Článek
Spojené státy oznámily, že provedly nové „obranné“ údery v jižním Íránu. Světové agentury to uvedly s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Podle agentury AFP americký představitel ve středu večer řekl, že americká armáda sestřelila čtyři íránské drony a provedla letecké údery na pozemní základnu na jihu země.
Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu. Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci na úder poblíž letiště v Bandar Abbásu udeřily na americkou leteckou základnu. Neupřesnily kde, ale vzdušné útoky hlásil Kuvajt.
Východně od jihoíránského přístavního města Bandar Abbás byly v noci slyšet tři exploze, informovala brzy ráno podle agentury Reuters íránská média. Podle íránské agentury Tasním předtím íránské revoluční gardy konfrontovaly americký ropný tanker pokoušející se proplout Hormuzským průlivem. Podle íránské státní televize Teherán prohlásil, že útočil na čtyři lodě, které se pokusily proplout Hormuzskou úžinou.
Íránská média ráno informovala, že východně od Bandar Abbásu byly slyšet tři exploze kolem 1:30 místního času (o půlnoci SELČ). Dodala, že protivzdušná obrana byla na několik minut aktivována a že úřady situaci dále sledují a snaží se zjistit původ zvuků. Agentura Tasním s odvoláním na nejmenovaný armádní zdroj uvedla, že nejsou hlášeny oběti ani materiální škody.
„Tyto akce byly promyšlené, čistě obranné a provedené s cílem zachovat příměří,“ uvedl podle AFP americký představitel pod podmínkou anonymity. Podle něj byly sestřeleny čtyři útočné drony, které představovaly „hrozbu v okolí Hormuzského průlivu“. Americká armáda také zasáhla „pozemní řídicí stanici v Bandar Abbásu, která hrozila odpálením pátého dronu“, dodal zdroj.
Také agentura Reuters s odvoláním na amerického činitele, který si nepřál být jmenován, uvedla, že americká armáda provedla v Íránu nové údery zaměřené na vojenský objekt, o kterém se američtí představitelé domnívali, že představuje hrozbu pro americké síly a komerční námořní dopravu v Hormuzském průlivu. Zdroj také uvedl, že americká armáda zachytila a sestřelila několik íránských dronů, které představovaly podobnou hrozbu.
Íránské revoluční gardy ve středu uvedly, že ve 4:50 místního času v reakci na úder zaútočily na americkou leteckou základnu. Neuvedly, kde se základna nachází, ale útoky raketami a drony ráno hlásil Kuvajt. Írán v minulých měsících opakovaně útočil na země, kde se nacházejí americké vojenské základny – a Kuvajt patří mezi ně.
Útoky pokračují příměří navzdory
Íránské revoluční gardy ve čtvrtek varovaly, že jakékoli opakování toho, co označily za agresi, vyvolá rozhodnější reakci, a uvedly, že odpovědnost za následky nese „agresor“. Bandar Abbás je totiž považován za jedno z nejdůležitějších íránských vojenských center v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu.
Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí později podle AFP americké údery označil za porušení příměří. Teherán podle něj přijme veškerá nutná opatření k obraně národní suverenity. Zároveň vyjádřil v reakci na „výhružnou rétoriku americký činitelů“ íránskou solidaritu s Ománem.
Americký prezident Donald Trump se v úterý na zasedání kabinetu vyjádřil ke zprávám, že Írán a Omán jednají o společném systému vybírání poplatků od plavidel, které chtějí proplout Hormuzským průlivem. „Omán se bude chovat jako všichni ostatní nebo je budeme muset vyhodit do povětří. Oni to chápou,“ uvedl Trump. Příspěvek s videem, který tuto větu zdůraznil, posléze na sítí X zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí.
Íránská média nedávno informovala o výbuších v regionu po nočních přestřelkách s americkou armádou. USA útočily mimo jiné na cíle na íránské pevnině, zatímco Írán útočil na americké válečné lodě raketami a motorovými čluny.
Od 8. dubna platí příměří v blízkovýchodní válce, kterou rozpoutaly koncem února Spojené státy a Izrael údery proti Íránu, což zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Ten odpověděl útoky na země v oblasti Perského zálivu a na americké základny v regionu. Zablokoval také Hormuzský průliv, klíčovou globální tepnu zejména pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu.
Příměří využívají USA a Írán k nepřímým jednáním, z nichž má vzejít memorandum o porozumění. Memorandum má přiblížit uzavření mírové dohody. Teherán tento týden obvinil USA z porušení příměří.
Spojené státy ve středu uvalily nové sankce související s Íránem, když na sankční seznam přidaly úřad pro Perský záliv, který Írán zřídil za účelem vyřizování žádostí o průjezd Hormuzským průlivem, vyplývá z informací zveřejněných na webových stránkách amerického ministerstva financí.
Válka není v ničím zájmu, tvrdí Kallasová
V návaznosti na nejnovější útoky mezi USA a Íránem prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová, že válka mezi Spojenými státy a Íránem není v ničím zájmu. Rovněž podle agentury AFP varovala před pádem do ruské pasti tím, že se bude diskutovat o tom, kdo by měl unii v případných rozhovorech s Moskvou zastupovat.
„Právě teď se (USA a Írán) nacházejí někde mezi v nebezpečné zóně mezi válkou a mírem a není v ničím zájmu, aby tato válka pokračovala,“ řekla Kallasová. S novináři hovořila při příchodu na druhý a závěrečný den neformálního jednání unijních ministrů zahraničí.
Kallasová se ve čtvrtek vyjádřila i k ruské válce proti Ukrajině, kde dosavadní jednání zprostředkovaná Spojenými státy dosud nepřinesla žádný průlom. Ruský prezident Vladimir Putin na počátku května během oslav 81. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce prohlásil, že konflikt na Ukrajině se chýlí ke konci.
Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že by upřednostnil, aby Evropu zastupoval bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Ten považuje Putina za svého přítele a nejen v Německu je za působení v ruských společnostech vnímán kontroverzně. Schröder po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 odmítal odsoudit agresi Moskvy a kritizoval protiruské sankce.
Kallasová krátce po Putinově vyjádření odmítla, aby se unijním prostředníkem pro mírová jednání o Ukrajině stal Schröder. „Pokud umožníme Rusku jmenovat naším jménem vyjednavače, víte, nebylo by to moc moudré,“ řekla tehdy Kallasová novinářům.
Dnes pak uvedla, že debaty o prostředníkovi jsou ruskou pastí. „Myslím si, že je to past, do které Rusko chce, abychom vkráčeli tím, že budeme diskutovat, kdo s nimi bude hovořit, když už si vybrali, kdo je vhodný a kdo ne,“ řekla Kallasová. „Nespadněme do této pasti. Jednání jsou vždy týmovým úsilím,“ řekla.
Bruselský server Politico před dvěma týdny napsal, že Evropa se ocitla pod tlakem, aby jmenovala svého zvláštního vyslance pro mírová jednání o Ukrajině. Zatím se ale neshodla, kdo by jím mohl být. Spekuluje se o různých osobnostech, mimo jiné o Kallasové, bývalé německé kancléřce Angele Merkelové, finském prezidentovi Alexanderu Stubbovi či bývalém italském premiérovi Mariu Draghim. Ve hře je i možnost, že by zmocněnec nepocházel z unijních zemí. V této souvislosti se objevila jména norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho či indického ministra zahraničí Subrahmanjama Džajšankara.
