Článek
„Chlapci, řekněte, podepsali jste všichni kontrakt? Dobrovolně? Donutili vás?“ křičí žena ve videu pořízeném 17. června v ruském městě Penza jihovýchodně od Moskvy. Volá na skupinu mužů sedících v dodávce pod dohledem vojáků. Když chce řidič odjet, jiná žena se postaví před vůz a snaží se mu zabránit v odjezdu.
Podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) jde o autentické video zachycující část procesu, při němž jsou Rusové zadržováni, nuceni podepsat kontrakt a poté posíláni do války na Ukrajině. Týmu RFE/RL se už v červnu podařilo spojit svědky incidentu i příbuznými mužů z dodávky, kteří potvrdili, že byli zadrženi na ulici den před pořízením videa a poté donuceni kontrakt podepsat.
„Samozřejmě to všechno vypadá jako nezákonné donucování. Můj otec neměl v plánu jít do války; bavili jsme se s ním o tom,“ řekla například jedna z příbuzných. „Nevidím žádné jiné vysvětlení, proč by to měl udělat, než že jednal pod tíhou výhrůžek, násilí a tlaku,“ dodala.
Potvrzených případů už je celá řada
Tento týden médium publikovalo nový článek, který popisuje celou řadu dalších podobných případů. Jde podle něj o důkaz, že Moskva má problém sehnat dostatek vojáků pro válku s Ukrajinou.
Většina zmapovaných případů je rovněž z města Penza nebo blízkého okolí. Policie tam podle místních odchytává muž přímo na ulici a nově začala i obcházet domy a byty.
Článek zmiňuje například výpověď obyvatele Penzy Arťoma Nikolajeva, jehož 53letý příbuzný jednoho dne zmizel a rodina se po něm sháněla tři týdny, než se jim sám ozval z Rostovu na Donu na samém západě Ruska, který slouží jako přestupní stanice na frontu.
„Je samozřejmě v šoku, všichni jsme v šoku. Pro muže je nebezpečné chodit po ulicích Penzy. Nezáleží jestli jste staří, střízliví, či zda máte v pořádku dokumenty; můžou sebrat kohokoliv,“ řekl Arťom.
Týmu RFEL se kromě série případů z Penzenské oblasti (celkem jich je šest) podařilo dohledat a ověřit i jeden podobný případ z Vladivostoku a podle lidí angažujících se v ochraně lidských práv v Rusku k podobným incidentům dochází i jinde. Úřady většinou zadrží muže pod záminkou kontroly dokladů, ale pak je nutí k podpisu kontraktu.
„Lidé jsou odchytáváni přímo z ulic. Dřív se to dělo hlavně opilým, ale teď už berou muže v jakémkoliv stavu a jakéhokoliv věku. Děje se to po celé zemi,“ řekl RFEL právník zabývající problematikou, kterého článek kvůli obavám z postihu jmenuje pouze jako Valerije.
Lákání na„bezpečnou“ pozici a odměnu
Nejde o jediný signál poukazující na zvýšené úsilí Moskvy o shánění nových rekrutů. Dobře zmapovaný je také například nový systém verbování ruských studentů. Detailně to popisuje čerstvý článek BBC.
Náborová kampaň podle britské stanice začala na začátku tohoto roku a redakci se povedlo najít důkazy o jejím rozšíření na 95 univerzitách, přičemž ruské zdroje zmiňují ještě mnohem vyšší počet.
Širší schéma funguje zhruba následovně - studentům se nabízí podpis zkráceného ročního kontraktu, který slibuje zařazení do dronových jednotek. Ty jsou při náboru označovány za vysoce prestižní a bezpečné. Některé univerzity lákají i na příslib lepšího budoucího uplatnění po dokončení kontraktu či jiné benefity. Když studenti podepíší, jejich osud už leží v rukou velení.
BBC se podařilo spojit s rodinami celkem tří studentů technických oborů ve věku od 18 do 23 let. Všichni tři do několika měsíců padli v boji. Příbuzní dvou z nich uvedli, že byli převeleni ke klasické pěchotě.
