Článek
Ceny plynu vyhlížejí dohodu mezi Íránem a USA. Zatím jsou trhy optimistické a reagují poklesem, který analytici považují za dobrou zprávu a pozitivní impulz pro obchodníky.
Na nizozemském obchodním uzlu TTF, nejsledovanějším parametru pro cenu plynu, cena dodávky příští měsíc oproti pátku klesla o osm procent na zhruba 42 eur.
„Pokles je úměrný relativně střízlivému odhadu, co skutečně může tato dohoda přinést. Vzhledem k tomu, že žádné z témat, která sloužila jako záminka napadení Íránu, reálně touto dohodou vyřešeno není, můžeme očekávat přetrvávající nejistotu ohledně bezpečnosti dodávek plynu z Perského zálivu,“ říká projektový ředitel EGU Michal Kocůrek.
Na změnu nabídky dodavatelů je ještě příliš brzy. Trhy zatím reflektují očekávání a věří v uklidnění konfliktu a dohodu obou zemí. „Bude záležet na tom, nakolik bude dohoda, jejíž detaily nebyly ještě zveřejněny, validní a nakolik se bude dodržovat. Cenový vývoj odráží víru, že dohoda bude naplněna a už se nic nezvrtne a opravdu se rozjedou tankery ať už s ropou, nebo s LNG,“ uvádí ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Zatím není jasné, co přesně dohoda zahrnuje. Příměří má ovšem zajistit obnovení průjezdu Hormuzským průlivem, kterým procházela přibližně pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Írán však nejprve musí odstranit miny, které v oblasti rozmístil.
„Jak jsme viděli už několikrát v minulosti, samotná prohlášení nestačí. Energetická infrastruktura v regionu sice nebyla zásadně poškozena a v případě obnovení provozu by se ropa i LNG mohly na trh vrátit poměrně rychle, rozhodující však budou skutečné dodávky,“ popisuje Tomáš Plocek, vedoucí oddělení pořizování energií společnosti E.ON Energie.
Trhy počítaly s pozitivním vývojem již před oznámením avizované dohody o příměří. Kocůrek však rychlý návrat k cenám z období před vypuknutím konfliktu na konci února 2026 neočekává. Tehdy byla cena kolem úrovně 27 eur za MWh.
„Naopak poptávka vyvolaná nízkým stavem zásob evropských zásobníků a spotřebou plynu pro výrobu elektrické energie v jižní, jihovýchodní a východní Asii v letním období nepřinese na globální trh výraznou úlevu ani s postupným najížděním odstavených katarských terminálů,“ popisuje Kocůrek a dodává, že pokud budou moct provozovatelé katarských terminálů bezpečně spustit provoz, bude to trvat ještě přibližně osm týdnů.
V následujících měsících by tak Hormuzskou úžinou mohly tankery proplouvat snáz, a to zejména k asijským klientům, kteří jsou největšími odběrateli tamního LNG. „Do jisté míry se může uvolnit kapacita americké produkce LNG pro potřeby zemí EU. Trh zatím hledá cenu, která se bude nejspíš pohybovat nad hranicí 40 eur za MWh po celé nastupující čtvrtletí,“ dodává Kocůrek.
Obchodníci nyní čekají hlavně na lodě, které s nákladem LNG připlují k evropským břehům. „Každý další týden jednání totiž znamená o týden méně času na doplnění zásobníků před zimní sezonou. A právě to je faktor, který může v případě chladnější zimy znovu zvýšit riziko růstu cen,“ varuje Plocek.
Česko má aktuálně naplněné zásobníky ze 43 procent. Historický průměr v tuto roční dobu však činí 60 procent, což vyvolávalo obavy o tom, zda je budou obchodníci vůbec schopni do zimy naplnit.
„Aktuální výrazný pokles ceny je chybějící impulz, na který obchodníci tak dlouho čekali, aby opravdu začali vtláčet. Ukazuje se, že měli pravdu,“ říká Gavor a dodává, že požadavek na listopadové naplnění zásobníků alespoň z 90 procent je reálný.
Svědomití dodavatelé, kteří se snažili už nyní natlačit do zásobníků co nejvíce plynu, budou muset vyšší ceny promítnout do ceníků pro zákazníky, naopak ti, kteří spekulovali na podpis dohody, budou těžit z nižších cen. „Ti na tom teď trochu vydělají,“ říká Gavor.
Plnění zásobníků i poklesu ceny mohou také pomoci nově zprovozněné terminály na vývoz a zkapalňování zemního plynu v USA a Kanadě.
