Článek
Schůzka s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a první jednání se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem po čtyřech měsících. To je část úterního programu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summitu zemí G7 ve francouzském Évian-les-Bains.
Kromě jednání v Savojských Alpách se dostala do hledáčku i Zelenského cesta do Francie.
Ukrajinský prezident totiž na summit G7 v pondělí večer odletěl netradičně z moldavské metropole Kišiněva. A to už podruhé za krátkou dobu. Poprvé letěl z Kišiněva 7. června do Londýna na jednání v Downing Street.
Od začátku plošné ruské invaze v roce 2022 přitom Zelenskyj i ukrajinská diplomacie využívají k cestování do zahraničí logistické zázemí v jihovýchodním Polsku.
Klíčová jsou proto letiště v Řešově a také v Krakově. Právě řešovské letiště se v roce 2022 stalo symbolem mimořádně úzkého polsko-ukrajinského partnerství.
Zelenskyj a Trump během debaty ve francouzském Évian-les-Bains.
Už první červnový let z Kišiněva vyvolal na Ukrajině a v Polsku pozornost. Důvodem je současné zhoršení vzájemných vztahů.
Spekuluje se, že změna trasy souvisí s politickou bouří kolem Zelenského dekretu o pojmenování jedné z elitních jednotek ukrajinských speciálních sil po „Hrdinech UPA“.
Na Ukrajině byl krok prezentován jako připomínka lidí, kteří bojovali proti sovětské nadvládě. V Polsku ale okamžitě otevřel bolestivou debatu o volyňských masakrech a odpovědnosti Ukrajinské povstalecké armády za zabití desítek tisíc polských civilistů.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí už 10. června odmítlo, že by změna letecké trasy měla politické důvody.
„Nehledejme v logistice politický rozměr. O trasách prezidenta rozhoduje protokol a bezpečnostní složky,“ uvedl minulý týden mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj.
Navzdory tomu Zelenskyj o týden později letěl znovu z Kišiněva. Načasování změny tedy podněcuje k dalším spekulacím. Zda je přesun prezidentských letů pouze logistickou změnou, nebo dalším signálem ochlazení vztahů, zůstává nejasné.
Nadcházející zkouška vztahů
Zkouškou vzájemných vztahů bude příští týden konference o obnově Ukrajiny, která se bude konat 25.–26. června v severopolském Gdaňsku.
Polský premiér Donald Tusk v té souvislosti před několika dny připomněl, že Zelenskyj patří mezi spolupořadatele konference. „Nečekám na žádné zvláštní potvrzení. V Gdaňsku budeme vítat všechny, kteří přijedou, zástupce firem i byznysu. Je to v zájmu Ukrajiny i Polska,“ uvedl.
Připomeňme, že kvůli kauze s pojmenováním jednotky po „Hrdinech UPA“ čelil v Polsku Zelenskyj kritice od celé politické scény.
Prezident Karol Nawrocki dokonce navrhl otevřít debatu o odebrání nejvyššího polského státního vyznamenání, Řádu bílé orlice, který Zelenskyj získal od Andrzeje Dudy v roce 2023.
Téma rezonovalo i na sociálních sítích a podnítilo řadu nenávistných projevů vůči Ukrajincům. Z Ukrajiny zase zaznívala slova o polském nepochopení situace.
Napětí se později snažil zklidnit polský premiér Tusk, jenž vyzval oba prezidenty k dialogu a připomněl, že konflikt je v zájmu Moskvy, nikoli Polska a Ukrajiny.
Samotné rozhodnutí o odebrání řádu Zelenskému nakonec nepadlo. Nawrockého prezidentská kancelář pouze oznámila, že hlava státu rozhodne „ve vhodný čas“.
Ukrajinský server Evropská pravda podotýká, že Varšava zřejmě očekávala, že Kyjev pod tlakem ustoupí a kontroverzní rozhodnutí zruší. Nic takového se ale nestalo a ukrajinská diplomacie neustoupila. Název jednotky po UPA považuje za součást vlastního historického příběhu.
Tamní ministr zahraničí Andrij Sybiha ovšem varoval před „spirálou nenávisti“ a zdůraznil, že z polsko-ukrajinských sporů může profitovat především Rusko.
