Článek
Evropská unie prolomila svou dlouholetou skepsi ke genetickým úpravám plodin. Europarlament 17. června finálně schválil nařízení o nových genomických technikách (NGT) a otevírá tím prostor pro vývoj nových odrůd polních plodin i zeleniny s lepšími vlastnostmi.
Ve světě, kde genetické změny nebyly tak přísně korigovány, už v předchozích letech vznikly například pšenice či sója odolnější vůči suchu, nehnědnoucí banány nebo bezsemenné ostružiny. Prostě to, co lidé chtějí a pěstitelům přinese zisky.
Europarlament pak uvádí jako příklady nových plodin, vzniklých genetickou úpravou, nízkolepkovou pšenici, brambory odolné vůči patogenům a kukuřici odolnou vůči suchu.
Schválení nových pravidel je odpovědí na dvojí tlak – klimatický a ekonomický. Zemědělství čelí vlnám sucha, plodiny více ohrožují choroby a škůdci a ubývá účinných látek povolených pro ochranu rostlin. Evropa zároveň nechce ztrácet v biotechnologických inovacích krok za USA, Čínou nebo Japonskem, kde již upravené plodiny pěstují.
„Je to významná změna z hlediska legislativy EU, která je skeptická vůči geneticky modifikovaným organismům. Je to velký posun a naděje pro EU, abychom mohli dohnat země jako USA a Čína,“ uvedla pro Seznam Zprávy Tereza Sovová z oddělení molekulární genetiky Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Pokud by Evropská unie změny nepřijala, stala by se podle ní jen pasivním příjemcem změn, povolených jinde ve světě. „Spousta pesticidů přestává fungovat, protože si rostliny vytvářejí rezistenci. Potřebujeme nové odrůdy, ale klasické šlechtění je hrozně pomalé a nejisté. Zkřížíme dvě odrůdy a doufáme, že to vyjde,“ popsala vědkyně.
Výhodou nových genomických technik, jako je CRISPR, je odstranění prvku náhody. CRISPR je technologie genového inženýrství, která funguje jako „molekulární nůžky“, jež umožňuje vyhledat specifické místo v DNA organismu, vystřihnout ho a nahradit nebo opravit.
Běžné šlechtění odrůd s vylepšenými vlastnostmi je zdlouhavé, drahé a velkou roli hraje náhoda. Ta je nevýhodou také u klasického GMO, kdy se DNA z cizorodé rostliny vkládá do cílové rostliny. „Neumíme ovlivnit, kam se DNA vloží. Rostlině to nemusí prospívat, gen nemusí dobře fungovat. Je tam obrovský prvek náhody. Výhoda nových genomických technik je, že tento prvek odstraňujeme,“ vysvětluje Sovová.
Klasické GMO však povoleno nebude, třebaže se některé takto upravené plodiny do Evropské unie mohou dovážet. Uvolněným regulatorním pravidlům budou podléhat jen změny, které by mohly vzniknout přirozeně nebo běžným šlechtěním. Genetická editace však tyto změny výrazně zrychlí a zlevní.
Genové úpravy rostlin
Klasické GMO bude dále přísně regulováno, ale Evropská unie povoluje šetrnější genetické úpravy plodin (NGT 1).
Zatímco klasické GMO obvykle přidává do rostliny gen z jiného organismu, nové genomické techniky většinou pouze upravují vlastní DNA rostliny. Evropská unie proto nově rozlišuje mezi těmito dvěma přístupy. Pokud genetická změna odpovídá tomu, co by mohlo vzniknout i přirozeně nebo běžným šlechtěním, nebude podléhat stejně přísné regulaci jako klasické GMO.
Evropa se i tak může po změně pravidel stát novým prostorem pro vývoj genově editovaných plodin, na němž se utkají velké agrochemické a osivářské skupiny, startupy i univerzitní spin-offy. Vedle samotného vývoje bude klíčová i otázka patentů. EU po dlouhé debatě patentování NGT nezakázala.
List Financial Times napsal, že změna pravidel může zásadně proměnit evropský trh s osivy, jehož hodnota se odhaduje na šest miliard eur. Podle deníku otevírá nové příležitosti pro firmy, jako je německý Bayer. Ten výrazně posílil své postavení v zemědělských biotechnologiích v roce 2018 převzetím americké společnosti Monsanto, známé mimo jiné herbicidem Roundup, a vývojem první generace geneticky modifikovaných plodin.
Uvolnění pravidel ale kritizují některé ekologické organizace. „Desetiletí pokroku v EU v oblasti práv farmářů a ochrany zdraví lidí i životního prostředí by neměla být obětována kvůli ziskům biotechnologického průmyslu,“ uvedla Eva Corral z Greenpeace.
V opravdu ekologickém zemědělství zůstane používání NGT zakázáno a zákazníci, vyhledávající biopotraviny, budou mít jistotu, že nekonzumují geneticky upravené jídlo. Důvodem není bezpečnost, ale principy, na nichž ekologické hospodaření stojí.
Modré jahody projdou
„Zakázány budou také úpravy plodin s tolerancí k herbicidům a s rezistencí k nějakému škůdci, protože je obava, že by to mohlo škodit necílovým organismům, jako jsou opylovači. Pokud vzniknou modré jahody, bude to v pořádku,“ vysvětluje Tereza Sovová.
Na světovém trhu už jsou například jablka a banány, která na řezu nehnědnou. Tyto nehnědnoucí banány vyvinula britská společnost Tropic, která vypnula gen pro enzym polyfenoloxidázu. Podobný princip platí i u jablek či hub.
Na japonském trhu se už zase například prodávají rajčata s vyšším obsahem kyseliny GABA (kyselina gama-aminomáselná pomáhá při regulaci nervové soustav, navozuje pocit klidu a relaxace). Jsou propagována jako zdravější potravina.
Ve vývoji jsou pak sladší rajčata, jahody, které pomaleji měknou a déle vydrží, bezsemenné odrůdy ostružin anebo pšenice s nižším akrylamidem při pečení. Akrylamid je potenciálně karcinogenní látka, vznikající při tepelné úpravě potravin s obsahem škrobu nad 120 °C.
Ve světě už jsou také společnosti, které z estetických důvodů mění přirozenou barvu okrasných květin.
Genová editace ale nenajde největší uplatnění u exotických novinek pro spotřebitele. Mnohem větší význam může mít u pšenice, kukuřice, ječmene nebo sóji, kde i malá genetická změna může ovlivnit miliony hektarů polí, výnosy, spotřebu pesticidů i potravinovou soběstačnost.
