Hlavní obsah

Na trh míří fialová rajčata. Jsou zdravější a v USA už dostala „razítko“

To jsou nově schválená fialová rajčata – geneticky upravená, ale zdravější.Video: Jan Marek

 

Reklama

23. 9. 18:31

Genetické úpravy plodin se u veřejnosti netěší velké přízni. Angličtí vědci se ale při šlechtění zaměřili na zdravotní přínosy a jejich nově v USA schválené fialové rajče působí například proti rakovině, alespoň u myší.

Článek

Informace i záběry si můžete i poslechnout a prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Voní i chutnají prý stejně jako běžná rajčata a vlastně tak i vypadají, jen to má jeden háček – nejsou červená, ale fialová. Na jejich atypické barvě začali biochemici z John Innes Centre v Anglii pracovat už před více než dvaceti lety. Zatím ovšem nejsou k dostání nikde na světě. Nejen proto, že práce na nich zabrala tolik času, ale i kvůli povolení úřadů.

To by se však brzy mohlo změnit. Rozšíření jejich pěstování mimo laboratoře i prodej v běžných obchodech od jara příštího roku schválilo ministerstvo zemědělství v USA, jak potvrzuje například i americký server CNN.

Fialová rajčata mají podle vědců řadu výhod – od delší trvanlivosti až po zdraví svých konzumentů včetně účinků třeba i proti šíření rakoviny, která se zatím ukázala u laboratorních pokusů na zvířatech. A navíc jsou oproti dřívějším pokusům o prosazení geneticky modifikovaných potravin na trh také levná.

„Cena výroby produktu, který se prodával veřejnosti, by byla jenom zlomkem toho, co stojí bezinky (také známé svými léčivými účinky), které často ani nejsou dostupné – jen sezónně a na některých trzích. Takže tato příležitost má hodně výhod,“ vysvětloval skoro už před deseti lety farmář Dean Tiessen z kanadského podniku New Energy Farms, který měl příležitost nové plodiny testovat.

Prodloužila myším život s rakovinou

První studii o zdravotní prospěšnosti fialových rajčat publikovali britští vědci v čele s profesorkou Cathie Martinovou už v roce 2008 v časopise Nature Biotechnology. A výsledky podle ní byly „ohromující.“

„Prováděli jsme testy pro srovnání příznivých účinků fialových a červených rajčat. S nimi jsme krmili myši náchylné k rakovině, u kterých se rozvíjejí tumory a dost rychle umírají. A nahrazení 10 % jejich stravy fialovými rajčaty prodloužilo jejich dožití o 30 procent ve srovnání s těmi na červených rajčatech,“ doplňuje vedoucí britského týmu vědců.

Co dělá fialovou barvu a jak vědci geny upravují

Rostlinné barvivo antokyan, které stojí za fialovou barvou například u borůvek, ostružin nebo lilku, má totiž oproti červenému lykopenu rajčat i lepší antioxidační kapacitu. Tedy schopnost odbourávat z těla škodlivé látky – detoxikovat, a lépe trávit. Zdravotní prospěšnost této skupiny pigmentů chtěla Martinová původně i zkoumat.

„Takže jsme vzali geny z hledíku většího (kvetoucí bylina s nápadně zbarvenými květy), které spouští u rostlin produkci antokyanů, a přesunuli jsme je do rajčat. A výsledkem bylo, že jsme dostali tyhle rostlinky plodící fialové ovoce. A ty jsou bohaté na antokyany – na stejné úrovni jako u většiny bobulí. Antokyany jsou známé tím, že snižují riziko kardiovaskulárních nemocí a mají rovněž nějaké protirakovinné účinky,“ dodává profesorka.

Nové fialové rajče se řadí mezi takzvané geneticky modifikované organismy (GMO), tedy rostliny a živočichy, jejichž DNA byla upravena pomocí genového inženýrství, a to přidáním genů z jiných organismů. Takové pojmy ale často budí v lidech nejistotu a pochybnosti. A proto Britové před schválením novinky postupovali pomalu. Využili také toho, že například v Kanadě a USA jsou pravidla pro využívání geneticky modifikovaných potravin mnohem benevolentnější než v Evropě.

Nová rajčata mají i delší trvanlivost. Farmáři mají zájem

V roce 2013 zveřejnili další studii se zjištěním, že fialová rajčata mají oproti červeným dvakrát tak dlouhou trvanlivost. A ještě ten samý rok z nich začali vyrábět v Kanadě i džus. Jeho produkce sloužila k získání pozornosti investorů, ale i prvních zkušeností se schvalováním patřičných úřadů.

„V Kanadě regulují prodej, ale nikoli technologii, která se k tomu používá. Takže pod dohledem jsou zdravotní benefity vysokého obsahu antokyanu, a nikoli fakt, že jsou rajčata geneticky upravená,“ vysvětluje Martinová.

Zářijové schválení amerického ministerstva zemědělství je tak velkým krokem vpřed nejenom pro fialová rajčata, ale i geneticky modifikované potraviny obecně. Vědcům prý zbývá ještě získat certifikát také od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a produkt komercializovat. K proniknutí na trh už Martinová založila i společnost Norfolk Plant Sciences. Stovky Američanů už podle ní projevili zájem novinku pěstovat.

Není to zase tak něco nového. Na šlechtění jsou lidé přitom zvyklí

Genetické upravování potravin není přitom v dnešní době žádný nový pojem. Mutace se dějí v přírodě i přirozeně a jsou klíčové při adaptaci organismů na probíhající změny prostředí.

Farmáři se snaží vlastnosti plodin zlepšit klasickým šlechtěním, tak se do obchodů dostaly například i bezsemenné hrozny a melouny. Tento tradiční proces ale může trvat generace a dodnes zlepšoval hlavně vlastnosti plodin k pěstování. Zato inženýrství jako u fialových rajčat cílí i na zlepšení vlivu na zdraví spotřebitele.

„Budoucností zemědělství vždycky byla genetika. A pokrokem vpřed, věřím tomu, budou produkty jako tento, které nejenže budeme nabízet jako hotové udržitelné produkty, ale dostaneme je i na další úroveň a ještě zlepšíme,“ doplnil kanadský farmář se zkušenostmi s fialovými rajčaty Dean Tiessen.

Tradičním šlechtěním už se zemědělci neúspěšně pokoušeli vypěstovat například i pšenici s vysokým obsahem železa. A to je právě třeba jedna z další z plodin, na kterou se britské John Innes Centre také zaměřilo a tento měsíc končí třetí a poslední fáze jejího testování. Poté vědci budou rovněž usilovat o její schválení úřady a rozšíření do farem a ke spotřebitelům.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Genetické inženýrství
John Innes Centre
Norfolk Plant Sciences

Doporučované