Článek
„Tik, ťak, Tik, ťak,“ psal v sobotu odpoledne maďarský premiér Péter Magyar na sociálních sítích ke své fotografii se šálkem kávy. Odpočítával čas do konce mandátu prezidenta Tamáse Sulyoka.
Nemusel čekat dlouho. Ještě ten den Sulyok oznámil, že podepíše ústavní dodatek, který ukončí jeho prezidentský mandát. Do čela státu se přitom dostal teprve předloni díky hlasům ústavní většiny Orbánova Fideszu.
Prezident svůj podpis doprovodil neobvykle ostrou kritikou samotné novely a varováním před koncentrací moci. Dodatek přesto podepsal s odůvodněním, že maďarská ústava mu v tomto případě nedává prostor jej vetovat.
Sulyokův odchod spouští rychlou výměnu v nejvyšší funkci.
Prezidentské pravomoci od pondělí dočasně převzala předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová z vládnoucího hnutí Tisza. Ve funkci zůstane do nástupu nové hlavy státu, kterou musí parlament zvolit nejpozději do třiceti dnů.
Jako úřadující prezidentka přebírá všechny pravomoci hlavy státu včetně podpisu zákonů, zastupování země v zahraničí nebo funkce vrchní velitelky ozbrojených sil. Současně ale nemůže vykonávat mandát poslankyně ani řídit parlament.
První hodiny ukázaly, že ani přechodná hlava státu nebude mít pouze ceremoniální roli. Už první den se na Forsthofferovou obrátili advokáti zastupující ukrajinské bezpečnostní pracovníky v kauze takzvaného zlatého konvoje. Požádali ji, aby zahájila proceduru vedoucí k odvolání nejvyššího státního zástupce Gábora Bálinta Nagye.
Mít zastupující, dočasnou hlavu státu není v Maďarsku ojedinělá situace. Prezidentský úřad se tam uvolnil předčasně už dvakrát: po rezignaci prezidenta Pála Schmitta v roce 2012 a po odchodu Katalin Novákové v roce 2024.
Prezidenti Fideszu
Od nástupu Viktora Orbána k moci v roce 2010 se ve funkci vystřídali čtyři prezidenti. Celý mandát dokončil zatím jen János Áder. Jeho předchůdce Pál Schmitt skončil po dvou letech kvůli opsané disertaci a Katalin Nováková rezignovala po skandálu s milostí.
Prezidenta volí v Maďarsku parlament. Nový premiér teď ovšem opakuje úvahy o zavedení přímé volby.
- Pál Schmitt (2010–2012) Bývalý olympionik a dlouholetý politik patřil k nejloajálnějším tvářím Fideszu. Opozice ho označovala za Orbánův „podpisový automat“, protože téměř bez výhrad schvaloval vládní zákony včetně nové ústavy. Rezignoval po skandálu s opsanou disertační prací.
- János Áder (2012–2022) Byl jedním ze zakladatelů Fideszu a dlouholetým Orbánovým spojencem. Oproti Schmittovi působil samostatněji a občas vládu mírně korigoval, například vracením některých zákonů. Zůstal ale součástí systému Fideszu. Odešel po vypršení dvou pětiletých mandátů.
- Katalin Nováková (2022–2024) Bývalá ministryně pro rodinu a výrazná politička Fideszu představovala mladší a modernější tvář systému. Silně zdůrazňovala konzervativní a prorodinnou agendu. Rezignovala po skandálu kolem milosti pro člověka spojeného s krytím sexuálního zneužívání dětí.
- Tamás Sulyok (2024–červenec 2026) Ústavní právník přešel do čela státu z pozice předsedy ústavního soudu. Není klasickým stranickým politikem, opozice ho ale považuje za loajální součást orbánovského systému. Ve funkci zůstával i navzdory nátlaku nové vlády Pétera Magyara. Hnutí Tisza ho nakonec z funkce odvolalo změnou ústavy.
