Článek
Průchod nádražím je pro většinu turistů mířících do moravské metropole tím prvním, co z ní zakusí. Cestující, kteří se vydají do Brna, z nádraží příliš nadšení nejsou. Pro velkou část z nich zkrátka jen zapadne do pozadí. Vnější zdi posprejované graffiti, neudržovaná starší část budovy, občasná špína i místní individua se tak stávají jen součástí okolního šumu.
Hlavní budově nádraží se velká část cestujících po výstupu z vlaku úplně vyhne, podchod vedoucí pod nádražím v jednom směru končí až na zastávce tramvají, druhý směr vede v současnosti přímo na staveniště. Tam, kde dříve býval obchodní dům Prior, teď turisté narazí jen na plot a stručné značení.
Nádraží druhého největšího českého města je i ve všední prázdninový den plné lidí, turisté s kufry a krosnami většinou cílevědomě míří rovnou na zastávku tramvaje, kterou najdou hned naproti vchodu. Odtud se dostanou do většiny částí města. Dopravu si pochvaluje třeba David ze španělského Madridu, který do Brna společně s Dylanem přijel na dva dny. „Bylo snadné se odsud kamkoliv dostat, měli jsme navíc blízko ubytování, takže nebyl problém všechno najít,“ popisuje.
S vizuální stránkou už je to na nádraží o něco horší. Části perónů nejsou kdovíjak uklizené, zdi by si často zasloužily opravu a nejlépe tak na nástupišti vypadají výdejní boxy, kterých je zde dohromady téměř deset. Ne nadarmo bylo nádraží před čtyřmi lety součástí komentované prohlídky s názvem „Nejhnusnější místa v Brně“, kterou uspořádalo místní turistické informační centrum.
Seriál Seznam Zpráv První dojem.
Seriál reportáží popisující autentické postřehy turistů v okamžiku, kdy poprvé navštíví některé z českých měst. Co je dokáže v Telči, Karlových Varech či Praze nadchnout, co překvapit či zaskočit? A co se má změnit, aby si města vylepšila vlastní „první dojem“?
To hlavní, čeho si na nádraží a v jeho okolí všímají i turisté, jsou lidé bez domova. I dnes v podchodu atmosféru doplňuje jako obvykle různě kvalitní zpěv a hra na hudební nástroje, především je ale v prostorách nádraží slyšet hlasitý kašel a křik.
„Kolem nádraží je hodně takových podezřelých lidí, kteří jsou navíc dost hlasití, tak to nebylo zrovna příjemné,“ říká rozladěně Wehha z Belgie. Skupinka turistů z různých koutů světa, která sedí na podlaze hlavního nádraží kolem něj, přitom přikyvuje. „Bylo to trochu děsivé,“ potvrzuje další z nich.
Samotné nádraží je ale podle Wehhy bez větších problémů. „Je to tady v pohodě, nic speciálního. Vypadá to tady přesně tak, jak by člověk čekal,“ doplňuje Wehha.
Má to zvláštní jiskru
Úschovna zavazadel na nádraží je dlouhou chvíli obklopená náporem turistů, kteří sem přijeli na jednodenní zájezd. O prvním dojmu z místa mají zřejmě jasno. „To je ale díra,“ zazní od jednoho z nich při cestě před nádraží. Tam už se skupiny ujme průvodkyně. Oblast hlavního nádraží uvádí výmluvně. „Je to tady takové ghetto. My půjdeme raději do centra,“ říká s úsměvem. Turisté se tomu zasmějí.
I zde ovšem záleží na úhlu pohledu. Pro dvojici Dylana a Davida bylo brněnské nádraží naopak příjemným překvapením. „Cítíme se tady bezpečně, není to tady nějak moc špinavé, bylo snadné se kamkoliv dostat a lidé tady byli milí,“ chválí David.
Jde podle nich především o očekávání. „Člověk při cestování nic moc lepšího nečeká, tady je to jenom staré, ale jinak v pořádku. Tohle místo má takovou zvláštní jiskru,“ říká David. „To byste měl vidět nádraží v Madridu, to je teprve něco,“ doplňuje Dylan se smíchem.
Budova z konce třicátých let devatenáctého století byla na začátku minulého století přestavěna do secesního stylu, svou původní krásu si nádraží místy udržuje. V interiéru především při pohledu nahoru, tam, kam lidé nedosáhnou.
Jak už se ovšem ví, během dalších let by staré nádraží mělo nahradit nové, jen o malý kus jižněji, a stará budova se tak využije jinak, třeba jako muzeum nebo obchodní centrum. Rozhodnou o tom České dráhy, které budovu vlastní.
Nové nádraží za deset let
V plánované nové čtvrti Trnitá má stavba nového nádraží začít v roce 2028, hotové pak má být v roce 2035. Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy zatím projekt nenarazil na takové komplikace, aby se musel začátek stavby posunout. „Zahájení prací nadále předpokládáme v roce 2028,“ uvedl Gavenda.
Nádraží za 73 miliard bude napojené na vysokorychlostní tratě, tramvaje, autobusy a podzemní dráhu. Novou vstupní halu navrhne nizozemský ateliér, který navrhl například projekt Rotterdamského nádraží nebo rekonstrukci toho v Amsterodamu.
Vizualizace plánované hlavní budovy nového brněnského nádraží.
Letos Správa železnic plánuje vypsat zakázky na dokumentaci pro povolení stavby. Proces bude probíhat po částech, a to Černovice, Židenice, Heršpice a osobní nádraží. Uskuteční se také inženýrsko-geologický průzkum.
„Paralelně s tím probíhá zpracování dokumentace EIA,“ doplnil Gavenda. EIA označuje vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí, kvůli čemuž je v projektu zahrnutý také park, stromořadí nebo fotovoltaické články na střechách.
Metro (ne)bude
Zásadní podmínkou pro vznik nového nádraží je dostavba protipovodňových opatření, místo, kde vyroste nová čtvrť Trnitá a s ní i nádraží, totiž leží v záplavové zóně. Po dokončení sousední náplavky se teď město chystá budovat i na této části Svratky, aby nové nádraží neskončilo pod vodou.
Teprve na konci července zároveň město rozhodlo o tom, jakou podobu bude mít plánovaná podzemní dráha, která je také součástí projektu. Ze zvažovaných variant radní zvolili podzemní vlak, který bude obsluhovat i oblast kolem města. Na jihu pojede směrem do Chrlic, na severu do Tišnova.
Podzemní dráha by měla především ulevit povrchové dopravě, která je nyní přetížená v dopravní špičce. Pomoci by měla obzvlášť tramvajovým linkám mezi severem a jihem města, kde jsou již kapacity na hraně.
