Zmizely cetky i věčný neduh. První dojem z Karlštejna je lepší, věří kastelán

„Byl to docela výšlap, ale vlastně se mi to líbí. Člověk si pak více připadá, že si tu krásu zaslouží,“ směje se asi pětatřicetiletá Američanka Janet, která právě s manželem Brandonem a dvěma malými dětmi vstoupila na nádvoří hradu Karlštejn.

Na tváři má radostný výraz, je ale jasné, že nejde pouze o zdvořilostní „americký“ úsměv. Rodina je z gotického hradu upřímně nadšená. „Je to úžasné, nic tak starého doma v Minnesotě nemáme. Ve Spojených státech jsme rádi, když vidíme sto let starou budovu,“ říká Janet.

Než se sem ale dostala, musela nejdříve s rodinou dojet vlakem z Prahy na místní nádraží a poté vyrazit na zhruba půlhodinovou cestu vesnicí.

Dostat se od auta či vlaku k vysněné památce nemusí být v Česku nic jednoduchého ani příjemného. Strasti turistů redakce mapovala v letním seriálu První dojem. Letos na něj navázala – a úvodní díl se zaměřuje právě na Karlštejn.

Podle Američanky Janet byla cesta z nádraží na hrad jasná a bezproblémová, reportér Seznam Zpráv se o tom vyrazil přesvědčit.

Začínáme právě u nádraží, ke kterému zrovna v páteční odpoledne přijíždí vlak. Z něj vyskakuje několik turistů, kteří míří přes koleje směrem ke vkusně opravené nádražní budově se světlou fasádou. Nádraží je v dobrém stavu, na rozdíl od některých jiných v malých obcích má stále otevřenou čekárnu, kde si lze u přepážky zakoupit lístek, či veřejné toalety.

S následnou orientací není problém. Zhruba 15 turistů z vlaku včetně cizinců si hned u nádraží všímá ukazatele a velké mapy, které jim naznačují směr k hradu.

Další kroky pak kolem prvních restaurací vedou pár minut přes vesnici k přejezdu, kde je již návštěvníkům jasné, že se blíží k turistickému centru. Do nosu je trefí několik poutačů upozorňujících na hotely či restaurace a také tentokrát mírně nepřehledný ukazatel s celkem 12 šipkami, které turisty navádí nejen k hradu, ale i do stavebnin nebo na golf.

I zde se přes shluk šipek návštěvníci snadno orientují a přecházejí k mostu přes Berounku. Právě za ním se donedávna nacházel jeden z rébusů pro přijíždějící turisty. Mezi mostem a začátkem historické části vesnice zde zcela chyběl chodník. Davy turistů tak musely přecházet po okraji frekventované silnice. Následně jim ještě cestu zahradila trafostanice – a návštěvníci tak museli na pár metrů vstoupit přímo do vozovky.

To se ale změnilo. Od letošního května je na místě nový chodník, díky kterému se dá tento úsek konečně překonat zcela bezpečně. „Tento chodník byl dlouhá léta hodně potřebný z důvodu bezpečnosti chodců pohybujících se po vozovce,“ říká k tomu starosta městyse Josef Čvančara.

Po překonání cesty vstoupí turisté na ulici vedoucí kolem kostela sv. Palmacia. Odtud až nahoru k hradu vede pěší zóna. Řidiči se sem dostanou jen s udělenou výjimkou – tu dostávají kromě obyvatel třeba registrovaní hosté hotelů nebo zásobování, nikoli ale běžní turisté. Omezení platí i pro cyklisty, kteří by měli při cestě přes městys své kolo vést.

Přesto úřad v poslední době musí řešit, že lidé toto nařízení porušují. „Společně s policií řešíme množící se případy neukázněných řidičů při vjezdu na pěší zónu nebo porušování rychlosti při průjezdu obcí,“ říká starosta Čvančara.

Po vstupu do pěší zóny se před turisty otevře známý pohled na hrad čnící na skále nad krajinou. Užívají si ho třeba další Američané – mladí kamarádi ze Středozápadu USA Savannah, Gretchen a Andrew. „Vystoupili jsme z vlaku o zastávku dříve a na hodinu jsme se prošli přes pole. Jít do kopce a vidět v dálce hrad bylo opravdu krásné,“ říká Andrew.

Právě toto si turisté jako „první dojem“ z Karlštejna zapamatují nejčastěji, potvrzuje kastelán Lukáš Kunst. „Entrée hradu je naprosto famózní, poloha úchvatná. A musíme se společně starat o to, aby tento genius loci zůstal,“ podotýká.

Sedmačtyřicetiletý Kunst je kastelánem od roku 2019. A hodnotí, že za tu dobu se na Karlštejně a v jeho blízkém okolí leccos změnilo. V minulosti se například kriticky vyjadřoval k tomu, jak na turisty působí průchod městysem. A to kvůli množství stánků se zbožím pro turisty, které se často nijak nevztahují k místní tradicí. Třeba trika s humornými nápisy nebo hračky dovážené z Asie.

Některé obchody dokonce prodávaly beranice se sovětskými symboly nebo busty diktátora Josifa Stalina. S tím také souvisel reklamní a vizuální smog.