Například letáky lákající studenty v Moskvě uvádějí, že za podpis ročního kontraktu mohou získat odměnu nejméně pět milionů rublů, což odpovídá zhruba 1,3 milionu korun. Podle BBC kampaň často cílí na studenty, kterým se ve škole nedaří.
Některé školy a vyučující podle svědectví na studenty přímo tlačí, aby se do programu zapojili. Bývalý zaměstnanec Dálněvýchodní federální univerzity měl vypovědět, že jeho instituci byla stanovena kvóta získat 32 zájemců měsíčně.
Rostou i odměny za podpis
Při nejmenším od začátku roku také v některých ruských oblastech dochází k značnému navyšování regionálních příspěvků k finančním bonusům za podpis kontraktu. Běžně se pohybují i v nízkých jednotkách milionů rublů, přičemž federální příspěvek je 400 tisíc rublů (asi 100 tisíc korun).
Právě na ruské poměry vysoké finanční odměny (obzvlášť v odlehlých a zaostalejších regionech) byly dlouho považovány za nejdůležitější nástroj, kterým Kreml zvládá získávat dostatek vojáků pro válku na Ukrajině, aniž by musel znovu vyhlásit mobilizaci. Částečnou mobilizaci Moskva vyhlásila v září roku 2022, čímž způsobila velký otřes ve společnosti a mimo jiné například i odliv stovek tisíc lidí ze země. Nyní se už měsíce spekuluje o tom, že se režim v čele s Vladimirem Putinem připravuje na další kolo.
RFEL připomíná, že už dřív docházelo také k nucení k podpisu kontraktů u mladých mužů během povinné základní vojenské služby a už od začátku války se ví také o tom, že novou bojovou sílu Rusko sbírá například i ve věznicích.
Přechod k dalším výše popsaným metodám signalizuje, že tlak na shánění nových vojáků se zvyšuje.
Problém nahrazovat ztráty
Jako nejpravděpodobnější důvod se pochopitelně nabízí problémy s nahrazováním ztrát. Čerstvá analýza prestižního amerického think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) dospěla k závěru, že ruské ztráty, včetně zraněných, od začátku války v roce 2022 dosáhly už 1,4 milionu.
Aktuálně mají být podle zprávy osmkrát vyšší než ukrajinské, přičemž v minulosti byl tento poměr spíš tři ku jednomu a v některých fázích války dokonce dva ku jednomu. Celkem mají měsíční průměrné ztráty v roce 2026 přesahovat 30 tisíc, zatímco měsíční počet nově naverbovaných vojáků se pohybuje kolem 27 tisíc.
Analytik Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP) Janis Kluge ve svém rozboru z minulého měsíce uvádí, že podle veřejně dostupných údajů o platbách z federálních i regionálních rozpočtů klesl v prvním čtvrtletí letošního roku ruský nábor pravděpodobně na nejnižší úroveň za tři roky. Ve druhém čtvrtletí se však podle dosavadních dat zřejmě opět stabilizoval na zhruba tisíci nových rekrutů denně (což by teoreticky mělo znovu stačit na pokrývání ztrát, pokud je odhad CSIS správný).
Viditelně sílící tlak na nábor podle Klugeho ještě nemusí nutně znamenat, že Rusko má s doplňováním ztrát zásadní problémy nebo že se blíží okamžik, kdy bude muset vyhlásit další mobilizaci. Jedním z možných vysvětlení podle něj je snaha vytvořit prostor pro propuštění části mužů mobilizovaných v roce 2022 před blížícími se parlamentními volbami. Ty sice nejsou svobodné, Kreml jim však přikládá význam, protože jejich prostřednictvím legitimizuje svou vládu.
Tuto variantu ale expert nepovažuje za příliš pravděpodobnou. I podle Klugeho je nejpravděpodobnější, že Rusko má skutečně problém najít dostatek bojové síly.
Stejný problém má i Ukrajina. A to i přestože narozdíl od Ruska je v oficiálním válečném stavu a uplatňuje legální branou povinnost. Tématu jsme se nedávno podrobně věnovali v tomto článku.
