Velká hra o miliardy. Ve zbrojařské CSG se naplno rozhořela válka akcionářů

Začátkem března přestal Petru Kratochvílovi fungovat pracovní e-mail, který léta používal coby jeden z vrcholných manažerů zbrojařské skupiny CSG. O několik dnů později podal tento vysoce postavený manažer na interní oznamovací linku podněty týkající se fungování skupiny a dokumentace použité při vstupu CSG na burzu.

Tato zvláštní situace, kterou popisují soudní dokumenty, jež Seznam Zprávy získaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím, byla jednou z malých bitev ve velké válce o spousty peněz.

Za další necelé tři týdny přišla podle Kratochvíla reakce od majoritního vlastníka. Nejdříve ztratil funkci předsedy představenstva divize CSG Land Systems CZ. Bylo to ve stejný den, kdy byl Michal Strnad zvolen předsedou dozorčí rady této společnosti. A v květnu skončil i jako člen dozorčí rady slovenské MSM Group, druhé klíčové části Strnadova zbrojařského impéria, v níž Kratochvíl také drží menšinový podíl.

„Chápu to jako odvetné opatření ze strany CSG,“ říká k tomu Petr Kratochvíl.

Několik měsíců je totiž ve sporu s majoritním vlastníkem Michalem Strnadem kvůli ocenění svých podílů ve zbrojařské skupině. Hraje se přitom o desítky miliard korun.

V lednu, krátce před vstupem CSG na amsterodamskou burzu, požádal Kratochvíl o odkoupení svého desetiprocentního podílu v české CSG Land Systems. Podepřel to znaleckým posudkem, podle něhož má tento podíl hodnotu téměř 35 miliard korun. Vedle toho vlastní bezmála devět procent slovenské MSM Group.

Podle Kratochvíla mu Strnad již loni nabízel výrazně nižší částku. „Čtyři miliardy strop,“ zněla údajně představa majoritního vlastníka, a to za českou i slovenskou část dohromady.

A protože se neshodli, začala právní bitva, ve které šly jakékoli ohledy stranou.

Podle zápisu v obchodním rejstříku je oficiálním důvodem Kratochvílova konce v čele představenstva CSG Land Systems CZ střet zájmů. Dozorčí rada pod vedením nově jmenovaného předsedy Michala Strnada argumentovala tím, že by jako předseda představenstva měl Kratochvíl jednat výlučně v zájmu společnosti, zatímco jako menšinový akcionář uplatňující opci na odkup podílu sledoval vlastní zájem na co nejvyšší prodejní ceně. Zároveň mu dozorčí rada vyčetla, že veřejně zpochybnil správnost burzovního prospektu CSG a kontaktoval kvůli tomu banku připravující vstup na burzu.

Spor se mezitím posunul k soudům. Kratochvíl totiž tvrdí, že skupina postupovala před vstupem na burzu netransparentně a upřela mu práva minoritního akcionáře, včetně předkupního práva na podíly jiných drobných podílníků. Předběžné opatření, jímž se mimo jiné domáhal zablokování velkých transakcí v české části skupiny, mu soud v prvním kole zamítl. Nyní se čeká na výsledek odvolání.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by některá ze stran chtěla ustoupit. Naopak. Spor eskaluje. Na jedné straně stojí Michal Strnad, nejbohatší Čech a majitel jedné z nejrychleji rostoucích evropských zbrojařských skupin. Na druhé Petr Kratochvíl, minoritní akcionář a manažer, který skupinu CSG pomáhal budovat více než dvě desetiletí, v budoucnu možná také dolarový miliardář.

Petr Kratochvíl patřil dlouhé roky k nejdůležitějším lidem uvnitř Strnadova byznysu. Ve skupině působí od začátku tisíciletí. Jeho otec Antonín pracoval ve vedení vojenského opravárenského podniku ve Šternberku, státní firmě, kterou později převzal Jaroslav Strnad, otec Michala, dnešního hlavního akcionáře skupiny CSG.

Kratochvíl postupně získal menšinové podíly v klíčových zbrojařských firmách skupiny. Nejprve v Excalibur Army, později v celé holdingové společnosti CSG Land Systems CZ. Ta dnes zastřešuje jednu z nejvýdělečnějších částí Strnadova impéria: výrobce houfnic, obrněných vozidel a další těžké vojenské techniky.

V ní drží Petr Kratochvíl desetiprocentní podíl. A právě o něj se dnes vede spor.

Jak už Seznam Zprávy popsaly dříve, Kratochvíl krátce před vstupem CSG na burzu uplatnil takzvanou put opci, tedy právo požadovat odkup svého podílu majoritním akcionářem. A chtěl za něj výše zmíněných 35 miliard korun.

Jenže místo vypořádání přišla otevřená válka, a to hned na několika frontách.

Koncem března rozhodla dozorčí rada společnosti CSG Land Systems CZ o pozastavení výkonu Kratochvílovy funkce předsedy představenstva.

