Voliči oznámkovali strany, kterým dali hlas. Nejhůř dopadli Motoristé

Na konci příštího týdne se poslanci odeberou na sněmovní prázdniny a dolní komora Parlamentu na čas přestane projednávat zákony. Voliči proto dostali možnost vystavit vysvědčení stranám, které si v říjnu zvolili.

Z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro Seznam Zprávy vyplývá, že si nikdo až na opoziční Starosty oproti lednu nepolepšil. Hodnocení skoro 1400 respondentů ale ukazuje, že ve vládě sedí dva naprosto odlišní „žáci“.

Jedním z nich jsou Motoristé, které jedničkou či dvojkou ohodnotilo 35 procent jejich voličů. To je nejhorší výsledek ze všech pozorovaných stran. Pětina podporovatelů Motoristů dokonce dala straně Petra Macinky pětku a 11 procent čtyřku. Žádná jiná strana tak negativní hodnocení neobdržela.

„Pravděpodobně jsou voliči Motoristů zklamaní z kroků některých jejich představitelů či z jejich celkové politiky. Měli předvolební heslo, že pohlídají premiéra Andreje Babiše. A pro některé voliče to heslo nemusí být úplně naplňováno podle jejich představ,“ objasňuje analytik agentury STEM/MARK Jan Burianec. Částečně to připisuje také proměně jejich voličské základny.

Část lidí, kteří Motoristy volili v minulých sněmovních volbách, se od strany mohla odklonit. „Některé voliče ztratili, jiné ale mohli svými kroky a vystupováním naopak získat,“ říká výzkumník.

Podle průzkumu voličských preferencí STEM/MARK z poloviny června se Motoristé pohybují na hraně zvolení do Sněmovny. S výsledkem 5,3 procenta by se tak do dolní komory Parlamentu těsně probojovali, s přihlédnutím ke statistické chybě to ale nelze tvrdit s jistotou. Předseda Petr Macinka je však přesvědčený o tom, že výsledky jeho strany jsou v průzkumech podhodnocené.

Na opačné straně „třídního“ žebříčku pak skončilo hnutí ANO, jehož voliči zůstávají svým politickým svěřencům dlouhodobě věrní. Skoro tři čtvrtiny z nich hodnotí výkon hnutí Andreje Babiše jako výborný či chvalitebný. Známky čtyři a pět pak udělilo nejsilnějšímu vládnímu subjektu jen pět procent dotázaných.

„Z výzkumů volebních preferencí konkurenčních agentur vidíme, že síla ANO spočívá v jeho základně, jejíž značnou část tvoří skalní nebo jádroví voliči. Tedy ti, kteří jsou ke straně velmi loajální. Takže i kdyby strana nebo některý z jejích představitelů klopýtli, budou jí stále nakloněni,“ vysvětluje Jan Burianec.

Přestože se výsledky hnutí ANO oproti lednu letošního roku o několik procentních bodů propadly, stále se ve srovnání s ostatními parlamentními stranami drží na zdaleka nejvyšších hodnotách. V posledním volebním modelu STEM/MARK z poloviny června získalo ANO 32,2 procenta, tedy více než dvojnásobný výsledek oproti druhému hnutí STAN.

Podle Buriance je navíc pokles preferencí vládních stran několik měsíců po volbách naprosto standardní. Připomíná, že voliči „vystřízliví“ a zjistí, že některé sliby nelze úplně realizovat.

Když klesají preference vládním stranám, roste podpora opozičních politiků. Takový posun je však pozorovatelný pouze u Starostů, kteří si oproti lednu v hodnocení svých voličů jako jediný parlamentní subjekt lehce polepšili. Důvodů může být podle analytika Jana Buriance více: Pro voliče opozice mohou být nejviditelnější, kritizují vládu, předkládají vlastní řešení. Odborník ale připouští, že přesnou odpověď je těžké odhadnout.

Z opozičních řad jsou nejméně spokojení podporovatelé Pirátů. „Jejich voliči jsou spíše mladší lidé liberálnějšího myšlení, častěji z větších měst. A právě to jsou jako také voliči, kteří jsou těkaví, hodně reagují na aktuální společenskou situaci a pravděpodobně mají dojem, že představitelé Pirátů by mohli být v nabízení řešení nebo kritice vlády o něco aktivnější,“ dodává analytik.

S přispěním Zuzany Najvrtové.