Článek
Americká centrální banka (Fed) ve středu večer poprvé rozhodne o měnové politice pod vedením svého nového šéfa Kevina Warshe. Samotná změna úrokových sazeb se sice nečeká, pozornost investorů se však upírá k novým ekonomickým prognózám, tónu doprovodného prohlášení a především k tomu, co Warsh prohlásí během své první tiskové konference v nové funkci.
Základní úroková sazba by podle širokého konsenzu ekonomů měla zůstat v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. V průzkumu agentury Reuters nečekal červnové snížení ani jeden oslovený ekonom a 72 ze 102 respondentů předpokládalo, že sazby zůstanou na současné úrovni až do konce roku.
Fed při rozhodování sleduje svůj dvojí mandát, tedy cenovou stabilitu a co nejvyšší zaměstnanost. Květnová inflace ve Spojených státech zrychlila meziročně na 4,2 procenta, zatímco jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, činila 2,9 procenta.
Trh práce nadále vykazuje poměrně solidní kondici. Americká ekonomika v květnu vytvořila 172 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti zůstala na 4,3 procenta. Centrální banka proto zatím podle ekonomů nemá silný důvod podpořit hospodářství levnějšími úvěry.
Inflace drží Fed v pozoru
Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová ve svém základním scénáři očekává, že Fed ponechá sazby beze změny letos i v příštím roce. Vzhledem k inflaci, která zůstává výrazně nad cílem centrální banky, však připouští i možnost jejich zvýšení.
„Jádrové inflační tlaky v tamní ekonomice zůstávají silné, přičemž konflikt na Blízkém východě představuje nejistotu,“ uvedla. Fed by podle ní mohl sazby zvýšit v závěru letošního roku, pokud by jádrová inflace znovu nabrala na tempu.
Pozornost trhů se zaměří především na znění doprovodného prohlášení. Fed v něm dosud hovořil o možnosti „dalších úprav“ sazeb, což si investoři vykládali jako signál, že by je mohl později snižovat. Pokud tato formulace zmizí, může to podle agentury Reuters znamenat neutrálnější postoj a větší prostor pro další rozhodování podle vývoje inflace a trhu práce.
Agentura připomněla, že taková změna by odpovídala Warshově dlouhodobě zdrženlivému postoji k příliš podrobnému naznačování budoucích kroků centrální banky. Kriticky se nový šéf staví také ke čtvrtletním ekonomickým prognózám Fedu, jejichž součástí je přehled očekávání jednotlivých členů měnového výboru ohledně dalšího vývoje sazeb.
První test Warshovy komunikace
Právě tento postoj může podle analytiků Patria Finance a ČSOB Finanční trhy zkomplikovat Warshovu první tiskovou konferenci.
„Netají se tím, že mu nesedí kvartální prognózy. V této situaci pak může být pro Warshe komunikačním oříškem na jedné straně čelit dotazům na výstupy z nové prognózy a na straně druhé se proti tomuto komunikačnímu nástroji názorově vymezit,“ píší v komentáři.
Analytici proto upozorňují na riziko, že nepřesvědčivé vystoupení by mohlo vyvolat pochybnosti o jeho komunikaci a kredibilitě centrální banky.
Donald Trump Warshe nominoval 4. března. Senát jej v květnu potvrdil nejprve jako člena Rady guvernérů a poté jako jejího předsedu, přísahu složil 22. května. Pro Fed nejde o neznámou tvář. Warsh ve vedení centrální banky působil už v letech 2006 až 2011, tedy i během světové finanční krize. Prosazuje menší bilanci centrální banky, omezenější komunikaci a užší zaměření na cenovou stabilitu.
Jeho první vystoupení bude sledované také kvůli vztahu k Bílému domu. Trump od nového šéfa Fedu očekává nižší sazby, zatímco aktuální data mohou naopak podporovat opatrnější či přísnější postup.
Neobvyklé je i to, že Warsh povede zasedání za přítomnosti svého předchůdce Jeroma Powella. Bývalí šéfové Fedu totiž po skončení předsednického mandátu obvykle odcházejí také z Rady guvernérů, Powell v ní však zůstal jako řadový člen s hlasovacím právem.
Vedle rozhodnutí o sazbách proto bude pozornost směřovat také k tomu, zda se pod novým vedením změní komunikace Fedu a způsob, jakým bude centrální banka představovat další výhled měnové politiky.
