Článek
Stačilo přečkat deset měsíců výhrůžek od nejmocnějšího muže světa a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy jde do finále.
„Přínosem této legislativy není pouze snížení napětí v obchodních vztazích s USA. Její hodnotou je především vytvoření konkrétního a právně vymahatelného rámce pro část vzájemného obchodu, který zároveň obsahuje nástroje na ochranu evropských zájmů,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys europoslankyně Klára Dostálová (ANO).
„To neznamená, že zmizí všechna rizika nebo že americká administrativa nebude usilovat o změny podmínek. Znamená to však, že Evropská unie nebude reagovat improvizovaně, ale bude mít předem definované mechanismy ochrany,“ dodala.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v srpnu 2025 ve Skotsku s Donaldem Trumpem poprvé dojednala podmínky dohody, zavázala Evropu nákupem energetických zdrojů z USA za 750 miliard dolarů a zbraní za 600 miliard dolarů. Evropské tarify na většinu amerického zboží mají také klesnout na nula procent, zatímco americká cla na evropský export se mají ustálit na 15 procentech. Spojené státy se souhlasem Donalda Trumpa rovněž zavázaly k tomu, že po uzavření dohody na svého dlouholetého spojence nebudou ekonomicky útočit. Nestalo se.
„Donald Trump v minulosti opakovaně ukázal, že obchodní dohody a závazky vnímá spíš jako nástroj vyjednávání nebo vyhrožování. I proto se podle mě na schválení obchodní dohody nemůžeme bezvýhradně spolehnout. Existuje reálné riziko, že Trump cly bude řešit svoji nelibost například k dodržování evropských digitálních pravidel nebo je spojí s požadavky týkajícími se Grónska,“ komentuje další možný vývoj europoslankyně z Výboru pro mezinárodní obchod Markéta Gregorová (Piráti).
Podle ní však americký prezident neporuší dohodu bezprostředně po uzavření, protože americká administrativa bude mít motivaci prezentovat ji jako svůj vlastní úspěch, a tak ji alespoň v krátkodobém horizontu bude chtít šéf Bílého domu dodržovat.
„Většina amerických podniků považuje dohodu za lepší řešení než pokračující veřejné hašteření, které by mohlo obrátit veřejné mínění proti ekonomickým vztahům, jež jsou jedním z klíčových faktorů prosperity a bezpečnosti Evropy i Ameriky,“ doplňuje pro Seznam Zprávy Byznys perspektivu Spojených států šéf Americké obchodní komory v ČR Weston Stacey.
Dodal, že mezi americkými podniky převládá názor, že západní svět čelí řadě hrozeb a výzev, jako jsou Rusko a Čína či zneužívání technologií umělé inteligence. „Nemusíme transatlantickou ekonomiku proměnit v další problém, který je potřeba řešit. Jsme tedy rádi, že se obě vlády rozhodly dohodnout se namísto pokračování v neshodách,“ uzavřel Weston Stacey.
Od uzavření smlouvy se obsah na evropské straně změnil. Pakt nyní obsahuje pojistky umožňující Evropě reagovat na Trumpovy celní útoky. Unie od dohody může například ustoupit v případě, že by prezident USA pakt porušil.
Z nedodržení podmínek se obviňují průběžně obě strany Atlantiku. Spojené státy rozčiluje rozvleklost schvalovacího procesu na evropské straně. Ostatně i po úterním schválení paktu je potřeba ho ještě potvrdit Radou, tedy ministry členských států, až pak vstoupí podmínky mezi platné legislativy. Evropa zase Trumpovi vyčítá nedodržení podmínek proto, že jeho obchodní politika USA se přizpůsobuje aktuálním tužbám prezidenta.
Poslední jamka
Dohoda zažila od golfového utkání mezi Leyenovou a Trumpem turbulentní příběh. V létě 2025 si oba politici na golfovém hřišti ve Skotsku potřásli rukou, a symbolicky tak vyjádřili, uzavření paktu. Šlo o událost globálního významu. Oba bloky představují podle EU dohromady 30 procent světového obchodu a 43 procent světového HDP. Politická hodnota potřesení pravicemi nejvyšších představitelů EU a USA byla sice vysoká, jenže právní ne. Podmínky v EU musely projít schvalovacím procesem.
To Donald Trump nebral v potaz. V průběhu následujících měsíců americký „Muž cla“ průběžně běsnil, že dohoda nad golfovou jamkou v praxi neplatí. Na přelomu května 2026 tak pohrozil Evropě navýšením tarifů pro její automobilový průmysl a Unie musela podle části politického spektra s přijetím zrychlit, druhá část politiků naopak tlačila na zpomalení procesu i za cenu Trumpovy nelibosti.
Nejsilnější politické páky EU si výhodu předvídatelnosti transatlantického obchodního prostředí uvědomovaly a dospěly ke kompromisu. Ten Evropskou komisi zmocnil k přijetí odvetných opatření vůči USA pro případ, že by šéf Bílého domu v budoucnu smlouvu nedodržel. Europarlament také omezil platnost dohody do prosince 2029.
„Trhy a firmy se řídí především tím, co je aktuálně platné a napsané na papíře. I když existuje politická nejistota ohledně budoucího vývoje, samotná existence dohody snižuje bezprostřední riziko obchodní eskalace a pomáhá stabilizovat očekávání investorů i podniků,“ vysvětluje Gregorová.
Šéf Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod a tvář skeptiků nad uzavíráním dohod s USA Bernd Lange se zdál být s výsledkem spokojený. „Nemůžete vždycky dostat to, co chcete, ale když to někdy zkusíte, dostanete to, co potřebujete,“ citoval europoslanec po jednání skupinu Rolling Stones.
