Autonehoda na dovolené: Kdy volat policii a kolik stojí odtah

Problémy s autem či motorkou v zahraničí nebo dokonce dopravní nehody jsou vždy nepříjemnou a stresovou událostí. Navíc ji řidiči musí řešit v neznámém prostředí s odlišnými pravidly a někdy i s jazykovou bariérou. Jak tedy situaci co možná nejlépe zvládnout?

Ještě před odjezdem na dovolenou si zkontrolujte kontaktní údaje na asistenční službu vaší pojišťovny, u které máte povinné ručení, případně havarijní pojištění, a uložte si je například do telefonu.

„V případě problémů v zahraničí je nejlepší postupovat podle pokynů asistenční služby pojišťovny – ta může zajistit například odtah vozidla, opravu na místě, náhradní dopravu nebo pomoc při řešení dalších komplikací,“ říká Vladimír Krejzar, ředitel úseku likvidace pojistných událostí České kanceláře pojistitelů.

Zjistěte si také, kde platí vaše povinné ručení – země najdete přímo na „zelené“ kartě vydané pojišťovnou. „Mezi země, kde zelená karta standardně platí, patří většina evropských států, včetně Chorvatska, Rakouska, Itálie, Německa, Francie, Španělska nebo Polska. Naopak například v Rusku nebo Bělorusku je nutné sjednat zvláštní hraniční pojištění,“ vyjmenovává advokát Filip Glézl z advokátní kanceláře Spring Walk.

Doplňuje, že v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru už řidiči nemusejí mít zelenou kartu fyzicky u sebe. „V České republice si policie platnost pojištění ověřuje elektronicky už od 1. října 2024 a od 1. ledna 2025 se v EU uznává i její digitální podoba. I tak se ale vyplatí mít doklad po ruce, jelikož po nehodě z něj ostatní účastníci mohou opisovat údaje o pojištění,“ dodává advokát.

A jak tedy postupovat v konkrétních situacích?

V první řadě:

Například odtah z Chorvatska, Itálie nebo jižního Rakouska se může pohybovat v řádu desítek tisíc korun a u větších vozidel nebo karavanů není výjimkou ani částka přesahující 100 tisíc korun.

„Právě u asistenčních služeb přitom panují u jednotlivých pojišťoven největší rozdíly. Zatímco některé produkty hradí kompletní repatriaci vozidla do České republiky, jiné mají nastavené finanční limity, kilometrická omezení nebo zajistí pouze odtah do nejbližšího servisu,“ upozorňuje Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.

Rozdílné bývají podle něj také podmínky pro poskytnutí náhradního vozidla, náhradního ubytování nebo pokračování v cestě. „Před cestou do zahraničí se proto vyplatí ověřit rozsah asistenčních služeb,“ dodává Martin Thienel.

Co dělat, když dojde k nehodě? V první řadě:

Pravidla pro přivolání policie se stát od státu liší, proto je u sporných či vážnějších nehod zpravidla nejjistější policii zavolat – mimo jiné kvůli oficiálnímu protokolu, který pojišťovny při řešení škody v cizině často vyžadují.

U méně závažných nehod bez zranění, kdy se policie nevolá, slouží jako základní doklad evropský záznam o dopravní nehodě, takzvaný euroformulář, který je jednotný v celé Evropské unii.

V české verzi je dostupný na stránkách ministerstva dopravy a můžete si ho stáhnout a vytisknout. Stejně tak si k němu vytiskněte i verzi v angličtině. Oba formuláře pak mějte v autě na snadno dostupném místě.

„Jde o jeden z nejdůležitějších dokumentů při cestách do zahraničí. Slouží k popsání celé události v případě, že není nutné volat policii. Formulář vyplňují společně účastníci nehody a následně slouží jako důležitý podklad pro řešení pojistné události. Cílem není sepisovat složité právní formulace, ale zachytit situaci jasně, přehledně a tak, aby bylo možné zpětně určit průběh nehody,“ vysvětluje Tomáš Klápa, specialista na neživotní pojištění společnosti FinGO.

Řada řidičů dnes spoléhá na to, že vše nafotí telefonem a dokumentaci doplní později. Fotografie mohou pomoci zachytit detaily nehody, samy o sobě ale nenahrazují správně vyplněný formulář.

