Lidé nevěří, že odhad důchodu v aplikaci IDA nelže. Pak jsou překvapení

Informativní důchodová aplikace (IDA) na ePortálu ČSSZ nabízí lidem zásadní informaci – jaká bude jejich budoucí penze. To někdy mezi uživateli vyvolává bouřlivé reakce, zvlášť při vzájemném porovnávání výsledné částky: „Jak to, že má víc než já, když pracuji o dva roky déle a mám podobnou mzdu?“

Podle ústředního ředitele České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Františka Boháčka má být údaj o výši důchodu spíše motivační a místo porovnání s ostatními má ideálně vést k zamyšlení: Jak se připravím na propad příjmů v penzi?

Aplikaci IDA využívá stále více lidí. A nad jedním z jejích údajů, výší budoucího starobního důchodu, uživatelé hodně diskutují. Jak vlastně IDA pracuje, z čeho při výpočtu vychází?

Výpočet je postavený na stejném algoritmu, který využíváme při stanovení invalidního důchodu třetího stupně. Jde o orientační výpočet, protože pracuje jen s dobami, které jsou evidované, ne s těmi, které chybí. Dále předpokládá, že do dosažení vašeho důchodového věku budete pracovat a platit pojištění. A ta práce a výdělky budou podobné těm současným.

V takovém případě se orientační výše starobního důchodu, kterou IDA uvádí, nebude příliš lišit od vašeho skutečného důchodu. Ale může se stát, že budete někdy v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo se stanete třeba invalidním v prvním stupni, případně změníte kariéru a budete mít výrazně jinou mzdu či plat. Takže než dosáhnete důchodového věku, relativně dost věcí se může ještě změnit.

IDA tedy na základě dostupných dat odhaduje částku, se kterou můžete počítat v době odchodu do starobního důchodu, pokud se u vás něco zásadně nezmění. Čím blíže důchodovému věku jste, tím přesněji IDA počítá.

Může se IDA přepočítat? V reakci na článek na Seznam Zprávách, který srovnával tři důchody podle IDA, někteří čtenáři tvrdili, že aplikace lže.

IDA nelže. A ačkoliv ten odhad není úplně přesný, vypočtená částka se skutečnému starobnímu důchodu velmi blíží. Rozdíl může být ve stovkách, někdy vyšších stovkách korun. Důchodový výpočet je ale proveden v současné hodnotě peněz. Není zohledněna změna hodnoty peněz v návaznosti na inflaci a další faktory.

Zobrazená výše budoucího starobního důchodu v IDA je ale spíše motivačním prvkem pro naše klienty, aby se do aplikace podívali. Hlavním posláním je ukázat veřejnosti jednoduché informace – kdy jim vzniká nárok na starobní důchod, kolik mají odpracováno, a tedy kolik let pojištění už získali, a také kolik let jim ještě zbývá odpracovat. A tím, že tuto aplikaci navštíví, si zároveň zkontrolují, jaké informace o nich evidujeme a zda nemusí ještě dokládat nějaké chybějící doby.

Při porovnání budoucích důchodů se čtenáři někdy podivují, proč mají rozdílné částky, třeba i o tisíce, když jsou na trhu práce zhruba stejně dlouho a měli po celou dobu podobné příjmy.

To, že máte odpracováno například 35 let, neříká nic o tom, jestli to je čistá doba pojištění, nebo jestli tam byla nějaká doba v evidenci uchazečů o zaměstnání, která se počítá méně než zaměstnání a jenom v nějakém rozsahu. Už toto může teoreticky vytvořit rozdíl při porovnávání. Každý rok pojištění má vliv na výši procentní výměry důchodu. U průměrného důchodu to znamená několik set korun navíc za každý rok pojištění.

Další podstatná věc je, kdy ti lidé nastoupili na trh práce, jestli třeba nepracovali už při škole a kdy pak na trhu práce naopak skončí. Také vyšší příjmy v 90. letech s vyššími koeficienty vám ve výši starobního důchodu mohou vytvořit rozdíl. Takže hraje roli hodně faktorů a každý důchod je jedinečný.

Kdybyste měla ale skutečně dva úplně totožné lidi s úplně totožnými příjmy, s úplně stejným osobním vyměřovacím základem a s úplně stejnou dobou pojištění, tak vám z toho výpočtu nemůže vyjít rozdílná částka.

O našem důchodovém systému se mluví jako o solidárním. Ale to moc neplatí pro OSVČ. Čekají je vesměs velmi nízké důchody, alespoň jak IDA ukazuje.

Záleží na tom, kolik platily na pojistném. A pojistné se platí z vyměřovacího základu. Čili pokud jste vyměřovací základ měla nižší, znamená to nižší odvod na pojistném ale také méně započteného příjmu do osobního vyměřovacího základu. Což pak logicky znamená nižší důchod. A pokud celoživotní OSVČ odvádí minimální zálohy na pojistném, no tak pak se přibližuje hodnotě minimálního starobního důchodu (letos je minimální důchod 9800 korun, pozn. red.).

