Článek
Sněmovna odhlasovala zákon, který může otevřít cestu k snažšímu vyhazování státních úředníků. Norma má nahradit současný zákon o státních zaměstnancích, jehož hlavním cílem bylo zajištění apolitické státní správy.
Podle předkladatelů je původní norma, která prošla řadou úprav – tou poslední začátkem roku 2025 – neflexibilní. „Současný zákon o státní službě dosáhl ve stávající podobě svých limitů. Veřejnoprávní povaha služby neumožňuje další posuny směrem k větší flexibilitě a tudíž konkurenceschopnosti na trhu práce,“ stojí v odůvodnění zákona.
Chystaná změna ale vyvolává kritiku jak mezi opozicí, tak mezi samotnými úředníky či odbory. Ti si stěžují hlavně na rušení pojistek, díky kterým je náročnější vyvíjet nátlak na státní zaměstnance. Zároveň může hrozit, že bude snažší na jednotlivé posty dosazovat osoby, které by byly politikům „pohodlné“.
Kdo a proč změnu prosazoval?
Pod zákonem jsou podepsaní čtyři poslanci: za hnutí ANO Radek Vondráček a Zuzana Ožanová, Libor Vondráček za SPD a Renata Vesecká za Motoristy sobě.
Za připomínku stojí, že u jednání o původní verzi zákona – na kterou tlačila Evropská unie – stál například dnešní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, v té době ještě za ČSSD, nebo zmíněný Radek Vondráček.
Zavedení zákona o státní službě bylo jednou z podmínek pro vstup do Evropské unie, Česká republika ho zavedla až v roce 2015 po dlouhých debatách a pohrůžce, že Brusel přestane vyplácet dotace. Za zmínku proto stojí, že i současná změna zákona zajímá Evropskou komisi.
Vládní poslanci normu obhajují tím, že se zaměstnání úředníků přiblíží zákoníku práce a sníží se byrokratická zátěž. Od legislativy si slibují i to, že proces náborů i propouštění bude pružnější. Libor Vondráček například už v minulosti redakci přiznal, že změna má přispět i ke snazšímu „zeštíhlování úřadů“.
„Ten proces byl hodně zdlouhavý a v praxi se ukazovalo, že je navíc neúměrný k zákonu, který se týká úředníků samospráv. Ten se právě podobá tomu našemu návrhu,“ řekl s tím, že jedním z důvodů změn je právě narovnání podmínek mezi úředníky samospráv a státní správy. Předkladatelé si také od změny slibují přilákání „špičkových odborníků“ do správních úřadů.
Co nový zákon změní?
Zákon, který se dotkne zhruba 70 tisíc úředníků, počítá hned s několika změnami.
Ruší například takzvaný „bazének“, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Nově by úředníci mohli odejít rovnou s odchodným, nebo na základě jimi iniciované dohody. K podání výpovědi nově postačí dvě nevyhovující pracovní hodnocení. Za zmínku stojí i to, že možnost odchodů „dohodou“ připouštěla už flexinovela z roku 2025.
Pokud by bylo pracovní místo zrušeno při systemizaci, stát by se mohl úředníka zbavit okamžitě. Dodnes ale praxe fungovala tak, že úředník se nacházel ve zmíněném „bazénku“ a instituce mu byla povinna hledat během tří měsíců odpovídající pozici. Pokud se místo nenašlo, až poté byl úředník propuštěn.
Vedle těchto změn odpadá i role nejvyššího státního tajemníka, který je vrcholným manažerem státní správy a dohlíží na dodržování zákona o státní službě. Ve zkratce mu podléhá prakticky veškerá státní správa včetně ministerstev, úřadů a organizací.
Jeho role do jisté míry platila i za pojistku proti politickým tlakům na úředníky, účelovým vyhazovům či bossingu.
Jaké další pojistky nová norma zruší?
Vedle zrušení postu nejvyššího státního tajemníka nový zákon přinese i změnu v rámci služební komise. Ta podle zatím ještě platné normy řeší případy odvolání nejvyšších státních představitelů ze služebního místa. Zabývá se i případy, kdy dochází k porušení etiky či kázně.
