jejich výskytem děly i v sousedních zemích - Lotyšsku a Estonsku.

Takže to bylo poprvé, co jsme tohle varování dostali tady v Litvě. Lidé na to úplně připravení nebyli, ale zároveň to nebylo úplné překvapení.

Co podle vás ten dnešní incident, ale i další případy s drony v regionu, vypovídají o současné bezpečnostní situaci v Pobaltí?

V Litvě se teď aspoň diskutuje o urychlení protidronových schopností a nákupu technologií, aby bylo možné drony rychleji odhalit a zničit. Podobně to řeší i Lotyšsko a Estonsko. V Lotyšsku kvůli těmto incidentům dokonce padla vláda. Takže pro nás je to opravdu vážné.

Pro Litvu to znamená, že se mění priority, například co nakupovat pro armádu.

Ale je důležité říct, že tyto incidenty využívá ruská propaganda. Tvrdí, že pobaltské země umožňují Ukrajině využívat jejich vzdušný prostor k útokům, což je samozřejmě nesmysl, ale Rusko to takto rámuje, což je znepokojující. Znervózňuje mě, že tohle se v Rusku používá k ospravedlňování dalších věcí.

Změní podle vás dnešní události to, jak bezpečně se lidé v Litvě nebo ve Vilniusu cítí?

Možná je ještě hodně brzy to vyhodnocovat. Ale z toho, co vidím i z e-mailů od čtenářů, lidé sdílejí zkušenosti z krytů, včetně toho, že některé byly zamčené.

Na druhou stranu to ukázalo, že jsou lidé docela dobře připravení. Například moje kamarádka zrovna obhajovala diplomovou práci a prostě šla do krytu a pokračovala tam.

Takže se život zcela nezastavil, což bylo docela překvapivé. Neřekla bych proto, že lidé jsou teď nutně vyděšenější. Spíš připravení, což je vlastně docela pozitivní.