Článek
Oficiální fond Rady míru amerického prezidenta Donalda Trumpa je prázdný. Členské státy v minulosti přislíbily 7 miliard dolarů (asi 146 miliard korun) na „balíček pomoci“ pro Pásmo Gazy a Trump slíbil dalších 10 miliard dolarů (asi 209 miliard korun) z amerických prostředků na jeho obnovu. Do oblasti ale dosud žádné finanční příspěvky neproudí, informoval list Financial Times.
Americký prezident popsal Radu míru, která od členských světových lídrů požadovala poplatky za doživotní členství ve výši 1 miliardy dolarů (cca 21 miliard korun), jako jednu z „nejvýznamnějších“ mezinárodních organizací. Ale čtyři měsíce po jejím založení finanční fond Rady zřízený Světovou bankou neobdržel od přispěvatelů žádné peníze, tvrdí čtyři osoby obeznámené s touto záležitostí. „Na oficiální účet nebyl vložen ani dolar,“ řekl jeden z nich.
Místo toho, aby Rada využila právě fond spravovaný Světovou bankou a schválený OSN, přijímala příspěvky přímo přes svůj vedlejší účet u firmy JPMorgan, uvedli mluvčí Rady. Zatímco Světová banka má za úkol přispěvatelům a členům Rady podávat zprávy o finanční situaci fondu pro Gazu, pro účet u JPMorgan neplatí žádné požadavky na transparentnost.
Představitel Rady míru sdělil deníku, že bylo stanoveno „několik možností pro přijímání finančních prostředků“, včetně mechanismu Světové banky. V tuto chvíli se však přispěvatelé podle něj rozhodli využít jiné možnosti. Rada tak aktuálně podává zprávu o financích své vlastní výkonné radě, která se skládá z úředníků Trumpovy administrativy a dalších poradců. Podle zdroje se tak děje v době, kterou výkonná rada „považuje za vhodnou“.
Příspěvky ve výši přibližně 3 milionů dolarů (cca 62,5 milionu korun) od Maroka a 20 milionů dolarů (cca 417 milionů dolarů) od Spojených arabských emirátů (SAE) pomohly podle FT financovat kancelář Nikolaje Mladenova, vysokého představitele pro poválečnou Gazu, a také platy palestinského technokratického výboru, který Rada zřídila za účelem správy Pásma.
SAE také nedávno poskytly 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na výcvik nové policejní síly pro Gazu, ale program ještě nezačal a prostředky jsou prozatím zmrazeny, uvedly dvě osoby obeznámené s touto záležitostí.
Americké ministerstvo zahraničí pak hodlá přerozdělit asi 1,2 miliardy dolarů (asi 25 miliard korun) na pomoc projektům souvisejícím s agendou Rady. Ale ani tyto prostředky, které by nešly přímo Radě, ministerstvo také ještě nevynaložilo. Naopak přímo chce ministerstvo Radě poskytnout asi 50 milionů dolarů (asi miliardu korun) na financování její činnosti, i pro tyto peníze platí, že ještě nejsou rozdělené.
Úředníci varovali americký Kongres, že Rada nebude moci tyto prostředky použít, dokud nezavede finanční kontroly a další systémy nezbytné pro přijímání financí od Spojených států, uvedl poradce Kongresu.
Konkurence OSN a právní pochybnosti
Američtí zákonodárci vyvíjejí tlak na Trumpovu administrativu, aby poskytla více informací o Radě, jejích činnostech a právním statusu. Někteří zpochybňují, zda splňuje právní podmínky pro to, aby byla v USA uznána jako mezinárodní organizace oprávněná přijímat americké finanční prostředky, ale dosud se jim nedostalo odpovědi.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že „podporuje vizi prezidenta“ ohledně Rady a „dál vyhodnocuje, jak mohou stávající programy a meziresortní koordinace nejlépe podpořit jeho cíle“. Ačkoli Rada spustila výběrová řízení na bezpečnostní a rekonstrukční práce v Pásmu Gazy, její mluvčí uvedl, že zatím nebyly uzavřeny žádné smlouvy. „Z velké části je to proto, že v Gaze ještě nepůsobíme, protože Hamás stále není odzbrojený,“ řekl mluvčí.
Trump Radu míru založil v lednu letošního roku a v některých evropských hlavních městech vyvolala obavy, že jejím účelem je konkurovat OSN. Prvním hlavním úkolem Rady bylo dohlížet na obnovu Pásma Gazy po dvou letech ničivé války. Trumpův zeť a poradce Jared Kushner později představil modely futuristické Gazy poháněné umělou inteligencí, plné luxusního vybavení. Nedávný průzkum Evropské unie, OSN a Světové banky odhadl, že na obnovu území bude v příštím desetiletí zapotřebí více než 70 miliard dolarů (téměř 1,5 bilionu korun).
Poté, co příměří zprostředkované USA ukončilo dva roky intenzivních bojů mezi Izraelem a Hamásem, Trump představil ambiciózní vícefázový plán, který požadoval odzbrojení militantní skupiny, stažení izraelských sil a rekonstrukci enklávy. V žádném z těchto tří klíčových cílů zatím nebylo dosaženo žádného pokroku.