Zatímco doposud měla služební komise vlastní pravomoci, které stejně jako role nejvyššího státního tajemníka sloužily jako pojistky před politickými tlaky, do budoucna by měla mít pouze poradní funkci. Vládní poslanci ji navíc původně chtěli zrušit úplně, nakonec se rozhodli, že i nadále může dávat doporučení – k tomu ale nemusí být přihlédnuto.
Podle nové normy bude také možné, aby ministři „mluvili“ do hodnocení vrcholných úředníků, tedy vrchních ředitelů či státních tajemníků. To doposud mohli jenom jejich přímí nadřízení, což byla rovněž jedna z pojistek odpolitizování státní správy.
Posudky politiků se mohou například projevit i na finančních odměnách. Poslankyně Ožanová (ANO) v tomto ohledu argumentuje tím, že úředníci musejí mít dostatek sebevědomí, aby politickým tlakům nepodlehli.
„Je to o těch lidech. Úředník se nemá bát a má rozhodnout podle toho, jak je to správně,“ řekla Seznam Zprávám politička.
Jak argumenty vlády vnímají odborníci?
Experti na státní správu, opozice i samotní úředníci o kýžených dopadech pochybují. „Aktuáln nepřináší žádné benefity, které by do státní správy přitáhly nové posily, mladé talenty a experty. Naopak narušuje stabilitu úřednické práce,“ míní například Karolína Kopka, ředitelka iniciativy Česko, funguj!, která ve středu pořádala happening na podporu nezávislé státní správy před Poslaneckou sněmovnou.
Podle Kopky by s přilákáním odborníků do státní správy pomohla především změna platových tabulek. Nejen ona, ale i další odborníci totiž upozorňují, že problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků spočívá především v podfinancování státní správy.
Kritici navíc oponují tím, že právě snazší politické zásahy budou důvodem, proč se špičkoví odborníci do státní správy nepohrnou. Už jen proto, že je bude možné snadněji propouštět a úředníci se budou proti rozhodnutí moci bránit pouze soudně.
„Úředník by se v budoucnu mohl obrátit jedině na civilní soud. Ten ovšem může rozhodovat o konkrétním případě i několik let. Proto nejde o efektivní ochranu před bezprostředním nátlakem,“ říká Dominika Křížová, analytička projektu Stát ve formě, za kterým stojí nezisková organizace Lobbio, která se zaměřuje na systémové změny ve veřejném sektoru.
Další výtkou směrem k nové normě je i riziko, že si politici budou moci do vrcholných pozic snadněji dosazovat své známé či příbuzné. Zákon v minulosti kritizoval i bývalý nejvyšší státní úředník Jindřich Fryč, který začátkem roku ve funkci skončil. Nová norma podle něj povede „k vyšší zranitelnosti státní správy vůči politickým tlakům“.
Co ke změně říká opozice?
Podobně jako odborníci na státní správu se proti změnám staví i opozice, která mluví o privatizaci státní správy.
„Předložený návrh je nebezpečným krokem, který narychlo destruuje nejen efektivní oddělení politické a úřednické moci, ale i samotný stát jako instituci. Ruší například mechanismy, které úředníky chrání před politickým tlakem a usnadňuje jejich odvolání,“ upozornil předseda Starostů Vít Rakušan.
On i jeho další kolegové z opozičního tábora kritizují i samotný průběh schvalování zákona. Ačkoliv legislativa vznikala na Úřadu vlády, současná koalice ho tlačila skrze poslanecký návrh. Tím se koalice vyhnula obšírnému připomínkovacímu kolečku, což ostatně kritizují i odbory.
„U velkých, komplexních věcí, které jsou z vůle vlády – což tyto dva zákony jsou – je skutečně lepší jít cestou vládního návrhu,“ popsala redakci Šárka Homfray, druhá místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací.
Připomínkovací kolečko totiž zajistí shodu mezi dotčenými aktéry a zákonodárci a umožní předejít možným chybám. To vše pak vede k větší jistotě, že se zákony nebudou měnit pokaždé, kdy se změní vláda.
