Článek
Běžný Čech investuje jen do nemovitostí, pokud má peníze. Podle České národní banky (ČNB) tvoří reálná aktiva (tedy především tuzemské nemovitosti) 95 % celkového čistého jmění českých domácností. Jasně, je to lepší než držet balík na bankovním účtu, kde ho sežere inflace. Ale z ekonomického hlediska je taková sázka na jediného koně nebezpečná. Důvody jsou tři.
Zaprvé, česká politika. Krize bydlení není přírodním zákonem, ale naší volbou. Nejsme Singapur, kde by už nebylo kde stavět. Jenom řepka zabírá dvaapůlkrát víc půdy než všechny zastavěné plochy a nádvoří v republice. Až vláda a města místo biologických pouští dotovaných biopaliv povolí domy a stromy, třeba v poměru 1:1, ceny nemovitostí v některých místech klesnou o desítky procent a budeme na tom lépe i z pohledu klimatu, biodiverzity a udržení vody v krajině.
Zadruhé, česká demografie. Nebudeme Japonsko, kde ceny komerčních nemovitostí po roce 1991 spadly o 70 %, u rezidenčních o 50 %. Přesto se vyplatí zeptat se: Kdo bude v českých domech a bytech za 40 let bydlet? Možná k nám přijdou miliony Slováků a Ukrajinců, ale pokud ne, kdo bude platit ty nájmy, které nakonec ceny bytů určují? Osobně se bojím, že nikdo, že český trh s nemovitostmi čeká těžká kocovina, až si to uvědomí.
Zatřetí, česká koruna. Dává smysl mít nějaká aktiva v korunách, protože většina výdajů je v korunách. Ale investovat v zahraničí už se bát nemusíme; trendové posilování koruny skončilo v roce 2008. Naopak - až se vaši sousedé naučí investovat v zahraničí, budou kupovat eura a dolary, a tím tlačit na oslabování koruny. Něco podobného se děje poslední roky v Japonsku, jehož jen oslabuje i proto, že se japonské domácnosti učí investovat v USA.
Lepší akcie než další byt
Jaké ponaučení z toho plyne pro někoho, kdo se nechystá umřít během příštích 10 let? Opatrně s dalšími nemovitostmi. Většinou nějakou už máte, nebo zdědíte po rodičích, často i chatu. Pokud nedědíte a bydlíte v nájmu, užijte si svobody, kterou to přináší. Máte-li volné peníze, nakupujte postupně globální akcie. To je doporučení moderního ekonomického výzkumu: Sice vám bohatství nezaručí (budoucnost nevidíme), ale nic moc rozumnějšího s penězi udělat nejde.
A co riziko, kolísání cen akcií? Ano, vysoký dlouhodobý roční výnos kolem 6 % v průměru po odečtení inflace je právě odměnou za riziko, které na sebe berete. Zadarmo vám nikdo peníze nedá. Financováním firem pomocí nákupu akcií si berete podíl na jejich zisku, který plyne hlavně z technického pokroku. Na rok nebo na dva to kvůli kolísání nemá cenu, ale pokud si můžete dovolit mít peníze zaparkované 5-10 let, je to racionálnější volba než státní dluhopisy.
Že to nezvládnete? Dnes je to otázka několika minut a moji 65+ rodiče to zvládají v pohodě. České investiční společnosti rády pomohou nakoupit diverzifikované akcie z celého světa, ale smiřte se s tím, že jim za to zaplatíte poplatek kolem 1 % ročně, takže nedostanete čistého 6 %, ale 5 %. Pro většinu Čechů je to dobrý deal: Každý měsíc malou částku přes trvalý příkaz, nemusíte se o nic starat a máte peníze zainvestované tak, jak to dělají bohaté domácnosti ve vyspělých zemích.
Další možností je založit si účet u brokera a kupovat podíly na akciích (ETF) sami. K tomu je potřeba si i sami směňovat koruny na eura. Ne vždy to jde celé dobře automatizovat a ne každému se to vyplatí, ale můžete se dostat k celkovému poplatku jen 0,2 % pro diverzifikované portfolio globálních akcií (FTSE All-World, VWCE). Kupujte postupně a pomalu, ne všechno najednou.
Dětem kupte ETF, ne pozemek
Sám to dělám stejně: Volné peníze investuji jak přes české investiční společnosti, tak přímo přes brokera. České společnosti kromě pohodlí nabízejí levné a daňově výhodné produkty na důchod a pro děti. Založit akciovou pozici dětem je mimořádně rozumné, a pokud neuděláte nic jiného, měli byste se zamyslet alespoň nad tím. Ještě znovu a jinak: Nešetřete dětem na účtu, nekupujte jim byt nebo pozemek. Kupujte jim každý měsíc ETF na globální akcie, klidně jen za 500 Kč.
Akcie mohou spadnout, jak jsme to viděli během finanční krize nebo za covidu. Globálně se ale zase zvednou, což bude platit tak dlouho, dokud bude fungovat inovativní tržní systém a technický pokrok. Samozřejmě, možná oboje skončí. Může přijít nukleární válka, díky které bude mít moje portfolio hodnotu plus minus nula. Ale to bych měl jiné starosti než stav účtu. Pokrok může skončit, ale bez růstu produktivity nebudou peníze ani na další růst cen bytů.
Sečteno a podtrženo, většina z nás už má silnou expozici v českých nemovitostech – buď vlastníme, nebo zdědíme. Zvyšovat tuhle expozici dál je nerozumné. Nejlepší diverzifikací s dlouhodobým výnosem jsou globální akcie. Ty mají oproti nemovitostem navíc tu skvělou výhodu, že je můžete rychle prodat, když zrovna potřebujete hotovost. Tím pádem vám stačí malá rezerva na spořicím účtu v řádu několika platů; zbytek může vydělávat.
Pokud vás suché ekonomické argumenty nepřesvědčí, že akcie jsou lepší než další byt, zamyslete se nad tímhle: Moje portfolio mi nevolá ve dvě hodiny ráno, že mu od souseda shora teče voda.
