Článek
Mobilizace je slovo, kterému se ruský vůdce Vladimir Putin snaží vyhýbat. Od začátku agrese proti Ukrajině k ní sáhl oficiálně jen 21. září 2022.
Tehdy nesla přívlastek „částečná“ - do války narukovalo 300 tisíc mužů. Mobilizace následovala po ukrajinské ofenzivě ze začátku září, při níž zaskočení ruští vojáci prchali z pozic v Charkovské a zčásti Doněcké oblasti.
Podle ruského exilového serveru Vjorstka, jehož někteří redaktoři žijí v Česku, Kreml zvažuje na tento podzim další mobilizaci. Důvodem je pomalý posun v dobývání Donbasu, což Putin stanovil jako minimální cíl v této fázi války.
Na úseku fronty v Doněcké oblasti ruská vojska pronikla do města Kostanťynivka a bombardováním vylidnila sousední Družkivku, ale od dvou velkých aglomerací – Slovjansku a Kramatorsku – jsou vzdáleni zhruba dvanáct až patnáct kilometrů.
Analytik: Nemusí to být výhoda
Podle Putina má Rusko na okupovaných územích Ukrajiny 700 tisíc vojáků, mobilizace by mohla přivést dalších 300 tisíc až půl milionu.
Ministerstvo obrany stále nabírá vojáky na základě dobrovolného podpisu kontraktu, počet zájemců ale klesá.
Vjorstka s odkazem na své zdroje uvádí, že mobilizace může být vyhlášena po parlamentních volbách, které končí 20. září. A že možná Kreml tento proces nenazve mobilizací, podobně jako válku nenazval válkou, ale výrazem „speciální vojenská operace“.
Vojenský analytik z Univerzity obrany v Brně a příslušník Aktivní zálohy ozbrojených sil ČR Tomáš Řepa se domnívá, že ani takový krok nemusí znamenat záruky ruského vítězství v podobě prolomení ukrajinské obrany.
„Půl milionu při ztrátách, které Rusové měli a mají, už není počet, který by mohl válku jednoznačně překlopit na ruskou stranu. Stále více rozhodují technologie, a ne lidé. To okno příležitosti Rusové promeškali,“ řekl Seznam Zprávám.
„To, co to dle mého názoru může mobilizace způsobit, je silnější nápor na Doněckou oblast a možná pokus o zaskočení ukrajinské obrany ještě někde jinde na odvedení pozornosti. I zbývající města na Donbase, jako Slovjansk a Kramatorsk, však budou muset Rusové dobývat dlouho a nákladně, podobně jako Bachmut nebo Avdijivku,“ pokračoval.
„A půl milionu vojáků nemusí být - při stále se zlepšujících schopnostech Ukrajinců narušovat ruskou logistiku, oslabovat ekonomiku, dále navyšovat ruské ztráty a šetřit svými životy - zdaleka tak podstatná výhoda, jak by se mohlo na první pohled zdát.“
„Aby to hezky vypadalo na mapě“
Připomeňme, že již zmíněná mobilizace v roce 2022 vedla k odchodu mnoha Rusů do zahraničí. V obavě před povoláním se jich zhruba 300 tisíc vydalo do Turecka, Gruzie, Arménie, Kazachstánu nebo Spojených arabských emirátů. Někteří pak pokračovali do dalších zemí.
V současné době už je těžší Rusko opustit: mnohé země už Rusy přijímat nechtějí a vláda zavádí systém takzvaných výstupních víz. To znamená, že před odjezdem ze země musí ruský občan dopředu žádat o povolení vycestovat.
Ruský politolog Jan Matvejev, kterého umístil Kreml kvůli kritice Putina na seznam takzvaných zahraničních agentů, očekává novou vlnu mobilizace na podzim.
„Čím více ji ruští představitelé popírají, tím spíš je pravděpodobnější. Nezapomeňme, že 13. září 2022 označil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov zprávy o mobilizaci za nesmysl a osm dní nato ji Putin oznámil,“ uvedl Matvejev na svém youtubovém kanále.
„Od velitelů na frontě chce vedení armády hlavně dobytí dalších území, aby to hezky vypadalo na mapě. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov si přeje další vojáky, masu vojáků, protože v tom vidí cestu k úspěchu.“
Novou ruskou mobilizaci předpovídá také ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že noví vojáci nebudou mít dostatečný výcvik a Rusko tak zaznamená další ztráty. Centrum pro strategická a mezinárodní studia odhaduje počet ruských vojáků, kteří zahynuli na Ukrajině od začátku agrese, na téměř půl milionu. Ukrajinské ztráty pak kolem 150 tisíc vojáků.
„Kapacitně by Rusko statisíce nově mobilizovaných vojáků mohlo vyzbrojit. Jde jen o faktor času, za jak dlouho by to šlo provést. Ochota branců bojovat na Ukrajině nadále klesá, takový krok by, podobně jako v září 2022, vyvolal další exodus Rusů do zahraničí a dále oslabil ekonomiku, která se potýká s fatálním nedostatkem pracovních sil. A to včetně vojenské oblasti. Takže s komplikacemi by to provést určitě šlo, ale náklady na takovou akci neustále stoupají,“ podotkl Řepa.
Stejně jako před čtyřmi lety, i tentokrát Putinův mluvčí Peskov popřel, že by se mobilizace chystala. „Zelenskyj nemá co mluvit o našich plánech,“ reagoval na výroky ukrajinského prezidenta.
