Ani zlatá vana nejspíš nepomůže. Slováci hlasují o doživotní rentě pro Fica

Poslední dny před referendem mimoparlamentní strana Demokrati bývalého ministra obrany Jaroslava Nadě objíždí města se zlatou vanou na korbě auta. Má jít o napodobeninu vany z luxusního hotelu ve Vietnamu, kde se Robert Fico zastavil po cestě za ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Vánoce před dvěma lety.

Auto po cestě každých pár kilometrů míjí billboardy s nápisem „Do psej matere s Ficovou rentou“. Obě věci mají symbolizovat údajné papalášství čtvrté vlády Roberta Fica, vysvětluje Naď.

„My platíme vyšší daně a oni si za to kupují zlaté vany,“ tvrdí politik strany, která by v současnosti podle průzkumů měla šanci vstoupit do slovenského parlamentu.

V sobotu budou Slováci ve volebních místnostech rozhodovat o zrušení doživotní renty pro premiéra a o obnovení Úřadu speciální prokuratury a Národní kriminální agentury, kterou na začátku volebního období zrušila vládní koalice stran Směr, Hlas a SNS.

Třetí otázku o předčasných volbách prezident Peter Pellegrini označil za protiústavní a voličům ji nepředložil.

Hlasování nejspíš nebude úspěšné. Aby prošlo, je potřeba účast nejméně poloviny oprávněných voličů. K desátému referendu v historii novodobého Slovenska se ale podle průzkumu Ipsos pro Denník N chystá přibližně čtvrtina voličů.

Změna není vyloučená, byť je nepravděpodobná. „K tomu může přispět dovolenkové období, počasí nebo například postoj politických stran a osobností k tomuto referendu – zda budou k účasti na něm vybízet, nebo naopak od ní odrazovat a demobilizovat své elektoráty,“ poznamenal Roman Pudmarčík z Ipsosu.

„Podpisy jsme začali sbírat 1. října 2024,“ vzpomíná Jaroslav Naď pro Seznam Zprávy. Nakonec jich Demokrati pod petici potřebnou k vypsání referenda nasbírali přes 384 tisíc. Přesto ani iniciátor pár dní před konáním nepočítá s jeho úspěchem.

Poslední referendum na Slovensku organizoval Směr, tehdy bylo cílem Roberta Fica dosáhnout milionové účasti. Stejný milník by potěšil i Nadě, ale neočekává to. Největší vinu připisuje prezidentu Pellegrinimu, vyčítá mu, že se kvůli odmítnuté otázce na předčasné volby neobrátil na Ústavní soud.

Naďovi ale chybí i větší podpora od představitelů opozičních stran. „Podpořili nás přímo jen Progresivní Slovensko a Maďarská aliance,“ pokračuje Naď. V případě Maďarské aliance šlo o podporu kroků proti vládě Roberta Fica, v případě Progresivního Slovenska hovoří lídr Demokratů o dohodě. „My podporujeme některé aktivity jim, oni některé nám,“ dodává.

Že by se však díky tomu rýsovala dohoda i na společné kandidátce do dalších parlamentních voleb, o níž se poslední měsíce spekuluje, odmítá.

Zatímco z voličů Demokratů chtějí přijít referendum podpořit tři čtvrtiny lidí, u ostatních voličů opozičních stran je to maximálně polovina příznivců.

Za drahý průzkum veřejného mínění označil sobotní referendum předseda koaličního Hlasu a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. „Vážím si institutu referenda, nikdy proti němu nepůjdu. Nebudu nikoho odrazovat od účasti, ale já si ho nebudu všímat,“ řekl zase ve Slovenském rozhlase premiér Robert Fico.

Na dopad referenda a mobilizační kampaně na své preference Demokrati ještě čekají. „Počkejme si na preference po kampani. Tím, že jsme měli relativně málo peněz na kampaň, tak jsme začali jen pár týdnů před referendem. Snažili jsme se to kompenzovat v regionech, na billboardech a v online prostoru. To se ještě v žádných preferencích nemohlo projevit. Co se týče nějakého nárůstu členské základny, jsme na tom dobře, měsíčně nám přibude i mimo kampaň k referendu přibližně 30 členů,“ dodává Naď.

S neúspěšností referend na Slovensku se pojí i jeden fenomén. Ti, kteří by v hlasování byli proti položené otázce, se raději referenda nezúčastní, aby tak snížili účast na referendu a tím i pravděpodobnost jeho úspěšnosti.

To také znamená, že ti, kdo přijdou, z velké části otázky uvedené v referendu podpoří. Ukazuje to i již zmíněný průzkum Ipsosu, kde by první otázku o rentě podpořilo 92 procent dotázaných, otázku o obnovení NAKA 86 procent.

Navzdory opakovaným neúspěchům referend na Slovensku politici znovu a znovu přicházejí s návrhy na jeho vyhlášení.

„Vzhledem k vysokému kvoru je prakticky nemožné, aby byly jeho výsledky platné, ale ve skutečnosti jde spíše o drahou kampaňovou zbraň. Koneckonců velkou většinu referend iniciovaly politické strany. Jiná referenda jsme měli jen dvě. Strany ho využívají k posílení své politické pozice,“ říká politický komentátor portálu Aktuality Martin Behul.

Jako příklad uvádí předchozí referendum, které inicioval Směr v roce 2023. „Referendum sice nebylo platné, ale zaznamenalo čtvrtou nejvyšší účast v historii a předznamenalo vítězství Směru ve volbách o osm měsíců později,“ tvrdí Behul.

„Důležité bylo především zmobilizovat opoziční voliče. Podobné je to i teď. Demokrati se v průzkumech preferencí pohybují na hranici volitelnosti a důležitější než výsledek referenda je pro ně to, že byli viditelní v terénu a podařilo se jim prakticky samostatně bez podpory jiných stran vybrat přes 380 tisíc podpisů. Bez ohledu na výsledek je referendum pro ně první fází předvolební kampaně,“ dodává.

Při začátku sběru podpisů naměřila agentura AKO Demokratům preference 4,7 procenta, což by na vstup do parlamentu těsně nestačilo. V posledním průzkumu z konce června to už bylo 6,2 procenta.