Premiér Péter Magyar už dříve uvedl, že chce nového prezidenta zvolit ještě před státním svátkem 20. srpna. Přechodné období by tak podle očekávání mělo trvat kratší dobu, než připouští ústava.
Podle dřívější Magyarovy deklarace půjde o dočasného prezidenta, který bude ve funkci jen do přijetí nové ústavy, kterou chce hnutí Tisza nahradit současný orbánovský základní zákon.
Z šachistky prezidentkou?
Magyar deklaroval, že chce v čele státu nestranickou osobnost, která bude „představovat jednotu národa“ a získá podporu i části opozice.
O víkendu se začalo hojně spekulovat o šachové velmistryni Judit Polgárové.
Její jméno navrhla v otevřeném dopise skupina šestnácti známých osobností z oblasti vědy, kultury a sportu. Dopis podepsali například matematik László Lovász, fyzik Albert-László Barabási nebo vynálezce Rubikovy kostky Ernő Rubik.
Pro Polgárovou hraje to, že nikdy nepůsobila v politice.
Magyar v neděli oznámil, že s Polgárovou v pondělí setká a zeptá se jí, zda je připravena přijmout prezidentskou funkci.
Devětačtyřicetiletou Polgárovou mnozí považují za nejlepší šachistku historie. Jako první žena se dlouhodobě prosadila mezi světovou mužskou elitou. V roce 1991 se stala tehdy nejmladší šachovou velmistryní, čímž překonala rekord Bobbyho Fischera.
O jedenáct let později jako první žena v soutěžní partii porazila tehdejší světovou jedničku Garriho Kasparova. Celkem šestadvacet let vedla světový žebříček šachistek a pětkrát vyhrála šachovou olympiádu.
Dlouhá léta vedla veřejný souboj s legendárním Garrim Kasparovem, který ji veřejně podceňoval kvůli tomu, že je žena. Rivalita začala spornou partií z roku 1994, kdy podle kritiků Kasparov porušil pravidla, a vyvrcholila v roce 2002, kdy ho Polgárová jako první žena porazila v klasické soutěžní partii.
Nezkušenost jako výhoda i slabina
Analytici se přitom neshodují, zda je nominace správnou volbou. Podle politologa Gábora Töröka je právě Polgárová prvním kandidátem Pétera Magyara, který rozděluje i jeho vlastní příznivce.
Za její největší přednost označuje nezávislost na stranické politice, zároveň ale upozorňuje, že bude muset teprve prokázat, že dokáže jako hlava státu plnit roli ústavní protiváhy vlády.
Politolog Péter Krekó naopak zdůrazňuje její mezinárodní autoritu a zkušenosti s reprezentací Maďarska v zahraničí. Podle něj by právě respekt, který si vydobyla ve světě, mohl být při výkonu prezidentské funkce významnou výhodou.
Faktem je, že se Polgárová doteď veřejné politice vyhýbala. Po ukončení profesionální kariéry se věnuje vzdělávání a prostřednictvím vlastní nadace podporuje výuku šachu na školách.
Její život letos zpracoval dokument Netflixu Queen of Chess. Sama opakovaně říká, že její příběh není jen o šachu, ale také o překonávání předsudků.
Možná kandidatura Polgárové okamžitě vyvolala ostrou reakci Fideszu.
Politický ředitel strany Balázs Orbán prohlásil, že její případné zvolení by bylo z ústavněprávního hlediska vadné kvůli způsobu, kterým hnutí Tisza ukončilo mandát Tamáse Sulyoka.
Fidesz tudíž tvrdí, že všechna rozhodnutí nové prezidentky by mohla být v budoucnu zpochybněna nebo zneplatněna a že takovou situaci už nebude možné dodatečně napravit. Podle Balázse Orbána je proto otázkou, kdo by vůbec přijal funkci, jejíž právní postavení by bylo od počátku sporné.
Komunikační ředitel Fideszu Bertalan Havasi označil debatu o jménu budoucí hlavy státu za nepodstatnou. Podle něj v Maďarsku vládne „autokracie Tiszy“ a veřejná diskuze o kandidátovi je pouze divadlo.