Důchodový systém má solidární složku, to je základní výměra, která je stejná pro všechny. A pak má zásluhovou složku, která se odvíjí od toho, kolik kdo vydělával a kolik z toho odvedl na pojistném. A říká: „Dobře, pokud jsi vydělával tolik a odváděl jsi z toho tolik, pak se ti to promítá do důchodu takto.“

Opakovaně se upozorňovalo na to, že OSVČ mají velkou svobodu v placení pojistného a je to jejich rozhodnutí, kolik do důchodového konta pošlou. Některým OSVČ tak ani nemusí vadit, že jejich státní starobní důchod bude jenom lehce přes deset tisíc korun, pokud se rozhodli, že třeba nějakou část příjmů použijí jiným způsobem. Tedy spoří si na stáří jinak. Ale jsou i OSVČ, které si platí vyšší zálohy, a ty budou mít důchody pochopitelně vyšší.

IDA slouží k tomu, aby každý zvážil, zda mu budoucí starobní důchod stačí, nebo nestačí, a jestli se tedy na staří zabezpečí ještě jinak.

Dnes je poměr průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě zhruba 43 procent. Tedy každý, kdo odejde do penze, přijde o víc než polovinu svých příjmů. V budoucnu ještě o víc, že?

Tohle porovnání není úplně správné. Porovnává čistý starobní důchod proti hrubé průměrné mzdě v České republice. Jestli je dneska průměrná mzda zhruba 50 tisíc korun, čistá mzda se bude pohybovat pod 40 tisíci. Proti tomu máte starobní důchod v průměru necelých 22 tisíc čistého. Pokud bychom tedy pracovali s teoretickou čistou průměrnou mzdou 40 tisíc a průměrným důchodem 22 tisíc, je ten náhradový poměr 55 procent. Navíc z důchodu neplatíte zdravotní pojištění, to za vás platí stát. Dnes platba za státní pojištěnce činí 2188 korun.

Současný systém je nastavený tak, abych v závěru života, v té poslední fázi, kdy už nemůžu pracovat, od státu z toho průběžného systému obdržel přiměřené hmotné zabezpečení v podobě starobního důchodu. Na to mají lidé právo z Listiny základních práv a svobod. A to přiměřené hmotné zabezpečení je promítnuto do algoritmu výpočtu důchodu.

A o kolik se tedy v budoucnu starobní důchody sníží?

Náš důchodový systém po různých parametrických úpravách funguje od konce 20. let minulého století a zabezpečoval naše praprapředky a nejspíš bude zabezpečovat i naše budoucí generace. Je to o tom, kolik lidí do systému přispívá a kolik lidí z něj čerpá a jestli je ten průběžný systém udržitelný.

O udržitelnosti se vede politická debata a přijímají se opatření. S poslední důchodovou reformou začaly platit parametrické změny ve výpočtech důchodů právě proto, že nám do systému za 10 let vstoupí větší množství pojištěnců, takzvaných Husákových dětí, kteří začnou z důchodového systému čerpat. A naopak ubude lidí, kteří do něj budou přispívat.

Do deseti let by tak měl průměrný starobní důchod klesnout o zhruba 1800 korun. Takže byste neměla 22 tisíc průměrný důchod, jako je teď, měla byste nějakých zhruba 20 200. Ta informace je ale vztažena k současné výši důchodu. Za 10 let bude samozřejmě průměrný důchod vyšší, protože proběhnou valorizace. I tak se ale pořád pohybujete v úrovni, která souvisí s tím, jaké jsou aktuálně průměrné mzdy ve společnosti, jaká je minimální mzda ve společnosti. A výpočet důchodu na to prostě reaguje.

Nezkolabuje důchodový systém s nástupem Husákových dětí? Nebo nebude starobní důchod tak nízký, že se lidé dostanou na hranici chudoby?

Neumím si představit, že by důchodový systém nefungoval. Byl tu vždy a bude tu v nějaké podobě i do budoucna, protože udržuje sociální smír a stará se o generaci, která pracovala, vychovala děti a dneska už pracovat nemůže.

Postupné snižování důchodů je jednou ze schválených změn, které mají podpořit to, aby byl systém udržitelný, ale pořád zachoval lidem nějakou přiměřenou úroveň důchodu. Náhradový poměr při výpočtu, který jsem zmiňoval, tedy čistý průměrný důchod oproti čisté průměrné mzdě, by za 10 let měl být pořád lehce nad 50 procent.

Řada mladých lidí důchodovému systému nevěří.

