Článek
Ačkoliv Česko dlouhodobě patří mezi země s nejvyšší konzumací alkoholu na světě, za což vděčí především pivu, trend se zrovna u něj pomalu mění. Loni Češi zkonzumovali nejméně piva v historii, 121 litrů na osobu. Každý dospělý Čech tedy vypil o osm piv méně než v roce 2024.
Nealkoholické pivo se pak řadí k mála rostoucím pivním kategoriím. Podíl na celkových prodejích piva se dnes blíží deseti procentům – před osmi až deseti lety to bylo kolem pěti až šesti procent. A to už je dostatečný důvod pro to, aby i menší pivovary začaly tento segment mnohem více řešit.
Nedávno u nás dokonce vznikl létající minipivovar FeelsGood, zabývající se výhradně nealkoholickými pivy.
A letos v únoru to byl dokonce jeden z menších pivovarů, který v oboru způsobil nemalou senzaci. Vinohradský pivovar přišel s nealkoholickým pivem, které vyrobil u nás dosud nevyužívanou technologií na principu reverzní osmózy.
Vinohradský pivovar reverzní osmózou připravuje nejen nealkoholický ležák, ale také pivo typu IPA a gose.
Jde o proces, při kterém se z várky klasického alkoholického piva následně šetrně odstraní alkohol. Pod tlakem projde speciální membránou, která dokáže oddělit molekuly etanolu a vody. Tělo i aroma zůstanou, zpět se doplňuje odplyněná voda, a vznikne tak nápoj, který vypadá, voní i chutná jako běžné pivo.
S nealkem už tým v čele s ředitelem a spolumajitelem Vinohradského pivovaru Danem Hojdarem experimentoval už předtím. Stejně jako další producenti řemeslných piv nebo výrobce zřejmě nejznámější značky nealko piva Birell sáhl zprvu po speciálních kvasnicích, které produkují pouze velmi malý obsah alkoholu. S výsledkem ale nebyl spokojen.
Proto se rozhodl k investici za vyšší jednotky milionů korun a přesvědčil ho k tomu jeden konkrétní moment: Když v restauraci Vinohradského pivovaru výčepní omylem narazil sud prototyp s dealkoholizovanou IPA a čepoval jej jako klasické pivo. „V té době tam seděli i lidé z pivovarského byznysu a nikdo nepoznal, že je to nealko,“ vyprávěl Seznam Zprávám v únoru Hojdar.
Budvar své „dealko“ nabízí v zahraničí
Ani průmyslové pivovary nezůstávají pozadu. Stejnou technologii si nedlouho po Vinohradech pořídil národní pivovar Budějovický Budvar. Od dubna už svůj dealkoholizovaný ležák nabízí na exportních trzích. K dostání je i na Slovensku, s domácím trhem pivovar ale zatím čeká.
„Novou technologii uvádíme do provozu postupně. V první fázi jsme se z kapacitních důvodů zaměřili na vybrané exportní trhy, kde jsme zaznamenali velký zájem. Český trh bude následovat v dalším kroku,“ říká pro Seznam Zprávy tisková mluvčí Budvaru Barbora Povišerová. Pár měsíců si na modrobílé plechovky v českých obchodech tedy ještě počkáme. Předpokládaný termín uvedení je podle ní začátek roku 2027.
V Británii nebo na Slovensku už jsou tyto plechovky k dostání. V Česku zatím ne.
Cenu, za jakou bude produkt u nás nabízet, ještě pivovar nechce prozrazovat. V nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy ale ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák uvedl, že vzhledem k nákladné metodě bude muset být dražší než klasické nealko pivo.
Reverzní osmóza šitá ležákům
Další české pivovary pořízení takového přístroje zatím neoznámily, podle ředitele a vrchního sládka pivovaru Zichovec Martina Urbana se však o technologii lidé v oboru mnohem více zajímají.
„Společně s kolegy z několika menších pivovarů jsme se byli podívat přímo u jejího dodavatele, společnosti Bucher Denwel, takže určitý zájem mezi pivovary rozhodně existuje - do jaké míry je to zájem investiční a do jaké míry ‚jen‘ zájem se edukovat a neztrácet přehled - jako v našem případě - neposoudím,“ říká s tím, že Zichovec si technologii pořizovat neplánuje.
Největší přínos reverzní osmózy vidí totiž hlavně při výrobě nealkoholických ležáků, který není součástí portfolia Zichovce a ani o jeho produkci neuvažuje. Soustředí se na výrazně chmelené ejly a ovocné kyseláče, které vyrábí pomocí nízko prokvášejících kvasinek.
„Právě u těchto piv dokážeme dosáhnout skvělého výsledku bez nutnosti alkohol z hotového piva následně odstraňovat. Reverzní osmóza by nám u těchto stylů nepřinesla jednoznačně lepší chuť ani vyšší kvalitu. V některých ohledech by mohl být výsledek dokonce méně vhodný pro to, čeho chceme dosáhnout – například kvůli lehčímu tělu a větší vodnatosti, což jsou negativa, která si s sebou tato technologie nese,“ vysvětluje Urban.
Pár nealko nevýhod
Mezi další nevýhody jmenuje ale také prostorová omezení, výši investice a provozní náročnost. Jedna z hlavních výzev je pak vyšší spotřeba vody – kromě samotného „vstupního“ piva vyžaduje totiž systém ještě dodatečnou vodu na membránovou filtraci a sanitaci zařízení.
Míra této zátěže ale závisí na dalším technologickém řešení. Mluvčí Budějovického Budvaru například uvádí, že využití reverzní osmózy nezvyšuje celkovou spotřebu vody pivovaru. „Voda použitá při procesu reverzní osmózy se v našem pivovaru dále využívá jako technologická voda, takže nejde o dodatečnou spotřebu ani o vodu, která by po procesu odcházela jako odpad,“ ubezpečuje.
Zatím ale trend nealko piv nejvíce táhnou především jeho ochucené varianty. Podle loňského průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven patří jejich obliba mezi hlavní důvody, proč vůbec Češi nealkoholické pivo pijí.
Ochucené Birelly mají od února 0,0 procenta alkoholu.
Ochucené nealkoholické pivní mixy přitom v posledních letech vyvolávají také debatu kvůli tomu, že řada z nich obsahuje až 0,5 procenta alkoholu a jsou oblíbené i mezi dětmi a mladistvými, pro které může jejich konzumace představovat riziko. Změnu letos v únoru oznámil Plzeňský Prazdroj, který obsah alkoholu u všech ochucených variant Birellu změnil na 0,0 procenta. To však nic nemění na tom, že mohou pro mladé nadále fungovat jako vstupní bod do světa piva.
