Článek
Péče o nemocného v domácím prostředí je náročná. Lidé tak čerpají ošetřovné. Jde o dávky nemocenského pojištění. Krátkodobé ošetřovné se poskytuje na maximálně 9 dní, to dlouhodobé pak až na tři měsíce.
Co se ale po dobu vaší nepřítomnosti v délce až čtvrt roku může stát ve vašem zaměstnání? Nevyhodí vás nebo nepřeřadí do jiného týmu? Připravili jsme přehled, jak pečující zaměstnance ochraňuje zákoník práce.
Volno na pečování vám zaměstnavatel dát musí. A pokud by chtěl argumentovat tím, že tomu brání vážné provozní důvody, nenechte se rozhodit. Od loňského června už takové zdůvodnění neplatí, došlo v tomto směru k úpravě zákoníku. Platí tedy už jednoduchá rovnice – pokud má zaměstnanec nárok na dávku (ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné), pak má právo i na pracovní volno. A nejenom na volno.
Garance „stejné židle“
Pokud čerpáte dlouhodobé ošetřovné a po jeho ukončení (až 90 dní od propuštění nemocného příbuzného z nemocnice) nastoupíte do zaměstnání, máte právo na návrat na svou původní práci a pracoviště, tedy takzvaně na „stejnou židli“.
Úprava se snaží podpořit sladění pracovního a rodinného života. Zaměstnanci dává jistotu, že se může vrátit k původní práci a nemusí se tak obávat horších pracovních podmínek či nutnosti začleňovat se do nového prostředí.
„Působí proti diskriminaci pečujících osob tím, že chrání jejich pracovní postavení během překážky v práci zapříčiněné péčí, tedy ošetřováním,“ uvádí Michal Dudáš z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jak žádat o ošetřovné
Informace pro zaměstnance i OSVČ najdete také na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Ochrana před propuštěním
Zákoník také říká, že zaměstnance, který dlouhodobě nebo krátkodobě ošetřuje osobu blízkou, nesmí - až na výjimky - dostat výpověď. Tou výjimkou by mohla být například situace, kde zaměstnavatel ukončí činnost.
Změna pracovní doby a home office
Zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci někoho jiného ve stupni II, III, IV nebo pečuje o dítě mladší 15 let, může zaměstnavatele písemně požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu.
Zaměstnavatel je v takovém případě povinen žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání „vážné provozní důvody“. Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, musí to písemně odůvodnit, a to co nejkonkrétněji. Třeba že by se tím ohrozil nepřetržitý provoz.
Zaměstnanec, kterému se po podané žádosti skutečně upravila pracovní doba, může po čase písemně požádat, aby se mu vrátil původní rozsah práce. „V tomto případě ale už zaměstnavatel nemusí vyhovět, pouze písemně odůvodní odmítnutí, tedy proč nemůže obnovit původní týdenní pracovní dobu,“ doplňuje Dudáš z ministerstva.
Stejně tak nemusí zaměstnavatel automaticky vyhovět zaměstnanci v případě, že požádá kvůli náročnému pečování o práci z domova. Nadřízený se může rozhodnout, jak potřebuje, ale musí konkrétně odůvodnit ,proč žádosti nevyhověl.
Pracovní cesta jen se souhlasem
Pokud pečujete o dítě nebo blízkou osobu a u toho ještě stíháte práci, byť na zkrácený úvazek, máte díky zákoníku práce jistotu, že vás zaměstnavatel může vyslat na pracovní cestu jen tehdy, pokud s ní sami souhlasíte.
Jak uvádí ministerstvo: „Zaměstnavatel smí vyslat na pracovní cestu zaměstnance, který pečuje o dítě mladší než 9 let, zaměstnance, který sám dlouhodobě pečuje o dítě mladší 15 let nebo který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV, jen se jeho souhlasem zaměstnance.“
Tato podmínka platí pro vyslání mimo obvod obce, kde se nachází pracoviště nebo bydliště zaměstnance.
„Nařízení brání zaměstnavateli v jednostranném rozhodnutí o vyslání, které by mohlo být neslučitelné s osobní nebo rodinnou situací zaměstnance,“ vysvětluje Dudáš.
Doba péče se počítá do praxe
Zaměstnancům, kteří pracují ve veřejné sféře, tedy zjednodušeně té státní, se doba péče o blízké počítá do doby praxe. Zaměstnavatel tedy v okamžiku, kdy určuje výše platového tarifu, musí takovému zaměstnanci zohlednit do délky praxe i dobu péče o osoby závislé na pomoci jiných ve stupni III a IV anebo osoby s korespondujícím stupněm bezmocnosti podle dřívějších předpisů. Tím pádem může mít pracovník nárok na vyšší platový tarif.
Ošetřování z pohledu zákoníku práce
Krátkodobé ošetřování
Zaměstnanec má právo na pracovní volno v délce až 9 dnů v případech, kdy ošetřuje dítě mladší 10 let, pokud utrpělo úraz nebo onemocnělo, případně ošetřuje jinou osobu, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu to vyžaduje. Případně, pokud je to nutné u ženy bezprostředně po porodu.
Ošetřovné vystavuje praktický lékař zaměstnance podobně jako třeba nemocenské a je možné ho čerpat i na další situace, například když musíte pečovat o dítě do 10 let, kterému zavřeli školu kvůli havárii, epidemii nebo jiné nepředvídatelné události nebo musí být v karanténě. Zaměstnanci tak nemusí čerpat dovolenou nebo žádat zaměstnavatele o poskytnutí nenárokového neplaceného volna.
Za ošetřování dostane zaměstnanec 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Orientační výši dávky spočítá kalkulačka MPSV.
Dlouhodobá péče
Zaměstnanec má právo na pracovní volno v délce až 90 dnů, pokud dlouhodobě pečuje o jinou osobu, která péči potřebuje. Zaměstnavatel mu ho musí poskytnout. Ale platí, že tento pracovník buď musí být manželkou či manželem, registrovaným partnerem či partnerkou nebo druhem či družkou, kteří žijí ve společné domácnosti. Nebo musí být příbuzným v linii přímé, typicky rodič či dítě. A pak také tchýní, tchánem, snachou, zetěm, neteří, synovcem, tetou, strýcem nebo jejich manželem, manželkou, partnerem, partnerkou, případně druhem, družkou ve společné domácnosti.
U osoby vyžadující péči musí dojít k závažné poruše zdraví s hospitalizací po dobu alespoň 4 kalendářních dnů po sobě jdoucích a současně je nutná následná domácí péče alespoň po dobu 30 kalendářních dnů. Dále může jít o inkurabilní osobu vyžadující paliativní, dlouhodobou péči.
Místo mzdy pobírá zaměstnanec dlouhodobé ošetřovné, které vyplácí sociální zpráva, a výše dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Orientační výši ukáže kalkulačka MPSV.
