Článek
Když ukrajinská policie v polovině června zastavila v kyjevské čtvrti Desňanský rajón jednoho muže kvůli rychlosti, neskončilo to rutinní kontrolou dokladů. Muž se podle policie pokusil utéct. Strážnici pak zjistili, že řidič se vyhýbá mobilizaci.
Kolem dodávky se během několika minut shromáždily desítky lidí, kteří se snažili jeho odvozu zabránit. Policie na místo vyslala řadu hlídek, použila slzný plyn, protože lidé na místě se podle ní chovali násilně. Po zadržení byl muž předán náborovému centru.
Incident se stal jedním z viditelných projevů rostoucího napětí kolem ukrajinské mobilizace. Nešlo o ojedinělý případ.
Získat nové vojáky je stále těžší
V posledních měsících se objevila řada konflitků mezi náborovými pracovníky a muži podléhajícími mobilizaci – od potyček na ulicích přes snahy kolemjdoucích zabránit odvozům až po fyzická napadení zaměstnanců náborových center.
Část veřejnosti náboráře stále častěji vnímá jako represivní složku. „Mobilizace zesílila, což vedlo k nárůstu vnitropolitického tlaku,“ komentuje situaci pro Seznam Zprávy analytik ukrajinského deníku The Kyiv Independent Mykolaj Suchyj s tím, že problém s lidskými zdroji je pro Ukrajinu jednou z nejvážnějších vojenských i společenských výzev.
Ruská mobilizace:
Počet útoků na náborové pracovníky, z nichž mnozí jsou bývalí vojáci z fronty přeřazení po zranění do náborových jednotek, výrazně vzrostl: z pěti případů v roce 2022 na 341 v roce 2025. Jen za první čtyři měsíce roku 2026 bylo podle údajů národní policie zaznamenáno 118 takových incidentů.
Během celé války došlo také ke třem případům zabití náborových pracovníků, včetně letošního incidentu, kdy muž ve Lvově smrtelně bodl 52letého příslušníka služby do krku.
Ukrajinské úřady část incidentů vyšetřují a v některých případech přiznaly pochybení jednotlivých pracovníků. Zároveň upozorňují, že část virálních záběrů je vytržena z kontextu nebo využívána v ruských dezinformačních kampaních.
Přesto podobné příběhy ilustrují problém, se kterým se Ukrajina po více než čtyřech letech války stále potýká: Armáda potřebuje doplňovat stavy, zatímco získávání nových vojáků je stále obtížnější a mobilizace se stává jedním z nejkontroverznějších témat v zemi.
Polovičaté reformy
„Je to vážný problém a musíme ho naléhavě řešit. Systém mobilizace musí projít radikálními změnami,“ říká pro Seznam Zprávy vojenský stratég Valerij Borovyk a dodává, že bez zásadních úprav bude systém dlouhodobě neudržitelný.
K reformám sice pod vedením nového ministra obrany Mychajla Fedorova došlo – ministerstvo je v polovině června představilo veřejnosti –, ale v praxi se ukazuje, že nenaplnily původní očekávání a řada problémů v systému vojenské služby přetrvává.
Reformy ukrajinské armády
Ukrajinské ministerstvo obrany spouští rozsáhlou reformu vojenské služby. Ta zavádí pevně stanovené délky kontraktů, vyšší a diferencované platy podle rizika služby a garantované dočasné propuštění ze služby po skončení kontraktu.
Součástí změn je také automatické schvalování žádostí o přeložení přes systém Army+, jednodušší návrat do služby po absenci bez povolení a nový motivační systém odměňování pro bojové jednotky.
Zvlášť jsou nastaveny kontrakty pro různé typy služby:
- Pěchota a útočné jednotky: kontrakty na šest až 14 měsíců s výrazně vyššími odměnami, včetně bonusů za bojové operace.
- Specialisté (drony, elektronický boj, dělostřelectvo): kontrakty na 24 měsíců s nižší, ale stabilní mzdou a bonusy podle nasazení.
Podle ministerstva má reforma posílit důvěru v armádu, stabilizovat personál a zajistit udržitelnost bojových jednotek na frontě.
Jak upozorňuje pro Seznam Zprávy voják ukrajinského pluku Azov, který si přál zůstat v anonymitě, stát se na papíře snažil řešit nedostatek vojáků hlavně „zjemněním vstupu“ do armády – tedy novými smlouvami a vyššími platy.
Paradoxem však podle něj je, že tato opatření míří především na nové nebo odcházející vojáky, zatímco neřeší klíčový problém dlouhodobé služby – tedy podmínky a motivaci těch, kteří v armádě zůstávají už delší dobu.
„Mezi tím, co reformy slibují na papíře, a tím, co vojáci skutečně zažívají v praxi, se stále zvětšuje propast,“ uvedl ukrajinský voják.
