Český „Stonehenge“ v ohrožení, po pravěké stavbě mají jezdit auta

Pole na okraji Hradce Králové působí na první pohled zcela tuctově. Lán u zástavby rodinných domů plný nedávno posečených stébel obilí přitom skrývá unikát. Tak skrytý, že o něm donedávna většina místních vůbec nevěděla a neznámý byl i vědcům.

Je jím pravěký rondel. Před zhruba šesti a půl tisíci lety – dávno předtím, než světlo světa spatřily slavné pyramidy v Gíze nebo britské Stonehenge – na místě podle archeologů stála monumentální stavba. Pro tehdejší obyvatele měla silný význam, ač její přesné využití neznáme.

Nyní je ale možné, že přes pozůstatky pravěkého osídlení povede silnice. Na její výstavbě se dohodlo vedení města s investorem, který chce nedaleko postavit obchodní centrum. Silnice má dopravně ulevit místní části Kukleny.

Současnou trasu ale odmítá petice, jejíž organizátoři v posledních týdnech nasbírali několik tisíc podpisů. Podporu mají i od archeologů z místního muzea a Akademie věd ČR řeší podnět na památkovou ochranu místa. Město upozorňuje, že silnici chce postavit takovým způsobem, aby naleziště zůstalo neporušeno.

„Je neuvěřitelné si představit, že je to starší než pyramidy, než Stonehenge. Je ale těžké předat význam rondelu lidem, když ho nejde vidět,“ říká při pohledu na pole Martin Hanousek, krajinný architekt a místní politik Zelených.

Archeologové popisují rondely jako rozsáhlé kruhové areály tvořené hlubokými příkopy a palisádami, které představují jeden z nejstarších dokladů vyspělé organizace tehdejší společnosti. Vznikaly v mladší době kamenné, přibližně mezi lety 4850 až 4500 před naším letopočtem. Kuklenský rondel patří podle Hanouska k těm větším, má průměr asi 130 metrů.

„Jejich výstavba vyžadovala mimořádné úsilí, čas i koordinaci obyvatel ze širšího okolí. I když jejich přesný účel zůstává předmětem archeologického zkoumání, jsou dokladem kulturní úrovně a dálkových kontaktů našich předků,“ říká archeoložka Ludmila Němcová z Muzea východních Čech.

Dnes si na místě musíme pouze představovat, jak vypadaly, veškeré stopy po stavbě v průběhu tisíciletí zmizely pod zemí. Pozůstatky staré civilizace nepřipomíná ani žádná informační cedule. A nikdo by o nich dodnes nevěděl, nebýt moderních technologií.

Stará stavba se totiž čas od času dodnes propíše na vegetaci, která v místě roste. Letecké mapy z některých let tak na místě ukazují náznak kruhu. Například tento snímek z Mapy.com z let 2013 až 2015:

Právě díky tomu se podařilo archeologům rondel na zemědělském pozemku soukromého vlastníka v minulém desetiletí postupně objevit a zmapovat. Loni pak přidali další nález – pozůstatky druhého, menšího rondelu 200 metrů od již známého naleziště.

Právě Hanousek, dřívější městský i krajský zastupitel a také náměstek primátora v letech 2018 až 2021, stojí za peticí „za záchranu Kuklenských rondelů v Hradci Králové“. V ní varuje před tím, že jim hrozí zničení.

Dle územního plánu Hradce Králové má místo, kde stojí větší z rondelů, protnout silnice. Jde o jednu z podmínek pro stavbu obchodního komplexu Nová Zelená, který v nedalekých polích chtějí v příštích letech postavit firmy Endeta a J&T Real Estate.

Plánování už trvá přes 15 let, proti stavbě dlouhodobě protestují místní. Silnice se do územního plánu dostala ještě v době, kdy se o rondelech nevědělo, přesto zastupitelé její trasu v lednu stvrdili v novém územním plánu.

Elektronická verze petice měla v době vydání článku přes šest a půl tisíce podpisů, několik stovek lidí pak podpořilo fyzickou variantu. Svůj podpis přidala třeba paní Jana, která bydlí jen pár desítek metrů od rondelu.

„Nechceme silnici, protože bychom tady přišli o klid, zároveň ani nechceme další obchoďák, přijde nám to zbytečné. A zničit památku, která je takto stará, mi přijde nesmyslné,“ řekla reportérovi.

