Článek
Když doposud přišla řeč na Ukrajinu, reagoval premiér Andrej Babiš (ANO) většinou podobným způsobem. Tvrdil, že jeho vláda hájí české občany a zájmy a slovo Ukrajina nemá v programu. S těmito větami se tak například odmítl podílet na 70miliardové alianční půjčce pro Kyjev nebo poslat jakýkoliv finanční příspěvek do muniční iniciativy.
Proti podpoře se také dlouhodobě staví koaliční SPD. Poslanci hnutí zhruba dva týdny zpátky kritizovali, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odeslal 140 milionů na protidronovou obranu pro Kyjev. Někteří z nich mluvili o porušení koaliční smlouvy a chtěli bojkotovat jakékoliv další vládní návrhy zákonů, dokud se situace nevyřeší.
Pak jsou zde ale jiná vyjádření koaličních politiků - včetně premiéra Andreje Babiše -, ze kterých naopak vyplývá, že vláda chce napadenou zemi podporovat.
Když například kabinet vyhlašoval své pololetní výsledky na tiskové konferenci před dvěma týdny, předseda vlády uvedl, že jeho kabinet Ruskem napadené zemi pomáhá nejvíc. „Česká republika dodala Ukrajině půlku všech střel a granátů ráže 155 milimetrů. Není to pravda, pomáháme,“ sdělil Babiš směrem k novinářům.
Že česká muniční iniciativa zajišťovala v určitý moment polovinu dodávek veškeré velkorážové munice na Ukrajinu, pravda je. Vyplývá to mimo jiné z výroku prezidenta Petra Pavla z konce minulého roku. Iniciátorem muniční iniciativy však byla minulá vláda, nikoliv kabinet Andreje Babiše. Samotná munice se navíc z většiny financovala z peněz ostatních zemí, nikoliv z českého rozpočtu.
Havlíček navázal na projekt Fialovy vlády
O několik dní později pak Babiš oznámil, že se chce zapojit také do evropské protiraketové koalice, která vznikla na setkání koalice ochotných v Paříži. Cílem této iniciativy je přitom podpořit výrobu ukrajinské protiraketové obrany, konkrétně modelu Freya, a společně díky němu vybudovat evropskou obranu.
K další podpoře Kyjeva se pak zhruba před deseti dny přihlásil také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Právě on v podcastu s premiérem oznámil, že nynější vláda konečně rozhýbe nový proukrajinský projekt, který sice započal kabinet Petra Fialy (ODS) v roce 2024, ale podle Havlíčka ho nebyl schopen dotáhnout do konce.
„Po dvou letech jenom marketingových prohlášení, jak se podporuje Ukrajina, nebylo vůbec nic a my jsme to dali celé dohromady. Dotáhli jsme to, teď to podepisujeme a ten program se spouští,“ chlubil se vicepremiér.
Ministerstvo průmyslu a obchodu pak pro Seznam Zprávy upřesnilo, že na projekt Ukraine Facility, vyhlášený Evropskou komisí, poskytne záruku pro půjčky Národní rozvojové banky ve výši 700 milionů korun. Peníze podle něj mají sloužit českým firmám na Ukrajině, konkrétně na projekty v oblasti infrastruktury, energetiky, ale také na rekonstrukce nemocnic.
Podle resortu se nyní dokonce vedou debaty o možné cestě Karla Havlíčka na západní Ukrajinu. Jejím účelem by byla především podpora českých podnikatelů, kteří v tamních oblastech působí.
Vláda se na podpoře Ukrajiny neshodne
Z výroků jednotlivých členů vládní koalice tak není zřejmé, jestli chtějí napadenou zemi podporovat, či nikoliv. Na jedné straně je SPD, která jakoukoliv pomoc odmítá, na straně druhé jsou pak přední členové hnutí ANO, kteří se k pomoci podle některých vyjádření staví otevřeněji.