Podobně se pro deník The Kyiv Independent vyjádřil také operátor dronů Oleksandr: „Zdá se, že ti, kteří v armádě zůstávají, čelí stále většímu utahování šroubů a čím déle slouží, tím horší mají podmínky ve srovnání s nově příchozími,“ uvedl.
Deník Ukrajinska pravda oslovil zhruba 30 vojáků z různých jednotek a na různých pozicích, aby zjistil jejich pohled na návrhy ministerstva obrany. Přestože někteří připouštějí, že opatření představují krok správným směrem a v roce 2024 by reforma byla pravděpodobně přijata velmi pozitivně, většina oslovených je hodnotí výrazně kritičtěji.
Jeden z vojáků například nové návrhy označil za „nikoli reformu, ale pouze iluzorní šestiměsíční úlevu“. Další uvedl, že ve dvanáctém roce války působí nabídka státu „sloužit ještě o něco déle“ spíše jako urážka než uznání dosavadní služby. Podle řady oslovených je totiž hlavním požadavkem vojáků alespoň částečná demobilizace, nikoli prodlužování služby v jiné podobě.
O něco střízlivější pohled redakci Seznam Zpráv nabízí vojenský analytik Mykolaj Suchyj. Podle něj jsou navrhované změny „krokem správným směrem“, jejich zavedení však bude pravděpodobně obtížné a reforma podle něj stále zdaleka neřeší všechny problémy, s nimiž se ukrajinská armáda potýká.
Fyzické i psychické vyčerpání
Průzkumy mezi ukrajinskými vojáky opakovaně ukazují výraznou míru únavy a nespokojenosti, přičemž dlouhodobá služba bez jasné rotace patří mezi nejčastěji uváděné problémy na frontě.
Již v roce 2024 upozorňoval deník The Washington Post na „kritický nedostatek pěchoty“ a rostoucí vyčerpání jednotek, které jsou kvůli nedostatku personálu nasazovány, aniž by je někdo včas a na odpovídající dobu vystřídal, což podle vojáků vede k poklesu morálky a fyzickému i psychickému vyčerpání.
Podle analýzy polského think-tanku OSW se tento problém dále prohluboval i v roce 2025. Mnoho vojáků slouží nepřetržitě od začátku invaze v roce 2022 a absence rotací vedla k výraznému fyzickému i psychickému vyčerpání jednotek.
V některých případech přitom vojáci zůstávají na pozicích celé měsíce, někdy i déle než rok.
Nedávná zjištění ukazují, že po přibližně 40 dnech na frontě se u části vojáků objevuje apatie a pokles motivace, přičemž dlouhodobé nasazení bez rotace je považováno za jeden z hlavních faktorů zhoršující se morálky.
„Ačkoli jde v dlouhé válce o přirozený vývoj, lidé stále více očekávají profesionálně fungující armádu. Chtějí kompetentní velitele, kteří chrání své podřízené, pozice odpovídající jejich dovednostem a zájmům a jasné sociální záruky pro své rodiny,“ vysvětluje předseda think-tanku Ukrainian Security and Cooperation Center Serhij Kuzan.
Právě taková proměna se od nového ministra obrany Fedorova očekávala, jak Seznam Zprávy připomínaly už krátce po jeho nástupu. „Byl povolán proto, aby data využil k efektivnější mobilizaci a k lepším výsledkům na bojišti,“ řekl tehdy analytik Mykolaj Suchyj.
Fedorov se stal ministrem obrany v lednu jako už čtvrtý v pořadí od začátku ruské invaze v únoru 2022. Do funkce přišel s pověstí člověka z technologického prostředí, který má armádu zrychlit a zmodernizovat – hlavně v oblasti dronů a raket, kde Ukrajina vsadila na inovace jako způsob, jak vyrovnat ruskou převahu.
Postupně se ale ukazuje, že rozsah tohoto úkolu naráží i na finanční limity. Sám Fedorov říká, že Ukrajina nemá dost prostředků na to, aby dokázala celý systém proměnit tak rychle, jak by bylo potřeba.
„Ve válce technologií vidíte, jak rychle můžete změnit průběh konfliktu. Všechno závisí na rychlosti financování a na našich krocích,“ uvedl Fedorov v rozhovoru pro server Politico a dodal: „Ukrajina chrání celou Evropu před Rusy.“
V tomto kontextu se podle zdrojů deníku Ukrajinska pravda zároveň mění i pohled okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Fedorov je stále vnímán jako hlavní tvář modernizace armády, ale tým hlavy státu je zároveň opatrný. Pokud by reformy narazily nebo vyvolaly vážné problémy uvnitř systému, Zelenskyj se od nich podle těchto zdrojů může začít politicky distancovat.