„Devadesát devět procent Královéhradečanů o rondelu do letoška nevědělo, reakce je ale silná. Přijde jim to hloupé. Je to východočeské Stonehenge. Nemá to sice kameny, ale je to ještě starší stavba,“ říká Hanousek.

Autoři žádají město Hradec Králové a ministerstvo kultury o prohlášení rondelů za památku a o další ochranu lokality včetně změny územního plánu tak, aby místo nebylo zastavitelné. „Ve východních Čechách víme o 23 rondelech, z toho šest jich je již zničených. Ani jeden není chráněný jako kulturní památka,“ upozorňuje Hanousek.

Prohlášení místa za památku podporuje Muzeum východních Čech v Hradci Králové. „Narušení takto vzácného a zachovalého archeologického dědictví výstavbou by bylo zbytečnou ztrátou pro naši historii,“ uvedla archeoložka Němcová.

„Požadavky v petici jsou věcí rozhodování na úrovni zastupitelstva města a jakmile petici město Hradec Králové oficiálně obdrží, bude se tím pochopitelně zabývat,“ uvedla mluvčí města Kateřina Rohlíčková.

Město Hradec Králové s radiálou zatím dále počítá. Projekt má snížit dopravní zatížení při otevření nového obchodního centra, jde o veřejně prospěšnou stavbu a zaplatit ji má investor nákupního centra.

Nový územní plán vedení podle Rohlíčkové úředníci konzultovali s archeology a tedy „klade velký důraz na zachování památky v nepoškozeném stavu a neumožňuje stavět stavby, které by ji narušily“.

„Přechod radiály Nová Zelená přes větší rondel je tedy plánován po valu v dostatečné mocnosti, aby nedošlo při stavbě komunikace a potřebných technických sítí k porušení takzvané podorničí, tedy vrstvy, ve které se předpokládají archeologické nálezy,“ uvedla mluvčí Rohlíčková.

Dodává, že pozemek, na kterém je druhý rondel, město ještě před objevem odkoupilo. „Původně byly s tímto pozemkem jiné plány, ale po nálezu město upravilo strategii. S nálezem bude pracovat co nejšetrněji, zároveň zde probíhá intenzivní spolupráce s archeology, aby se podařilo oba rondely ochránit,“ dodala mluvčí.

Na místě by přitom nejraději nestavěl ani developer. Výkonný ředitel J&T Real Estate Martin Kodeš Seznam Zprávám sdělil, že podle povolení u EIA stavba obchodního komplexu stavbu celé Radiály Nová Zelená nevyžaduje. Přesto se tato podmínka dostala přes námitky developera do územního plánu.

„Developer přitom není stavebníkem radiály a nemůže samostatně rozhodovat o jejím rozsahu, harmonogramu ani realizaci. V těchto otázkách je vázán pokyny města a regulací stanovenou územním plánem,“ uvedl.

S řešením v podobě valu navrženým městem Hanousek nesouhlasí. „Je to nesmysl. Z území s unikátním archeologickým nálezem se stane území s infrastrukturou. Pak se to zlikviduje. Je to salámová metoda a absolutně s tím nesouhlasím,“ míní.

„Jelikož nejsme stavaři, tak je obtížné to komentovat,“ dodala k tomu archeoložka Němcová. Záleží podle ní na technickém řešení projektu, například co konkrétně je „dostatečná mocnost“.

„Z hlediska ochrany půdního fondu se musí odebrat ornice, která zde byla dlouhodobě narušována zemědělskou činností, ale zároveň tvoří spolu s podorničím ochranou vrstvu rondelu. Chránit rondel by pak mělo podorničí, dostatečně nosná geotextilie a samotný násep. Řešení musí každopádně zamezit přenosu vibrací do podloží,“ dodala.

Stavbu by každopádně mohlo zkomplikovat prohlášení místa za památku. Tím se již zabývá pražský Archeologický ústav Akademie věd ČR, který v polovině července obdržel žádost o posouzení možného vyhlášení z ministerstva kultury. „Momentálně shromažďuje veškeré dostupné informace o dokumentovaných objektech a připravuje vyjádření pro Akademii věd a Ministerstvo kultury ČR,“ uvedl k tomu mluvčí ústavu Jaroslav Řídký.

V mezičase by chtěl Hanousek místo alespoň nějak připomenout. „Má to pro město obrovský nevyužitý potenciál. První sem umístíme zalaminované fólie s povídáním. Zasloužilo by si to i nějakou informační desku. Uvažujeme také, že rondel nějak zaznačíme v terénu, napadly mě stromy.“