Našel se zapomenutý dopis od královny. Ze všeho jsme byli nadšení, psala Havlovi

Byla to historicky první návštěva České republiky vládnoucím britským monarchou. Koncem března 1996 přiletěla na třídenní návštěvu britská královna Alžběta II.se svým manželem, princem Philipem. Prezident Václav Havel o to dlouho usiloval, nejprve u britské premiérky Margaret Thatcherové a následně u jejího nástupce Johna Majora.

Na Pražském hradě nyní našli unikátní dokument z té doby: osobní, ručně psaný dopis královny Alžběty II., který napsala po svém návratu na ostrovy začátkem dubna. List objevila Lucie Večerníková, současná vedoucí Archivu Kanceláře prezidenta republiky, když v rámci červnového Mezinárodního dne archivů připravovala se svými kolegy nevelkou výstavu pro veřejnost.

Vzhledem k tomu, že letos je 90. výročí Havlova narození, zaměřil se archiv právě na zajímavé předměty a další upomínky na prvního polistopadového prezidenta. „O dopisu královny Alžběty jsme vůbec nevěděli, neměl totiž číslo jednací a nebyl proto oficiálně zaevidován,“ řekla Lucie Večerníková Seznam Zprávám, které se s nedlouhým listem mohly seznámit.

Dopis je poměrně stručný a opravdu velmi osobní. „Při krátké návštěvě jsme viděli spoustu krásných věcí, a fotografie, které jste nám darovali, jsme ukázali celé naší rodině, a zavzpomínali jsme na mnohá místa, která jsme s Philipem navštívili,“ napsala Alžběta II. Speciálně se zmínila o Brnu, kam s manželem na několik hodin také vyrazili.

„Ze všeho jsme byli nadšeni a jsme velmi vděční, že jste nám umožnili mít takové zážitky a všechno poznat. Věřím, že vaše země bude šťastná a prosperující,“ uvedla královna, která se podepsala jako „vaše dobrá přítelkyně Alžběta“.

Někdejší Havlův mluvčí Ladislav Špaček si na dopis ještě pamatuje. Řekl, že to nebylo až tak neobvyklé, když významní hosté, kteří přijeli na prezidentovo pozvání, poslali po svém návratu osobní dopis – například američtí prezidenti. „Každopádně to bylo velmi milé,“ řekl Špaček Seznam Zprávám.

Fakt, že dopis nebyl v prezidentském archivu zaevidován, si vysvětlil tím, že ho Václav Havel mohl mít nejprve u sebe a až později ho mohl odevzdat do archivu.

Havlův dlouholetý osobní tajemník Vladimír Hanzel si na královský list už nepamatoval. Vzpomněl si ale na jinou historku, která se váže k návštěvě britské královny – ale také k legendární skupině Rolling Stones.

Václav Havel vzal členy kapely, s nimiž se spřátelil, také do Španělského sálu na Hradě, kde si nemohli nevšimnout spousty světel – žárovek bylo více než dva tisíce. Jenže se mohly pouze zapínat a vypínat. A tak se „Stouni“ nabídli, že osvětlení vylepší.

Ujal se toho jejich dvorní světelný designér Patrick Woodroffe, který ve Španělském sále nainstaloval systém postupného rozsvěcování a tlumení. Vše navíc zaplatila skupina. „Stálo to docela dost peněz,“ poznamenal Hanzel. Havel k novému osvětlení dostal i dálkový ovladač – malou bílou krabičku s typickým stounovským vyplazeným jazykem.

„Václav měl z toho radost jako malý kluk,“ vzpomínal po letech Hanzel, který byl jedním z nejbližších Havlových spolupracovníků. A když byla příležitost, s osvětlením si „hrál“. Nový systém byl zavedený v roce 1995, tedy rok před návštěvou britské panovnice.

Ve Španělském sále, už vybaveném novým osvětlením, se u příležitosti její návštěvy konala slavnostní večeře. Havel seděl pochopitelně u stolu s Alžbětou, po krátkých oficiálních proslovech vyndal dálkový ovladač s vyplazeným jazykem a řekl královně, že má pro ni speciální překvapení.