Při vyplňování je důležité uvést přesné místo a čas nehody, údaje o obou vozidlech a řidičích, informace o pojištění a co nejpřesněji označit rozsah poškození. Součástí formuláře je také jednoduchý nákres situace, který pomáhá zachytit směr jízdy, postavení vozidel nebo okolnosti střetu.

Pokud si nejste jisti anglickým textem na formuláři, mějte u sebe i ten český, má obdobnou strukturu a můžete při vyplňování postupovat podle něj.

„Důležité je formulář vyplňovat v klidu a nespěchat. Pokud si účastníci nejsou jistí průběhem nehody nebo se na něm nedokážou shodnout, není vhodné dokument podepisovat pod tlakem. Ve stresu lidé často přehlédnou detaily nebo podepíšou něco, co následně neodpovídá skutečnosti. Pokud vzniknou pochybnosti nebo se druhá strana chová nestandardně, je lepší situaci konzultovat s asistenční službou pojišťovny nebo přivolat policii,“ radí Tomáš Klápa.

Podle advokáta Filipa Glézla není také od věci vyhledat lékařské ošetření, i když se zranění zdají být jen lehká. „Mnohé zdravotní komplikace se projeví až s časovým odstupem. Lékařská dokumentace pořízená bezprostředně po nehodě je přitom jedním z nejdůležitějších důkazů při pozdějším uplatňování nároku na odškodnění. Bez zdravotních zpráv z místa nehody je prokazování zdravotní újmy výrazně složitější,“ upozorňuje Filip Glézl.

Advokát Glézl připomíná, že pozdější nároky z dopravní nehody v zahraničí je možné řešit i v češtině. Motoristé se nemusí bát, že budou jednat se zahraniční pojišťovnou v cizím jazyce. Je to díky systému zelených karet a navazujícím pravidlům Evropské unie.

„Každá pojišťovna zapojená do systému zelených karet má v ostatních zemích svého škodního zástupce, který vyřizuje pojistné události jejím jménem. Pokud takový zástupce chybí, přebírá řešení škody národní kancelář pojistitelů. V České republice je to Česká kancelář pojistitelů. Poškozený tak může celou věc řešit v češtině a bez nutnosti orientovat se v cizí legislativě,“ vysvětluje advokát Filip Glézl.

Možnost řešit nároky v České republice ovšem ještě neznamená, že se bude odškodnění řídit českými pravidly. Ve většině případů se totiž výše náhrady škody posuzuje podle práva země, kde k nehodě došlo.

Výjimkou mohou být situace, kdy jsou všechna vozidla při nehodě registrována ve stejném státě. Pokud například v zahraničí havarují dvě česká auta, může se uplatnit české právo.

„Pokud vás například v Chorvatsku srazí místní řidič, bude se výše odškodnění určovat podle chorvatských právních předpisů. Ve většině evropských zemí jsou pravidla podobná těm českým, některé rozdíly ale mohou být významné,“ říká Filip Glézl.

Rozdíly se mohou týkat například odškodnění pozůstalých po tragických nehodách, náhrady psychické újmy blízkých osob nebo výše bolestného a odškodnění za trvalé následky. Zatímco v některých zemích mohou být náhrady vyšší než v České republice, jinde jsou naopak výrazně nižší.

„Například v Polsku bývá za stejná zranění odškodnění zpravidla nižší než v České republice. Odlišné mohou být také výluky z povinného ručení. Situace, které pojišťovna v jedné zemi nehradí, mohou být v jiné součástí pojistného krytí,“ dodává Glézl.

Po dopravní nehodě v zahraničí mohou poškození zpravidla požadovat náhradu škody na vozidle a dalším majetku, odškodnění za bolestné a trvalé následky, náhradu ušlého výdělku, úhradu nákladů na léčbu nebo péči a také náklady spojené s odtahem vozidla či náhradní dopravou. V některých státech můžete uplatňovat také nároky na náhradu psychické újmy vzniklé poškozenému nebo jeho blízkým.

O tom, jak řešit nehodu v Česku, jsme psali zde.

„Před cestou do zahraničí je vhodné zvážit také rozšíření pojistné ochrany o další rizika, například poruchu, havárii, vandalismus nebo odcizení vozidla. Kromě celoročního havarijního pojištění existují i krátkodobé varianty pojištění vozidla pro konkrétní cestu,“ uzavírá Vladimír Krejzar z České kanceláře pojistitelů.