Článek
Nejmenší tuzemská hnědouhelná skupina – Sokolovská uhelná – v minulém roce výrazně zlepšila své hospodářské výsledky. Ukazatel zisku EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy) byl 490 milionů korun, když o rok dříve firma skončila v provozní ztrátě 1,4 miliardy korun, uvedla to společnost na dotaz redakce.
Ani loni se však skupina nevymanila z celkové ztráty, která byla 125 milionů korun. O rok dříve to však bylo dokonce 2,1 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Obchod s pozemky
Podle člena představenstva Sokolovské uhelné a místopředsedy představenstva SUAS Group Miroslava Sourala došlo k výraznému zlepšení hospodaření oproti předchozímu roku. „Dosáhli jsme toho mimo jiné prostřednictvím majetkových transakcí určených k rozvojovým aktivitám, dále jsme přijali opatření, která jednoznačně zefektivnila provoz zdrojů v oblasti výroby elektřiny i tepla,“ uvádí Soural.
Největší vliv na hospodaření měla transakce převodu pozemků pro připravovanou průmyslovou zónu v lokalitě Staré Sedlo sever. „Pozemkové transakce ovlivnily hospodaření v řádu nižších stovek milionů korun,“ dodává pro Seznam Zprávy Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS Group. V oblasti Starého Sedla se připravuje průmyslová zóna, na čemž skupina spolupracuje s holdingem Accolade.
Sokolovská uhelná a SUAS Group jsou sesterské společnosti, které ovládá Svěřenský fond Františka Štěpánka, jež spravuje právě Tomek. Zhruba desetiprocentní podíl má v obou firmách rovněž firma Carbounion Bohemia miliardáře Petra Pauknera.
Kromě transakce s pozemky se Sokolovské uhelné dařilo optimalizovat provoz paroplynové elektrárny Vřesová, který byl v předchozích letech omezen kvůli vysoké ceně zemního plynu. Elektrárna zároveň vydělávala na kapacitních platbách pro Polsko.
„Konkrétně oba její bloky, každý o výkonu 200 megawatt, poskytovaly v 2. pololetí 2025 služby pro polskou přenosovou soustavu s celkovým ekonomickým efektem blížícím se sto milionům korun,“ říká Tomek a pokračuje: „Většina těchto prostředků šla na krytí stálých provozních nákladů uvedeného zdroje.“ Kapacitní platby jsou vysoutěžené pro roky 2026 a 2028 až 2029.
Ještě lepší výsledky očekává hnědouhelná skupina v letošním roce. „Pro rok 2026 očekáváme zisk v jednotkách stovek milionů korun, EBITDA bude o něco vyšší, než byla v roce 2025,“ říká Tomek.
Příznivý vývoj hospodaření očekává Tomek i v roce 2027. „Jsou prodané kapacity pro výrobu elektřiny pro rok 2027 a nadále trvají dodávky tepla do systému centrálního zásobování teplem,“ doplňuje.
Zisky přináší válka v Íránu
Za lepším hospodařením stojí válka v Íránu, která zcela změnila situaci na energetickém trhu. Rozevřely se totiž nůžky mezi cenou elektřiny na burze a cenou emisní povolenky. Rozdíl mezi cenou elektřiny a náklady na povolenku se dostal do výrazného plusu, který byl v březnu dokonce výrazně nad třiceti eury. V plusu je i takzvaný clean dark spread, což je cena elektřiny, od níž se odečte část ceny povolenky a náklady na uhlí.
„Této situace se dalo využít ve vymezených kvartálech roku 2026 a lze pro část roku 2027, zejména v období zimních měsíců, kdy spready dávaly prostor pro krytí provozních nákladů na výrobu elektřiny,“ uvedl již dříve Tomek. Panika totiž podle něj „vytáhla nahoru cenu elektřiny kvůli nárůstu ceny zemního plynu“.
Tento vývoj tak umožňuje Sokolovské uhelné zvýšit výrobu elektřiny i těžbu uhlí oproti plánu o dvacet až třicet procent. „Po válce v Íránu jsme na horní hranici možnosti objemu těžby. Přichází i navýšení těžby pro externí odběratele,“ popisuje Tomek.
Kromě Sokolovské uhelné se loni dařilo i SUAS Group. „Hospodářský výsledek po zdanění je 18 milionů korun, EBITDA činí 202 milionů korun,“ vyčísluje Soural. O rok dříve skončila skupina SUAS v celkové ztrátě čtrnáct milionů, když EBITDA byla téměř 194 milionů korun. SUAS Group rovněž meziročně zvýšila tržby o 200 milionů na loňských 3,1 miliardy korun. To bylo způsobené zvýšením výkonů dceřiné společnosti SUAS Commodities, která obchoduje na energetickém trhu.
Konflikt v Íránu vytvořil také příležitosti právě pro obchodování s elektřinou, zemním plynem či povolenkami. „Vývoj na energetických trzích se promítne s největší pravděpodobností do zvýšených tržeb a výnosu SUAS Commodities, ale i dalších dceřiných společností SUAS Group,“ uvádí Tomek s tím, že půjde o firmy, které se zabývají železniční dopravou, nákladní autodopravou či servisními a montážními pracemi. Ohledně letošního i příštího roku je tak Tomek ohledně SUAS Group optimistický.
Letošní a příští rok tak budou pro skupiny Sokolovská uhelná i SUAS Group příznivé, což podle Tomka potvrzuje jejich ekonomickou stabilizaci, což dává prostor nejen pro „posílení vlastního kapitálu obou skupin, ale rovněž příležitost pro pokračování v realizaci rozvojových projektů jak na trhu s elektřinou, tak v oblasti teplárenství, odpadů i v průmyslovém developmentu“.
Skupina Sokolovská uhelná se zabývá výrobou elektřiny a tepla, které dodává pro Karlovarsko a Sokolovsko. Loni vytěžila 1,7 milionu tun uhlí a vyrobila 705 gigawatthodin elektřiny.
Skupina SUAS Group se soustředí na moderní energetiku, odpadové hospodářství, dopravu či průmyslový development. Obě skupiny zaměstnávají celkem okolo 2300 lidí.