„Je to dárek od poddaných Jejího Veličenstva,“ řekl podle Hanzela český prezident britské královně. A najednou se světla v sále začala pomalu zhasínat. Hosté u ostatních stolů vůbec nevěděli, co se děje, proč se zhasíná, protože nemohli slyšet, na co před chvílí Havel Alžbětu upozornil.

Příběh má ještě dohru. Vladimír Hanzel o okolnostech nového osvětlení Španělského sálu mluvil před časem se současným prezidentem Petrem Pavlem. „Nevěděl o tom,“ řekl Hanzel.

Letos na jaře se ale prezident Pavel s osvětlovačem Woodroffem sešel, a to přímo „na místě činu“. A Woodroffe mu historku s Václavem Havlem znovu odvyprávěl. „Světla poctivě slouží dodnes, jen ten legendární ovladač by si zasloužil nové baterky,“ uvedl Petr Pavel v krátkém videu na sociálních sítích.

Současný prezident má ke svému předchůdci ještě jiný vztah, jak ukázal jeden z dokumentů v archivu. Havel v roce 2002 jmenoval tehdejšího plukovníka Petra Pavla do jeho první generálské hodnosti – na základě doporučení vlády premiéra Vladimíra Špidly.

V Archivu Kanceláře prezidenta republiky jsou i další „poklady“. Například blahopřání Václava Havla a jeho ženy Olgy k padesátinám Ivana Jirouse přezdívaného Magor, v němž v roce 1994 disidentovi a vůdčí osobnosti českého undergroundu přáli, aby „vstoupil do klidnější půlky svého života“.

Mezi listinami je ale například i dopis zmiňovaného Havlova osobního tajemníka Vladimíra Hanzela jistému panu Soukalovi ze září 1990. Píše se v něm: „Mezi rokem 1987, kdy jste na Hradě podal žádost o přijetí, a rokem 1990, kdy jste tuto žádost urgoval, došlo v naší společnosti k jistým změnám, mezi jinými i v osobě prezidenta republiky.“

A dopis pokračuje ještě jednou větou: „Dřívější prezident Dr. Husák, u něhož jste žádal o přijetí, je nyní v důchodu a bydlí v Bratislavě.“ V archivu jsou rovněž dopisy a pohlednice, které posílali lidé Havlovi ze své dovolené ze zahraničí krátce po otevření hranic po listopadu 1989.

Nechybí ani fotografická vzpomínka na historickou návštěvu královny Alžběty II. v Brně. Moravskou metropoli si z několika variant vybrala proto, že chtěla vidět i jiné místo mimo Prahu. Letos v březnu u příležitosti 30. výročí této události odhalili na brněnské Nové radnici pamětní desku s červeným kloboučkem – protože britská panovnice si na tomto módním doplňku zakládala.

Podle tehdejší brněnské primátorky Dagmar Lastovecké se poslední detaily návštěvy britské královny ladily několik týdnů. „Jezdil sem protokol z Hradu i z Buckinghamského paláce. Na závěr jsme dostali brožuru s itinerářem, kde byl program rozčleněný po minutách. Věděli jsme, kde královna zastaví, kde můžu něco říct, kdy ji může někdo vyfotit. A v doprovodu měla asi čtyřicet lidí včetně dvorních dam, což bylo trochu jako z pohádky,“ citovala ČTK Lastoveckou.

Celkové přípravy ale podle tehdejšího tajemníka magistrátu Pavla Loutockého trvaly několik měsíců. „Byly to dny a dny úmorné práce, řešilo se, kudy a kam královna půjde, prohlíželi jsme různé památky, různé trasy, zvažovalo se bezpečnostní hledisko,“ popsal před časem Loutocký.

Čtyři hodiny, které britská královna Alžběta II. na jaře 1996 strávila v Brně, mu tehdy připadaly jako půl roku. O její návštěvu byl u veřejnosti ohromný zájem. „Náměstí Svobody bylo snad ještě více plné než v roce 1989,“ řekl Loutocký, který má na britskou královnu kladné vzpomínky.

„Upřímně řečeno, nebyl čas ani prostor na nějaké velké hovory, ale chování Jejího Veličenstva, co si pamatuji, bylo velice příjemné a přátelské,“ uvedl Loutocký. Na závěr návštěvy dostal – coby odměnu za kvalitní organizaci – podepsanou fotografii královny Alžběty II. a jejího manžela Filipa. Dodnes ji má doma.