Ve srovnání s minulými lety je těchto stánků na Karlštejně méně. To potvrzuje i jedna z místních obyvatelek, která nesdělila své jméno. „Stánky se docela ruší, ubylo jich. Ale když jdete tam nahoru, tak tam pořád jsou takové ty cetky,“ popisuje.

I tak si někteří turisté hledají alternativní cesty, jak se vesnici vyhnout. „Příliš se nám to nelíbí, i proto jsme si zvykli chodit na hrad z druhé strany přes les. Kdo nechce reklamy, může tudy,“ sděluje reportérovi muž kolem pětatřicítky, který v parném dni vyrazil na Karlštejn s malým dítětem a psem.

„Většina stánků už svůj sortiment obměnila. Ruské čepice a bábušky jsou již neprodejné. Bohužel na soukromém pozemku nemůžeme ovlivňovat, jaké zboží se prodává. Tyto stánky s neatraktivními předměty se postupně vytrácejí,“ popisuje současnou situaci starosta městyse Karlštejn Josef Čvančara.

„Nabídka těch příšerných suvenýrů se umírnila. Je to částečně dáno tím, že některé z těchto subjektů zavřely po covidu. Změnil se i sortiment. Jsme v tržním prostředí, chápu to, ale mám zpětnou vazbu od turistů, kteří právě toto nejčastěji kritizují,“ říká kastelán. Chválí si také, že se v posledních letech zlepšila i spolupráce mezi „podhradím“ a hradem – tedy mezi kastelánem a představiteli městyse.

Záhy ale dodává, že stoprocentně spokojený není ani se stavem samotného hradu – ačkoli jde o věci, které běžný návštěvník spíš přejde. „Dlouhodobě je horší vizuální stav hradu, jsou popadané omítky. Náklady jsou tak obrovské, že i přes naše snahy jsou možnosti velmi limitované. Uvědomujeme si to, péče o objekt je ale náročná a sehnat peníze ze státního rozpočtu je velmi obtížné,“ líčí Kunst.

Přesto se leccos povedlo – nově je třeba opravena střecha purkrabství, v blízké době čekají úpravy Mariánskou věž.

Převážně zahraniční turisté se ale na dotaz reportéra na možné neduhy cesty na Karlštejn tváří spíše nechápavě. „Ničeho jsme si nevšimli, vše bylo skvělé,“ zmiňuje třeba Janet z Minnesoty.

Přestože Karlštejn patří k nejvěhlasnějším českým památkám a reportér jej navštívil v pátek na začátku turistické sezony, na davy zde nenarazil. To si někteří turisté chválili, jiní by ale uvítali „živější“ atmosféru. „Bylo to tady mrtvé. Když to porovnám s jinými místy, je tady málo lidí. Ale možná je to vedrem,“ míní například průvodkyně Zdena z Bratislavy.

To potvrzuje i kastelán Kunst. „Podívám se ven, krásné počasí, a vesnice je prázdná,“ říká.

Před vypuknutím covidové pandemie v roce 2020 za rok navštívilo Karlštejn i více než 200 tisíc lidí. Pak ale přišel výrazný propad a ani po letech návštěvnost těchto čísel nedosahuje. „Loni přišlo 157 tisíc návštěvníků. Letos zatím evidujeme meziroční mírný pokles. Odhaduji ale, že to nakonec dopadne zhruba stejně jako v minulém roce,“ míní Kunst.

Čísla tak podle něj vyvrací zažitou představu, že je tato významná památka přeplněna turisty. „Jsem alergický na slovo overturismus. Nic takovým dnes Karlštejn netrpí. Možná tady byl v 90. letech, ale už dávno není. Lidé už si nešlapají po hlavách jako dříve, kdy byla fronta na vstupenky přes celé nádvoří,“ popisuje kastelán.

Podle něj to může souviset třeba se změnou toho, jak lidé tráví svůj volný čas. „Generace, jako byli moji prarodiče, kteří vzali děti na hrady a zámky, když byli rodiče v práci, už pomalu vymírá. I kvůli technologiím se to mění,“ myslí si Lukáš Kunst.

Dodává ale, že pro hrad samotný je to dobře – méně turistů znamená menší opotřebovávání citlivé staré památky, která v době návalů často trpěla. I tak je podle něj hrad třeba dále prezentovat lidem, aby si sem našli cestu.

V posledních letech tak hrad začal nabízet okruhy po kaplích večerního Karlštejna nebo kompletní prohlídku v doprovodu kastelána. „Platí, že běžné prohlídky nejsou přecpané, snažíme se ale nabízet i okruhy pro úzký počet osob. Jsou určeny zájemcům o individuální přístup a tomu odpovídá také cena,“ říká Kunst.

I když se zážitky z návštěvy Karlštejna v průběhu let mění, nefalšované nadšení zámořských turistů nad představou českého středověku zůstává. „Představ si, že jsi pán hradu a tamhle na kopci vidíš, jak na tebe míří katapult,“ říká kamarádkám mladý Američan, když z hradeb shlíží do údolí. „To muselo být šílené.“