Poslanec Rajchl se sousedy oplotil sad. Nové boudy už řeší úřad

Tomu území se přezdívá Vackův sad nebo Třešňovka – a to kvůli třešním, které zde rostou. Na jih od sídlišť Bohnic, na západ od Kobylis a na sever od husté zástavby Holešovic se na území pražské Troji rozkládá široká zelená plocha několika sadů a zahrad, která dnes z většiny volně zarůstá.

Třešňovka patří do přírodního parku Drahaň-Troja, v blízkém okolí pak lze narazit na přírodní památky Velká skála, Havránka nebo Trojská.

Jenže v posledních měsících se místo k údivu zdejších lidí proměňuje. Část stromů zmizela, podél několika pozemků různých vlastníků zde z obou stran úzké silnice vyrostly zelené pletivové ploty. A na dvou parcelách vlastníci nechali smontovat drobné černé kovové stavby vzdáleně připomínající zahradní domky.

Mezi majitele pozemků přitom patří i známá jména. Například firma XALU, s. r. o., ve které je jednatelem poslanec za SPD Jindřich Rajchl. Nebo místní podnikatel a někdejší trojský zastupitel za TOP 09 Karel Němeček.

Místní se nyní ptají, co s Třešňovkou bude. Některým vadí narušení rázu místa a bojí se, že majitelé plánují pozemky přeměnit na stavební. „Stav, který zde teď nastal, může zdecimovat celou lokalitu, pokud dojde k dalšímu kácení,“ míní Michal Kalina (8žije a Praha Sobě), člen komise pro životní prostředí Prahy 8.

Majitelé ale tvrdí, že chtějí místní sad obnovit a výstavbu nechystají. Postupem se zabývá úřad Prahy 7.

Podle Karla Němečka se vlastníci společně dohodli na obnově sadu, a proto pozemky oplotili. „Postupně se tam dávají nové sazenice a nějaké zázemí ve formě skladu pro sazenice a zahradní techniku. Bylo to velmi zpustlé, protože od komunistů se o ty sady nikdo nestaral. Mezi třešněmi se udělaly nálety křovisek, takže to se teď vykácí a vysadí se nové sazenice,“ popisuje.

Podle něj bylo místo dříve nebezpečné a v okolí se zdržovali bezdomovci. Připomíná, že nedaleko odsud došlo v roce 2011 k vraždě devítileté Anny J.

I podle majitele dalšího z pozemků Václava Jarolímka je v místě problém s lidmi bez domova a drogově závislými, kteří na pozemcích zanechávají nepořádek.

Dodává ale, že na parcele, kterou vlastní od devadesátých let, původně zamýšlel stavět. O této možnosti jednal i s městem, nakonec se ale i přes původní příslib možnost zástavby do Metropolitního plánu nedostala.

„Území je dlouhodobě zanedbané, jsou tam všude nějaká smetiště. Chtěli jsme tam postavit pár domků, prostředí zkulturnit. Ne nějaké sídliště, ale rozumnou rozptýlenou zástavbu,“ říká.

Redakce Seznam Zpráv se snažila kontaktovat i poslance Rajchla, který působí ve firmě XALU jako jednatel a jeho manželka jako jediný společník. Právě na jejich pozemku stojí druhá montovaná bouda. Na opakované telefonní volání ani zaslané SMS zprávy ale nereagoval. Reportéři poté požádali o zprostředkování vyjádření mluvčí SPD Lenku Čejkovou. „Pan Rajchl se k této záležitosti nebude vyjadřovat, děkujeme za pochopení,“ sdělila následně.

Proti oplocení pozemků a potenciální stavbě protestuje třeba spolek Proti plotu. Ten vznikl v roce 2011 jako reakce na uzavření a oplocení části blízkého areálu Botanické zahrady hlavního města Prahy, v posledních letech upozorňuje na zvýšený zájem developerů o zastavování některých ploch v Troji. Nedaleko Třešňovky má svou vilu například i developer Luděk Sekyra.

„Pokud jde o oplocování pozemků v sadu při ulici Pod Havránkou, oplocování a výstavba přístřešků podle nás narušuje krajinný ráz lokality. Zároveň došlo k pokácení části starých třešní v sadu, které sice často již dožívají, z hlediska přírody jsou ale právě tyto trouchnivějící stromy významným biotopem pro vzácné druhy hmyzu,“ uvedl ve vyjádření spolku jeho předseda Petr Kalla.

„Je to ojedinělá, unikátní lokalita. Třešňovka výrazně přispívá k ochlazování města, to si každý může vyzkoušet teď během letních měsíců. Když sem přijdete, tak je tady výrazně nižší teplota než kolem. Doteď byly pozemky veřejně přístupné, nikomu to nevadilo, nevím o tom, že by se přímo tady vyskytly nějaké problémy. Pohybovala se tu volně zvířata. A najednou je tady plot, který má několik set metrů,“ dodává Michal Kalina.

Situací na místě už se zabývají i městské úřady Prahy 8 a Prahy 7. Ten zjišťuje, zda boudy stojí na místě legálně. „Stavební úřad Prahy 7 se aktuálně zabývá uvedenými stavbami. V současné době prověřuje, zda objekty nespadají do kategorie přístřešků do 40 m2 uvedených v příloze č. 1 stavebního zákona. Na základě provedených zjištění bude stavební úřad dále postupovat v souladu se stavebním zákonem a správním řádem,“ uvedl mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš.

Němeček říká, že nyní čeká na dodatečné povolení. „Je to montovaná stavba, ale i ta vyžaduje povolení. Na to běží stavební řízení. Původně jsme mysleli, že to bude stavba typu přístřešek, která nevyžaduje stavební povolení, a nakonec se ukázalo, že vyžaduje,“ dodává.

K oplocení úřady obou městských částí uvedly, že na výšku neměří více než dva metry, a povolení tedy nepotřebuje.

Co se týče kácení, Němeček si u úřadu Troji požádal o povolení, které získal. V případě pozemku Rajchlových dle referenta životního prostředí městské části Milana Novotného povolení nebylo potřeba, protože jejich pozemek je v územním plánu vedený jako zahrada a kácení se dotklo pouze ovocných stromů či náletových dřevin.

Některé dosud nestavební pozemky v okolí nově schválený Metropolitní plán Prahy přeměňuje na stavební. Těch zmíněných se to netýká. Kalina a Kalla se ale obávají, že oplocením a umístěním drobných staveb si vlastníci vytvářejí podmínky pro to, aby jejich pozemky úřady snáze uznaly jako stavební.

„Jde o takovou salámovou metodu. Obávám se, že až se za pár let bude aktualizovat Metropolitní plán a někdo přijde s návrhem, že tady jsou parcely, které jsou dnes nestavební, ale jsou už pět let oplocené a mají tam nějaké plechové stavby, tak to povede k tomu, že město změní územní plán,“ vysvětluje Kalina s tím, že k podobným snahám mělo v okolí dojít už dříve.

Jenže majitel jednoho z pozemků Karel Němeček odmítá, že by se na místě chystala výstavba. „Nedávno vyšel nový Metropolitní plán, ten tady počítá jen se zelení, takže tady žádná výstavba nebude,“ říká.

„Teď se musíme dohodnout, co s tím prostorem dál. Současný stav není dobrý, bylo by správné se domluvit s městem na něčem, co má pro všechny význam,“ míní majitel jednoho z pozemků Václav Jarolímek.

S přispěním Barbory Doubravové.