Novým předsedou představenstva se stal David Chour, místopředseda představenstva skupiny CSG a pravá ruka Michala Strnada. Ten se stal předsedou dozorčí rady.

Kratochvíl tvrdí, že o tomto kroku nebyl předem informován a nesouhlasil s ním. CSG uvedla, že důvodem pro jeho odstavení byl už zmíněný střet zájmů.

Kratochvíl takové vysvětlení považuje za absurdní. Tvrdí, že ještě tři dny před odstavením z funkce se z pozice předsedy představenstva účastnil valné hromady dceřiné Excalibur Army, kde podle něj s Davidem Chourem jednomyslně schválili všechny body programu.

„V pátek jsem nebyl ve střetu zájmů, ale v pondělí už ano?“ reagoval Kratochvíl.

Za důvod jeho odstranění z čela společnosti označila dozorčí rada také komunikaci s bankami, právníky a médii v období okolo vstupu na burzu. „Existuje reálné, vážné a aktuální riziko střetu zájmů mezi soukromým zájmem Petra Kratochvíla na dosažení maximálního uspokojení z uplatněné put opce a jeho povinností jednat jako člen představenstva výlučně v nejlepším zájmu společnosti,“ uvedla dozorčí rada.

Kratochvíl na druhé straně poukazuje na to, že ve stejném střetu zájmů, jen s opačným znaménkem, by se v této logice ocitl i majoritní akcionář Michal Strnad, protože ten by měl mít naopak zájem na co nejnižším vyplacení Kratochvílova podílu, aby tak nesnižoval hodnotu svého majetku.

Žádný střet zájmů na straně dozorčí rady CSG Land Systems CZ a zejména jejího nového předsedy Michala Strnada, který je zároveň majoritním akcionářem, skupina CSG nevidí. „Nejsme si vědomi žádného střetu zájmů na straně dozorčí rady při přijímání uvedeného rozhodnutí,“ uvedl mluvčí skupiny Andrej Čírtek.

Koncem května přitom Michal Strnad na konferenčním hovoru s investory prohlásil, že odkup Kratochvílova podílu nepovažuje za věc skupiny CSG, ale za svou osobní záležitost. „Jakýkoli potenciální závazek spojený s touto záležitostí stojí mimo skupinu CSG a případně se bude řešit osobně mezi mnou a tímto menšinovým akcionářem. Na úrovni CSG nevzniká absolutně žádný závazek,“ řekl, aby akcionáře ujistil, že na ně nebude mít výsledek sporu s Kratochvílem jakýkoli vliv.

Kratochvíl takový výklad odmítá. „Dokud není uzavřena kupní smlouva na prodej akcií, jde tento závazek podle akcionářské smlouvy za CSG,“ zdůrazňuje.

Kratochvíl se proti rozhodnutí dozorčí rady obrátil na soud, zjistily Seznam Zprávy z přehledu soudních jednání. Požaduje vyslovení neplatnosti rozhodnutí o pozastavení výkonu funkce předsedy představenstva a zároveň požádal o předběžné opatření, které by firmě dočasně zakázalo přijímat některá zásadní rozhodnutí bez jeho účasti. Městský soud v Praze jeho návrh zamítl. Kratochvíl se odvolal k Vrchnímu soudu v Praze, který věc dosud neprojednal, vyplývá ze soudní databáze.

Pozastavení výkonu jeho funkce přitom vyprší nejpozději 30. června. Ještě předtím by se měla konat valná hromada CSG Land Systems CZ. Akcionáři mají hlasovat o Kratochvílově definitivním konci v představenstvu. Protože ten musí schválit právě valná hromada, dozorčí rada mu mohla funkci pouze pozastavit.

Nové vedení firmy bez Kratochvíla zároveň chce změnit stanovy v desítce dceřiných firem včetně Excalibur Army nebo Tatra Defence Vehicle. Zmizet mají některé mechanismy, které dosud vyžadovaly souhlas kontrolních orgánů nebo valných hromad při zásadních rozhodnutích. Tím chce skupina odstřihnout Kratochvíla od jakéhokoli vlivu. Kratochvíl se mezitím u soudu pokouší podobným krokům zabránit.

Souboj se vede na více frontách. Strnadem ovládaná skupina chce na valné hromadě také řešit zesplatnění a možné vymáhání úvěru ve výši čtyři miliony eur po Kratochvílově společnosti Terzo Company, jejímž prostřednictvím Kratochvíl svůj podíl v CSG Land Systems CZ drží. Kratochvíl zase na druhé straně požaduje přibližně dva miliony eur jako neprávem zadrženou odměnu.

Podobně se obě strany přou i ohledně odstřižení Kratochvílova mailu a spousty dalších kroků, k nimž v rámci souboje během letošního roku došlo.

Spor mezi akcionáři se rozběhl i na Slovensku, a to kolem tamní lukrativní části zbrojařského impéria. Ve společnosti MSM Group má Kratochvíl necelých devět procent. Společně s CSG Land Systems CZ tvoří tato společnost páteř a nejvýdělečnější část Strnadova zbrojního byznysu.

