Článek
Rusko před summitem NATO podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, který znovu cílil zejména na Kyjev. Vyslalo nejméně 351 dronů a 68 raket. Úder si vyžádal 14 obětí a přes 80 zraněných, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o druhý masivní útok během několika dní. Minulý týden ve čtvrtek při ruském úderu na ukrajinské hlavní město zemřelo 31 lidí. Tak vysoký počet obětí si letos žádný jiný útok na Kyjev nevyžádal.
„Je to typické ruské chování před podobnými summity. Moskva se snaží vytvořit dojem, že se jí ve válce daří více, než odpovídá realitě,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek.
Nadcházející summit může podle něj zásadně ovlivnit další podporu Ukrajiny. Klíčové bude především jednání ohledně dodávek prostředků protivzdušné obrany. Více systémů Patriot žádá i Volodymyr Zelenskyj.
Rusko během noci vyslalo na Ukrajinu stovky dronů a desítky raket. Jde o druhý masivní útok během několika dní. Co to vypovídá o současné strategii Kremlu před summitem NATO? Snaží se Vladimír Putin rozsahem úderů ovlivnit jednání spojenců, nebo jim vyslat určitý vzkaz?
Je to typické ruské chování před takovými summity. Snaží se vytvořit dojem, že se jim ve válce daří více, než odpovídá realitě. Proto stupňují nejen vzdušné útoky, ale i útoky na frontové linii proti ukrajinským vojákům. Doufám, že většina státních představitelů, kteří se budou Ankary účastnit, má vlastní rozvědky a analytické týmy, které jim jsou schopny takové detaily reportovat. Je v zájmu České republiky a Evropy, aby se Ukrajina udržela jako suverénní a k Západu směřující země.
Bývalý diplomat Vladimír Votápek.
Co můžeme očekávat v nejbližších dnech a týdnech? Bude Rusko v rozsáhlých útocích pokračovat?
Rusko bude podle mého názoru pokračovat v tom tlaku. Bude se snažit demoralizovat civilní obyvatelstvo útoky na zázemí, na ukrajinská města, na Kyjev a podobně. Tvrdí, že zasahují vojenské cíle, ale když potom vidíte zprávy o tom, že byly zničeny desítky civilních domů a paneláků, tak lze těžko předpokládat, že to byly skutečné vojenské cíle.
Cílem je podlomit morálku ukrajinského obyvatelstva, oslabit podporu válce, tak aby potom prezident Zelenskyj byl pod tlakem hledat nějaké jiné řešení, například kapitulovat před Ruskem. Druhý směr útoků bude na zemi.
Donald Trump by se v Ankaře měl setkat s Volodymyrem Zelenským a následně bude zřejmě, podle nejmenovaného amerického činitele, znovu jednat s Vladimirem Putinem. Může jeho diplomatická iniciativa přinést reálný posun k příměří, nebo k míru?
K příměří určitě ne. Vladimir Putin se nesnaží o mír nebo o příměří. Snaží se o podřízení Ukrajiny. Mírové jednání v jeho podání je vlastně jednání o kapitulaci Ukrajiny. Možnosti jsou nejrůznější - v tom, že jim omezí armádu, že se Ukrajina vzdá nějakých svých opevněných území a tak dále.
Pokud by ale pokračování války bylo pro Vladimira Putina spojeno s tak velkými náklady, jako je opravdová masová nespokojenost ruských občanů a rozklad jeho ekonomiky, pak by se otevírala šance na to, že by si na něm ruské privilegované skupiny vynutily ukončení války. Například zastavení bojů na frontové linii, které by potom přerostlo v trvalejší mír. Dejme tomu podle příkladu války v Koreji, kde se to zastavilo na nějaké linii, která se stala hranicí mezi dvěma státy.
Jakou roli může sehrát samotný summit NATO? Může výsledek ovlivnit další vývoj války? Aliance má mimo jiné jednat také o další podpoře Ukrajiny a Volodymyr Zelenskyj nyní po posledních útocích znovu vyzval spojence k posílení protivzdušné obrany, zejména k dodávkám systémů Patriot.
Jednání v Turecku může velmi zásadně ovlivnit naši západní pomoc Ukrajině. Víme, že se pomoc proměňuje. V současné době americká strana v podstatě už nedává nic ze svého, nicméně alespoň umožňuje, aby Evropa platila dodávky zbraní pro Ukrajinu.
Je důležité například to, kolik raket pro systémy Patriot, které by chránily klíčová centra Ukrajiny, ať už velitelská, vojenská, nebo průmyslová, uvolní. Bohužel během války v Perském zálivu se vyplýtvalo obrovské množství protivzdušných prostředků.
Ukrajina je stále ještě závislá na západní pomoci, tak jako na ní závisí od prvního dne války. Vedle zbraňových systémů je závislá třeba na financích a dodávkách energií. To všechno se bude řešit v Ankaře. Je hrozně důležité, jaká atmosféra tam bude panovat.
Proto je důležité, aby lídři měli zprávy od svých vlastních analytických týmů, které by jim popisovaly realitu, a ne to, co se snaží Rusové v médiích vytvořit. A je také důležité, aby hlasy, které jsou případně ochotné hrát kremelské karty, tam byly v jasné menšině.
Myslíte si, že se spojenci na další podpoře Ukrajině shodnou?
Jsem optimista a věřím, že v Ankaře budou mít rozhodující vliv země, které si uvědomují nebezpečí hrozící Evropě, včetně České republiky. Finanční pomoc pro Ukrajinu je na nejbližší dobu zajištěna ze strany Evropské unie. Teď je důležité, abychom Ukrajincům poskytli také zbraňové systémy, které jim umožní účinně se bránit ruské agresi.
Určitě tam Ukrajinu nepřijmeme do NATO, ale bylo by skvělé, pokud bychom dali jasně najevo, že za ní stojíme a že bychom pokračovali například ve společné výrobě zbraní. Ať už třeba aby dostala licence na výrobu nějakých zbraňových systémů, nebo aby se výroba rozptýlila mezi několik evropských zemí.
V takovém případě infrastruktura nebude moct být cílem ruských útoků. Rozhodně tedy ne, pokud by Rusové nechtěli napadnout zemi NATO. Nemyslím si ale, že by se k takovému kroku odvážili.
