Naše vojenská pomoc Ukrajině je nedostatečná, myslí si stále víc Čechů

Zájem Čechů o válku na Ukrajině nepolevuje ani po téměř pěti letech od jejího začátku. A to ani přesto, že nepřicházejí žádné výraznější zvraty ve vývoji konfliktu.

„Nevybavuji si žádné jiné téma, o které by česká veřejnost měla dlouhodobě tak vysoký zájem, jako je konflikt na Ukrajině,“ říká analytik Jiří Táborský k nejnovějším datům výzkumné agentury STEM z letošního června, které má redakce k dispozici.

„Dokonce pozorujeme postupný nárůst zájmu o Ukrajinu - a je zajímavé, že si lidé postupně tříbí názor,“ dodává a jako příklad uvádí proměnu postoje Čechů k vojenské pomoci.

Přestože velká část české veřejnosti – 40 procent – je pro utlumení vojenské pomoci napadené zemi, v posledních měsících roste podíl Čechů a Češek, kteří tuzemskou vojenskou pomoc Kyjevu považují za nedostatečnou. Zatímco v červnu 2024 si to myslela jen čtyři procenta lidí v Česku, letos v polovině roku to bylo už 13 procent.

Táborský zároveň upozorňuje, že jde spíš o osobní pocit respondentů, zda souzní s vojenskou pomocí Kyjevu, či nikoliv. Skutečnou představu o české pomoci má podle něj málokdo i z toho důvodu, že je řada informací neveřejná.

Za změnou trendu pak vidí nástup vlády Andreje Babiše (ANO), která v předvolební kampani slibovala ukončení vojenské pomoci bránící se Ukrajině. Například muniční iniciativa, kterou chtěl nový kabinet původně zrušit úplně, běží dál, ale bez českých peněz.

„Minulá vláda měla podporu Ukrajině jako silné téma, ale zároveň šlo o vládu mimořádně neoblíbenou, což snižovalo popularitu všech jejích kroků. Na datech ohledně vojenské podpory Ukrajině je dobře vidět, že podíl lidí, podle kterých je podpora příliš vysoká, s volbami skokově klesl, protože najednou tu nebyla vláda, která českou podporu denně připomínala. Nicméně vývoj od voleb a patrně i ukrajinské úspěchy na frontě způsobují, že narůstá podíl lidí, kteří si myslí, že by vojenská podpora měla být větší. Jde však hlavně o voliče bývalé vlády koalice Spolu,“ vysvětluje Táborský.

Postoj Čechů k ukrajinským uprchlíkům pak zůstává podle nejčerstvějších dat agentury STEM bez větších změn, nicméně oproti začátku letošního roku podpora dalšího setrvání Ukrajinců mírně poklesla – v lednu souhlasilo s jejich pobytem v Česku 58 procent dotázaných, v červnu to bylo 53 procent, tedy stále nadpoloviční většina.

Podle analytika Táborského se lednové výsledky zpětně jeví jako dosavadní maximum české vstřícnosti. „Tehdy byly na Ukrajině extrémní mrazy, výpadky energie, nefungovalo topení, bylo vidět, že situace je opravdu hodně napjatá, což v Česku zvedlo vlnu podpory, která se projevila nejenom v průzkumech, ale i prakticky: byly tady velké finanční i materiální sbírky,“ hodnotí Táborský.

Stejně jako letos v lednu, i nyní platí, že Češi považují ukrajinské uprchlíky pro budoucí výboj země víc za ohrožení (49 procent) než za přínos (37 procent). V porovnání s předchozími lety ale data ukazují, že přibývá Čechů, kteří hodnotí Ukrajince kladně, a naopak ubývá těch, kteří v nich vidí hrozbu.

„Z výzkumů víme, že tři základní proměnné, které musí příchozí splnit, aby ho česká veřejnost přijala, jsou: práce, znalost češtiny a dodržování zákonů. A tím, že excesů s Ukrajinci je minimum a velmi rychle si našli práci, vídáme je ve službách nebo zdravotnictví, tak je postupně víc a víc lidí, pro které jsou přínosem,“ objasňuje Táborský

A dodává, že v české společnosti je stále patrná vysoká míra solidarity. Z dat agentury STEM plyne, že i část lidí, kteří mají z uprchlíků obavy, považuje za správné, že jim Česko nabídlo zázemí.