Podle slovenského obchodního rejstříku přešly v lednu 2026 podíly dvou minoritních společníků MSM Group, Mariána Gogy a Richarda Kuběny, na firmy ze skupiny CSG. Kratochvíl tvrdí, že o převodech nebyl předem informován a že podle názoru jeho slovenských právníků byl nutný souhlas valné hromady, tedy i jeho. Tvrdí také, že mu nebylo umožněno využít předkupní právo.

„O změně společníků jsem se dozvěděl ze slovenského obchodního rejstříku,“ uvedl Kratochvíl. Podle něj navíc Strnadova skupina podíly účelově rozdělila tak, aby jedna z firem CSG mohla vystupovat v pozici minoritního akcionáře a blokovat jeho práva. Kratochvíl proto zpochybňuje platnost převodů a zároveň usiluje o získání podílu Richarda Kuběny za stejných podmínek, za jakých ho získala skupina CSG.

Marián Goga odkázal Seznam Zprávy s dotazy na skupinu CSG. Richard Kuběna na žádost o vyjádření nereagoval.

CSG oponuje, že převody minoritních podílů byly v pořádku a proběhly způsobem, který souhlas valné hromady nevyžadoval. „K uvedeným převodům nebyl vyžadován souhlas valné hromady. Valná hromada se nekonala, protože pro to nebyl žádný právní důvod,“ uvedl Čírtek. „Na uvedené převody se předkupní právo nevztahuje,“ dodal mluvčí skupiny.

Dvanáctého května proběhla valná hromada MSM Group a Kratochvíl v orgánech společnosti skončil. Tentokrát v dozorčí radě. I zde ho nahradil David Chour, jak vyplývá ze slovenského obchodního rejstříku.

Největší střet se ale stále vede o cenu Kratochvílova podílu v české části zbrojního kolosu.

Jeho znalecký posudek ocenil desetiprocentní podíl v CSG Land Systems na téměř 35 miliard korun. Strnad a zástupci CSG přitom veřejně oponují, že zhruba o rok dříve vznikl jiný posudek ke stejnému podílu, který hodnotu stanovil na desetinu. Tedy zhruba na 3,5 miliardy korun.

Kratochvíl dnes uvádí, že zpracování tohoto staršího posudku bylo plně v rukou zástupců CSG. „Já jsem žádné podklady znalci nepředkládal, neměl jsem je k dispozici a ani jsem se znalcem nekomunikoval,“ uvedl. Upozorňuje, že tehdejší ocenění vycházelo z negativních predikcí pro zbrojní průmysl a znalec zřejmě nedostal úplné podklady o výhledech a objednávkách v této, podle něj nejvýnosnější části skupiny.

„Odkazovat se na posudek, který sama CSG zajišťovala, je z mého pohledu pro burzovní investory zavádějící,“ tvrdí Kratochvíl.

CSG první posudek znějící na téměř 35 miliard v březnu odmítla. Nyní připravuje nový, vlastní. V případě velkého rozdílu vznikne ještě třetí ohodnocení, a to by mělo být rozhodující.

Celý konflikt mezi akcionáři se odehrává jen několik měsíců po vstupu CSG na burzu v Amsterodamu. Akcie skupiny vstoupily na burzu za 25 eur a v první den obchodování vyskočily o více než třicet procent. Na vrcholu koncem ledna přesahovaly pětatřicet eur, což z CSG dělalo nejhodnotnější českou veřejně obchodovanou společnost. Pak však přišel propad a ke konci května se akcie zbrojní skupiny pohybovaly pod dvaceti eury.

Ve stejné době Michal Strnad poskytl několik rozhovorů. V magazínu Forbes o Kratochvílovi promluvil jako o „Petrovi“, bývalém kamarádovi, který chce ze svého podílu „vymáčknout maximum“. „Chápu, že zřejmě viděl, že připravujeme vstup na burzu, tak si chtěl počkat a, jak se laicky říká, vymáčknout z toho maximum. Pro což mám pochopení a respektuji to,“ uvedl v rozhovoru. Dnes jsou podle něj ve stavu, kdy spolu nejsou v kontaktu. „Byli jsme kamarádi, vyrostli jsme spolu. Jezdili jsme spolu na okruhy a závodili v autech,“ dodal třiatřicetiletý Michal Strnad.

Kratochvíl to vidí jinak. O šestnáct let starší podnikatel pomáhal budovat zbrojní skupinu jeho otci. Vstup na burzu prý Michal Strnad před minoritními akcionáři do poslední chvíle tajil. Svůj odchod a snahu prodat podíly v CSG odůvodnil ztrátou důvěry. „CSG opouštím pro ztrátu důvěry vůči managementu a majoritnímu akcionáři,“ uvedl Kratochvíl nedávno pro Seznam Zprávy.

To je také jedna z mála věcí, na níž se obě strany fakticky shodnou: Vzájemná důvěra je rozhodně pryč.