Článek
Zahraniční dluh České republiky v letošním prvním čtvrtletí vzrostl o 154,6 miliardy korun na 5,837 bilionu korun. To představovalo 67,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně byl dluh o 549 miliardy korun vyšší, vyplývá z předběžných údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Většinu zahraničního dluhu tvořily závazky soukromého sektoru, na který připadá 76,8 procenta celkové zahraniční zadluženosti. Zbývajících 23,2 procenta byl dluh veřejného sektoru, do kterého spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
V sektoru vládních institucí klesl v prvním čtvrtletí zahraniční dluh o 5,3 miliardy korun, podíl sektoru na celkovém dluhu tak dosáhl 15,4 procenta. Zahraniční dluh bankovního sektoru včetně ČNB stoupl o 90,5 miliardy, na celkové zadluženosti se tak podílel 41 procenty. Zvýšila se také zadluženost u ostatních sektorů, podle centrální banky byl důvodem především nárůst obchodních úvěrů a záloh ostatních sektorů vůči majetkově nepropojeným podnikům ze zahraničí. Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu dosáhl ke konci prvního kvartálu 43,6 procenta.
„V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 49,5 procenta z celkových dluhových pasiv,“ doplnila ČNB.
Nárůst zahraničního dluhu ČR je potřeba vnímat v širším kontextu, řekl ČTK analytik spořitelního družstva Artesa Jan Kořínek. Přestože absolutní objem dluhu dosáhl historicky vysoké úrovně, rozhodující je jeho struktura. Více než tři čtvrtiny tvoří závazky soukromého sektoru, zatímco podíl vládního sektoru zůstává relativně nízký a v prvním čtvrtletí dokonce mírně klesl. To podle něj naznačuje, že nejde o zhoršení fiskální disciplíny státu, ale především o pokračující financování ekonomických aktivit soukromých firem a finančních institucí ze zahraničních zdrojů.
Z pohledu investorů je důležité také to, že téměř polovina zahraničního dluhu má dlouhodobý charakter, což snižuje riziko spojené s nutností rychlého refinancování, doplnil analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba. Současně však podle něj platí, že vyšší závislost na zahraničním financování činí českou ekonomiku citlivější na vývoj úrokových sazeb a náladu na mezinárodních finančních trzích. V prostředí přetrvávající geopolitické nejistoty proto bude důležité sledovat, zda růst zadlužení bude i nadále doprovázet odpovídající růst ekonomické výkonnosti, dodal.
