Článek
Motorový člun prorážející vlny Karibského moře nebo Tichého oceánu se znenadání změní v hořící vrak. Na plavidlo údajných drogových pašeráků právě udeřil americký dron či raketa.
Právě takové záběry Pentagon veřejnosti poskytuje už od počátku loňského září, kdy se prezident Donald Trump rozhodl k likvidaci těchto člunů.
Spojené státy za sebou za tu dobu mají přes šedesát útoků, zemřelo při nich na 200 lidí.
Pentagon přitom nijak nepolevuje. Naposledy nechalo americké vojenské velení vyhodit do povětří člun ve východním Pacifiku minulý týden. Útok nepřežili tři lidé.
Trump tvrdí, že jeho kampaň je úspěšná a drogoví pašeráci se teď bojí vyplout. Zčásti má pravdu. Podle organizace InSight Crime, která se drogovou problematikou zabývá, se například u pobřeží Venezuely obchod s drogami zcela zastavil a někteří pašeráci z této oblasti zmizeli.
„Žádný mexický prach“
Celkově se nicméně prezidentovi nepodařilo přísunu kokainu do USA zabránit. Naopak, podle expertů a dostupných dat je této drogy, kterou z celého světa nejvíce konzumují právě Američané, na ulicích tamních měst (a nakonec i venkova) dokonce ještě více.
„Cena kokainu v USA nijak neroste, což by naznačovalo jeho vzácnost. Drogu navíc překupníci nemixují s jinou látkou, protože mají kokainu dost,“ řekl CNN v pořadu The Lead bezpečnostní expert Adam Isacson z výzkumné organizace Washington Office on Latin America (WOLA).
Běžnou praktikou překupníků v časech nedostatku přitom je, že kokain „rozpouštějí“ přísadami, jako je například levamisol, lék používaný k léčbě infekcí parazitickými červy, který může svým vzhledem drogu připomínat.
„Kokain je v New Yorku pořád kvalitní, není to žádný mexický prach,“ řekl Seznam Zprávám anonymní uživatel drogy, přičemž použil slangové označení pro „zředěný“ kokain.
„Kokain je stále velmi snadno dostupný, velmi rozšířený a relativně levný,“ přidal svůj pohled pro list The New York Times (NYT) profesor Carl Latkin, který na Univerzitě Johnse Hopkinse přednáší o veřejném zdraví.
Za gram kokainu se dnes podle NYT na amerických ulicích platí od 60 do 100 dolarů, tedy jako před zahájením úderů.
Americké úřady před pár dny na americko-mexické hranici zabavily nespecifikovaný počet beden s kokainem.
Isacson a Latkin upozorňují, že ukazatelem úspěchu by byl pokles množství kokainu zadrženého na hranicích. Tam ho ale členové Celní a hraniční ochrany (CBP) - v porovnání s dobou před zahájením útoků - naopak zabavili více.
Z dat zveřejněných CBP vyplývá, že zatímco od ledna do srpna 2025 zadrželi 19 640 kilogramů kokainu, od loňského září do letošního dubna zkonfiskovali 21 681 kilogramů drogy.
Profesor Latkin tak Trumpovu strategii vedle „morálně odporné“ považuje za neúčinnou. „Tato metoda má asi takovou šanci na úspěch, jako kdyby se vybombardovalo pár restaurací McDonald’s v Dallasu v Texasu a pak se tvrdilo, že jste Ameriku zase udělali zdravou,“ dodal profesor pro NYT.
Žaloba proti vládě USA
Rodiny dvou občanů Trinidadu, kteří loni v říjnu zahynuli při útoku na člun, podaly letos v lednu žalobu na federální vládu. Útok označily za válečný zločin a součást „bezprecedentní a zjevně protiprávní vojenské kampaně USA“.
Žaloba odráží kritiku i uvnitř USA, a to především ze strany opozičních demokratů. Ti prohlašují, že útoky na čluny Pentagon provádí bez souhlasu Kongresu a to v době, kdy mezi USA a drogovými kartely neprobíhá žádný vojenský konflikt, který by podle válečného práva mohl tyto smrtící útoky ospravedlnit.
Výše uvedená organizace InSight Crime k tomu dodává, že překupníci se takříkajíc adaptovali na novou situaci. Ze strachu před americkými drony a stíhacími letouny sice opustili některé oblasti, kde operovali, našli ale nové trasy a způsoby, jak kokain či opiát fentanyl do USA dopravit.
„V Guyaně, která hraničí s Venezuelou, úřady zaznamenaly nárůst počtu neregistrovaných letů prolétávajících nad vzdušným prostorem země po zahájení amerických úderů. To naznačuje možný posun směrem na východ k Brazílii, odkud lze kokain přepravovat do celého světa ukrytý na nákladních lodích,“ popsal InSight Crime jednu takovou alternativní trasu.
Pašeráci přitom neustále vymýšlejí nové způsoby „přepravy“.
V Ekvádoru, který se v poslední době stal novým tranzitním státem - země je umístěna mezi dvěma největšími producenty kokainu Kolumbií a Peru a má přístup k oceánu -, vyšetřovatelé například objevili drogu v chladicích kontejnerech na ovoce.
USA zřejmě budou ve svých úderech pokračovat. Prezident Trump tvrdí, že každý úder proti člunům zachraňuje život 25 tisícům Američanů, kteří by se jinak mohli drogou předávkovat.
„Po každém úderu na ty čluny vidíte všude v moři fentanyl, jak pluje ve vacích,“ řekl prezident z počátku kampaně s tím, že v napadených člunech jsou teroristé, kteří přímo ohrožují bezpečnost USA.
Většina odborníků ale prohlášení o zachráněných životech zpochybňuje či rovnou označuje za nepravdivá.
Podle lidskoprávních organizací a celé řady právníků navíc Bílý dům neposkytl žádné přesvědčivé důkazy, že posádky člunů jsou opravdu drogoví pašeráci a ne třeba jen obyčejní rybáři.
„Nedošlo k žádné změně. Stojí tedy za to zabíjet všechny ty lidi ve člunech?“ ptá se bezpečnostní expert Adam Isacson s narážkou na kokain na amerických ulicích.