Překvapuje mě to. Mladí lidé mají často pocit, že na důchody nebude a někteří to berou trochu na lehkou váhu. Ve větší míře třeba pracují na dohody a do systému neodvádějí pojištění. Ale hodně z debaty mizí to, že důchodový systém nezabezpečuje jenom na stáří. On nás zabezpečuje i v případě, že rodina přijde třeba o jednoho živitele a má tak nárok na pozůstalostní důchody. Nebo se může stát, že vážně onemocníte a budete invalidní. Zase vás ten systém v nějaké podobě zabezpečí. Takže i kvůli této pomoci je potřeba do systému přispívat.

Vraťme se prosím k IDA. Jak už jste uvedl, vedle výpočtu budoucího důchodu nabízí především přehled dob pojištění. Co když zjistím, že mi skutečně nějaké doby chybí. Nebo nemám započítané studium či vojnu?

Chybějící doby si můžete doplňovat, ale ne přímo v IDA, ale v nové aplikaci Moje konto. Nejčastěji chybí lidem v evidenci doby studia, vojenské služby nebo péče o dítě do čtyř let. Ale doby pojištění z výdělečné činnosti by vám chybět neměly.

Doložit dobu pojištění by měl standardně váš zaměstnavatel. A pokud tak neučinil, tak to, že vy do systému nahrajete například výplatní pásky, nám stačit nebude. My musíme mít tu pojištěnou dobu za prokázanou. Musíme zjistit, zda jsou to relevantní dokumenty a odpovídají tomu období. Doložit chybějící doby je vlastně to nejsložitější. Takže čím dřív se lidé o své důchodové konto začnou zajímat, tím větší je šance, že se nějaké chybějící doby podaří dohledat.

Co mám tedy dělat, když mi chybí doby pojištění z práce? Navštívit správu sociálního zabezpečení osobně?

Ano. Nejlepší je kontaktovat okresní správu sociálního zabezpečení a ta má právo požadovat po zaměstnavateli, aby poskytl součinnost a tím je schopná tu dobu došetřit. Takže pokud lidé mají nějaké dokumenty k dispozici, měli by je s sebou vzít na okresní správu, a ta bude chybějící dobu zaměstnání došetřovat.

Zaměstnavatelé mají povinnost evidenční listy důchodového pojištění uchovávat, případně se ukládají do archivu a my se můžeme do těch dívat a pokusit se dobu došetřit. Ale čím je to dál do minulosti, tím je pátraní složitější. Když se tomu začnete věnovat dnes a do starobního důchodu vám chybí deset let, tak je pravděpodobné, že to stihneme za tu dobu došetřit.

To trvá dohledávání a došetřování tak dlouho?

Je to mravenčí práce, která může bohužel trvat roky. Někdy se ani po letech nepodaří najít podklady a dobu došetřit. Většinou to ale trvá kratší dobu. Největší komplikace je, když to necháte až na dobu, kdy půjdete žádat o starobní důchod. Při té žádosti se zjistí, že u nás nějakou dobu pojištění nemáte a dokonce, že vám chybí tolik dob, že nemáte nárok na starobní důchod. Musíte splnit alespoň 35 pojištění s náhradními dobami nebo 30 let pojištění bez náhradních dob. Pokud tuto podmínku nesplníte, starobní důchod nedostanete.

Může se ale i stát, že podmínku potřebné doby pojištění splňujete, ale nějaké doby pojištění vám chybí. My vám starobní důchod přiznáme a dál budeme prošetřovat a pokusíme se tu dobu od bývalých zaměstnavatelů získat. Pokud se to podaří, důchod vám přepočítáme a za tuto další prokázanou dobu pojištění i zvýšíme.

Zobrazuje aplikace důchody všem lidem v Česku?

Služby IDA i Moje konto zobrazují doby pojištění, které má ve své evidenci ČSSZ. Nebudou se tam objevovat doby pojištění, kdy byl občan příslušníkem ozbrojených sil a jeho evidence je u ministerstva obrany nebo vnitra anebo kdy byl výdělečně činný v zahraničí. Tyto doby se do evidence ČSSZ dostanou až při vlastním rozhodování o důchodu, do té doby do ní nepatří.

IDA začala fungovat před pěti lety, právě proto, aby lidé měli větší přehled o svém budoucím starobním důchodu. Letos přibyla služba Moje konto k doplnění chybějících dob. Co dalšího chystáte?

Vedle aplikace IDA a služby Moje konto je už od roku 2023 také možné si o důchod požádat online ze svého domova, což je další výhoda pro pojištěnce, aby nemuseli osobně navštěvovat okresní správy sociálního zabezpečení. A chceme se dál zlepšovat.

V mém ideálním světě do té míry, že si jednou v aplikaci vše doplníte sami, ona vypočítá už přesný důchod a vy si o něj rovnou požádáte a ten vám hned začne chodit na účet. Takže návštěva okresní správy sociálního zabezpečení už nebude vůbec nutná. Je to můj osobní cíl. Snad se k tomu dopracujeme.