„Postoj vlády k Ukrajině je nejednoznačný, respektive vychází z toho, jakým způsobem vládní strany potřebují pracovat se svými voliči. Je to v zásadě tak, že u hnutí ANO je zhruba polovina voličů pro podporu Ukrajiny, zhruba polovina je proti. A z toho si myslím, že vychází většina výroků, kterých jsme svědky nejenom v posledních týdnech, ale prakticky po celou dobu, co tahle vláda řeší zahraniční politiku,“ odůvodňuje si rétoriku kabinetu politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleš Michal.
Že téma Ukrajiny dělí nejen vládní činitele, ale také jejich voliče, uvádí analytik agentury STEM Jiří Táborský: „Zajímavé je, že voliči minulé koalice byli v podpoře Ukrajiny víceméně jednotní. U voličů současné vlády ale vidíme rozpory i mezi jednotlivými stranami koalice, kdy nejvíce proukrajinské postoje mají podporovatelé Motoristů a na opačném konci jsou voliči SPD.“
Důležité je ale podle analytika také to, o jaký typ podpory se jedná. Například na humanitární pomoci se shodne většina občanů, vyjma voličů SPD. Ti Kyjevu nechtějí poskytovat peníze vůbec.
Tvrzení potvrzuje také politolog Michal. „Voliči Motoristů by byli spíš pro podporu Ukrajině a voliči SPD spíš proti. Kvůli tomu se ta vláda musí snažit vyvažovat zájmy svých voličů. Z toho vychází ta nejednoznačná pozice,“ komentuje Michal.
Z hlediska vojenské pomoci panuje mezi podporovateli vlády spíše negativní názor. Pokud by se ale kabinet pro takový postup přece jenom rozhodl, souhlasilo by s ním podle analytika Táborského 37 procent motoristických voličů a o zhruba polovinu méně voličů ANO. U podporovatelů SPD by byl souhlas mizivý.
Ohrožení pro českou diplomacii
Ve stejném pořadu, kde Havlíček oznamoval novou vlnu podpory českých firem na Ukrajině, se Babiš vrátil ke své původní rétorice. „My jsme neměli program pro Ukrajinu. My jsme neměli slovo Ukrajina v programu. My podporujeme Českou republiku,“ řekl premiér v podcastu, který vyšel pět dní po jeho tvrzení, že česká vláda pomáhá Ukrajině „nejvíc“.
Právě v neustále měnícím se názoru některých členů vlády vidí politolog Aleš Michal největší riziko. Česká pozice totiž přestává fungovat jako jednotný celek a začíná mást nejen své občany, ale také zahraniční partnery.
„Všechny ty chaotické výroky Andreje Babiše o tom, že podporujeme Ukrajinu, ale někdy tak jako jenom trošku, jiný postoj Karla Havlíčka a jiný postoj dalších členů vlády, vytvářejí chaos, který z nás dělá nedůvěryhodné partnery,“ myslí si odborník.
Situaci přitom podle Michala neulehčuje ani pokračující konflikt mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou. Právě Hrad a Strakova akademie mají totiž odlišné postoje k podpoře Ukrajiny a i to může pro zahraniční partnery působit nejednoznačně.
„Myslím si, že kvůli tomu potom nastává spousta problémů i v osobních jednáních. Chaos nevzniká jen z toho, že jsme měli na summitu dvě delegace, ale také z nejednoznačného postoje premiéra, který se orientuje nikoliv na to, co bude výsledkem jednání, ale primárně na to, jakým způsobem bude výsledek interpretovat domácímu publiku,“ popisuje politolog.
Mimo nově oznámený projekt Ukraine Facility Česko nadále pokračuje v muniční iniciativě. Sice už do ní finančně nepřispívá, ale stále zajišťuje její logistické zázemí. Finanční pomoc ve výši 140 milionů korun pak poskytl Kyjevu šéf diplomacie Macinka na protiraketovou obranu.
Vláda také minulý týden rozhodla o navýšení Fondu na podporu českých podnikatelských subjektů na Ukrajině z 639 milionů na jednu miliardu korun. Účelem tohoto projektu je finančně podpořit české firmy, které napadené zemi poskytují zboží a služby.
