Článek
Vedra obracejí trh s elektřinou naruby. Záporné ceny elektřiny v době, kdy nejvíce svítí a solární elektrárny vyrábějí naplno, jsou už dobře známá a během letních měsíců běžná věc. V posledních dnech se však na trhu objevuje jiná anomálie – extrémně vysoké ceny ve večerních hodinách.
Mezi sedmou a jedenáctou hodinou večer ceny dosahují špiček, a to jak na evropských trzích, tak v Česku. Ve čtvrtek se ceny elektřiny na grafu Operátora trhu s elektřinou ve večerní špičce pohybovaly kolem 300 eur, během dne se ale většinou držely pod 150 eury za MWh. Ve středu po sedmé hodině mířily až k 700 eurům za MWh, úrovně přes 500 eur za MWh dosáhly tou dobou i v úterý. Běžně však ceně elektřiny v této části dne spíš klesá.
„Jde čistě o vliv nadprodukce z obnovitelných zdrojů a nedostatku řešení. V inkriminovaném období málo fouká, zapadá slunce, větrné a solární elektrárny již vyrábějí málo. Oproti tomu nejsou dostupné klasické točivé zdroje, které tvoří relativně levný základ,“ říká ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.
Třeba ve středu větrné elektrárny v Německu vyrobily nejméně elektřiny za poslední týden, zatímco výroba ze solárů byla poměrně stabilní.
Předpověď počasí je obdobná i na následující dny, a tak tento trend zatím trhy neopustí. „V příštích dnech, týdnech i nejbližších letech toto bude pokračovat. Postupně se s tím trh vyrovná, investoři využijí příležitosti, záporných a extrémně kladných cen bude rozumné až postupně nízké množství,“ říká Macenauer.
Tradiční zdroje navíc v letních měsících vyrábějí méně. Například ve Francii, kde jsou některé jaderné elektrárny chlazené průtokem vody v řekách, musejí omezovat svůj provoz. Výkon musely omezit některé bloky elektráren Golfech, Nogent a Bugey. Výrobu snížila také švýcarská jaderná elektrárna Beznau.
Tuzemské jaderné zdroje se s těmito problémy potýkat nemusejí. „Naší výhodou je, že naše velké elektrárny jsou vybaveny chladicími věžemi, a tak se nepotýkáme s tím, čím třeba ve Francii, kde chladí elektrárny přímo vodou z řek. V horku, kdy i voda v řekách stoupne, již toto chlazení přestává fungovat a musí elektrárny odstavit. To u nás nehrozí,“ říká mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Na výrobě elektřiny v Česku se podepisuje především sucho, které omezuje provoz zdejších vodních elektráren. ČEZ má mimo provoz dvě malé vodní elektrárny – Černé jezero a Bukovec.
„Jde o malé zdroje, takže to problém není, ani snížená výroba fotovoltaických elektráren vlivem tepla. Optimální osvitové podmínky letních měsíců přinášejí nejvyšší výrobu fotovoltaických elektráren, ale vlna dnů s extrémními teplotami s sebou přináší i tepelné ztráty,“ vysvětluje Kříž s tím, že vysoké venkovní teploty nemají zásadní vliv na výrobu ani distribuci elektřiny.
Extrémní vedra v Česku a Evropě
Česko zachvátila extrémní vedra v červnu 2026. Na pozoru před vysokými teplotami by se měli mít zejména senioři, děti a nemocní lidé.
Podívejte se na mapu kvality vody v ČR a zjistěte, na co máte nárok v práci, co dělá vedro s tělem, na co si dát pozor při koupání a jak nezatěžovat srdce. Nezapomínejte ani na to, jak se starat o domácí mazlíčky.
Analýzy: Oteplování v Česku • Vliv El Niña
