Pražský hrad k nepoznání. Otevírá se Fíkovna, z konírny se stane hlavní vchod

Stájový dvůr v severním předpolí Pražského hradu v současnosti rozhodně nepatří mezi nejvíce reprezentativní prostory nejnavštěvovanější tuzemské památky. Je odsud sice působivý výhled na Katedrálu svatého Víta, takže si zde nemálo turistů pořizuje fotky do rodinného alba, ale jeho hlavní funkce je „průchozí“ – vede tudy cesta do Královských zahrad a dále k Letohrádku královny Anny neboli Belvederu.

To by se ale mělo za několik let změnit. Má zde vyrůst hlavní informační centrum, jakási vstupní brána do Pražského hradu, kde se turisté budou moct seznámit se vším, co jim Hrad nabízí, co všechno mohou v rozsáhlém areálu navštívit nebo jaké kulturní akce se zrovna konají. Součástí by měla být nejen prodejna vstupenek či suvenýrů, ale třeba také kavárna.

„To je něco, co na Pražském hradě zatím chybí,“ řekl ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Ačkoli nejstarší dochovaná renesanční stavba na Stájovém dvoře pochází ze 16. století, nejnovější přístavek je mnohem mladší – vybudován byl v 50. letech minulého století. Právě přes něj vede brána do Královských zahrad.

Správa Pražského hradu nevylučuje, že by na jeho místě mohl vzniknout nový objekt citlivé moderní architektury. Jestli tomu tak skutečně bude, ukážou až výsledky mezinárodní architektonické soutěže, kterou Správa vyhlásí v zimních měsících.

Právě soutěž ukáže, jak Stájový dvůr přeměnit v moderní návštěvnické centrum. A na kolik tato proměna vyjde. Už dnes je ale jasné, že centrum bude stát na strategickém místě. Směrem od Prašného mostu totiž vede jedna z hlavních přístupových cest do areálu a také zde zastavuje nejvíce turistických autobusů.

Přeměna Stájového dvora, který nyní slouží Hradní stráži, policii, ale také jako sklad a technické zázemí, je příkladem toho, jak se Pražský hrad výrazně proměňuje a otevírá návštěvníkům. Ostatně investice do oprav staveb či zahrad se za poslední tři roky zvýšily více než čtyřikrát: z 82 milionů na 344 milionů korun.

Jako důkaz poslouží historická Fíkovna v Královské zahradě, kam je možné nahlédnout právě při cestě ze Stájového dvora k Belvederu. Znovu po letech byla otevřena před dvěma roky. V renesanční stavbě umístěné nad Jelením příkopem rostou desítky fíkovníků, které se zde začaly vysazovat už v 16. století z rozhodnutí císaře Maxmiliána II. Habsburského. Za prezidenta Václava Havla bylo pěstování obnoveno a na podzim 2024 byl prostor zpřístupněn.

Sousední Belveder je momentálně obehnán plotem a z části také lešením. V květnu zde začala jeho celková rekonstrukce za 100 milionů korun, která potrvá necelé dva roky. „Oprava Královského letohrádku patří k největším stavebním akcím, které jsme letos zahájili,“ uvedl ředitel Vyhnánek. Letohrádek je považován za nejvýznamnější architektonické dílo italské renesance na sever od Alp a je jednou z nejzásadnějších staveb Hradu.

Zdaleka největší stavební akcí, která se na Hradě právě odehrává, je ale rekonstrukce Rožmberského paláce, tedy někdejšího Ústavu šlechtičen, která vyjde na více než 180 milionů korun. „Jde o největší investici Správy Pražského hradu za posledních dvacet let,“ sdělil Vyhnánek.

Ústav založila Marie Terezie a sloužil k výchově třicítky šlechtických dcer starších čtyřiadvaceti let. Slavnostně byl otevřen v prosinci 1755, šlo tehdy o první akci z takzvané Tereziánské přestavby Pražského hradu, kterou císařovna pověřila architekta Nicola Pacassiho. Své funkci přestal ústav, v jehož čele stála neprovdaná arcivévodkyně z rodu habsbursko-lotrinského s titulem abatyše, sloužit v roce 1919. Ve dvacátém století v něm sídlilo ministerstvo vnitra.

Ústav šlechtičen je monumentální budova, jejíž jižní průčelí zabírá zhruba pětinu panoramatu Hradčan. Její střecha patří mezi nejdelší barokní střechy v Česku, na ploše 6,5 tisíce metrů čtverečních museli pokrývači vyměnit bezmála 210 tisíc tašek. Po 270 letech se na stěny domu vrátí také původní, zelenkavý odstín omítky, kterou pro stavbu navrhl zmiňovaný architekt Pacassi.

„Fasáda bude mít opět, téměř po třech stoletích, obnovenu původní barevnost v kombinaci odstínů jemně zelené a jemně lomené slonové kosti,“ řekl pracovník Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Petr Měchura. Správnou barevnou kombinaci se odborníkům podařilo zjistit z nejstarších vrstev dochovaných pod nátěry z minulých století.

Letos v květnu se turistům zpřístupnila také Hartigovská zahrada ze 17. století, která byla zavřená více než deset let. Teď je otevřená zdarma každý rok od března do října. Vzhledem k tomu, že je trochu schovaná a mimo hlavní turistické trasy, mohla by se stát oázou klidu mezi miliony turistů.

„Jsem ráda, že se nám opět podařilo otevřít výjimečný prostor a zpřístupnit ho pro veřejnost,“ uvedla první dáma Eva Pavlová, která se zúčastnila oficiálního otevření nového prostranství, odkud jsou atraktivní výhledy na Malou Stranu i další části hlavního města.

Správa Pražského hradu rovněž průběžně opravuje Katedrálu svatého Víta a zkraje letošního roku vypsala mezinárodní soutěž na celkovou obnovu jejího zastaralého osvětlení. Vedle efektního nasvícení dominanty Prahy si od něj Hrad slibuje také energetickou úsporu.

„Současné osvětlení, které funguje od devadesátých let minulého století, bylo na svou dobu velmi kvalitní. Nyní již ale dosluhuje. Část náhradních dílů se nevyrábí a hrozí, že časem začne nejnavštěvovanější památka Česka postupně zhasínat,“ konstatoval ředitel Správy Pavel Vyhnánek.

„Za posledních třicet let se významně změnily nejen technologie, ale i přístup k regulaci světelného smogu. Jsme jedni z prvních, kdo přistupuje k venkovnímu osvětlení takto komplexně,“ dodal.

Vítěze nové koncepce osvětlení vybere sedmičlenná porota, tvořená odborníky z Hradu i externími poradci. „Každé město na světě se snaží nasvítit své dominanty tak, aby byly nezapomenutelné,“ řekla renomovaná architektka Eva Jiřičná, která je členkou komise.

Dodala, že osvětlení památek je kombinací technické i umělecké disciplíny. „Výsledkem by mělo být řešení, které zachová a podpoří vizuální dominantu Pražského hradu v panoramatu metropole, využije moderní technologie a přitom bude prokazovat respekt k místu, jež je středobodem české historie,“ poznamenala Jiřičná.

Že jde skutečně o vědu, dokládá to, že zadání soutěže vzešlo z několikaměsíčního výzkumu odborníků z Českého vysokého učení technického v Praze. „Jako velmi vhodné pro noční prostředí se ukazuje teplé bílé osvětlení, které citlivě respektuje historii památky. Za klíčovou výzvu pro autory nové koncepce považujeme promyšlené umístění a směrování světelných zdrojů,“ řekla Lenka Maierová z Fakulty stavební s tím, že některé z těch současných přispívají ke světelnému znečištění.

Další změny, kterými Hrad za poslední tři roky prošel, jsou zdánlivě drobné, ale pro běžného návštěvníka podstatné. Zmizely například plošné bezpečnostní kontroly u vstupů do areálu, pryč jsou i nevzhledné armádní „protiteroristické“ ježky, přibylo naopak 120 laviček, otevřel se vstup do Jeleního příkopu z Opyše, rozšířil se počet kulturních nebo vzdělávacích akcí a – všechny toalety jsou zdarma.

Počet návštěvníků se skutečně významně zvýšil, což znamená vyšší tržby z prodeje vstupenek, z nichž se platí všechny rekonstrukce. Některé změny běžný host ale ani nemůže vidět, protože se týkají provozu prezidentské kanceláře, která provedla rozsáhlou digitalizaci, posílila kybernetickou bezpečnost nebo nastavila nový systém veřejných zakázek.

„Když jsme nastupovali na Hrad, slíbili jsme větší otevřenost, koncepčnost, profesionalitu i transparentnost. Nechtěli jsme měnit jen jednotlivé projekty, ale způsob fungování celé instituce,“ řekl hradní kancléř Milan Vašina.